Průvodce světem plastikového modeláře
14.1.2013 Jaroslav Špaček - 9 807 přečtení
Nová kniha o modelářských technikách autora Jakuba "Kubrta" Vilingra pod kritickým modelářským okem Jardy Špačka.
Kniha o plastikovém modelářství
pro začátečníky i pokročilé
Jaroslav Špaček
Název: Průvodce světem plastikového modeláře
Autor: Jakub "Kubrt" Vilingr
Vydalo: Nakladatelství IFP Publishing & Engineering Praha
Počet stran: 126
Doporučená cena: 299,- Kč
Úvodem
V dobách mého mládí vyšla v roce 1981 krásná a poučná, na svou dobu jedinečná kniha "Plastikové modelářství" autorů – vynikajících modelářů, Františka Kupky a Ivana Adamczyka. Byla skvělá a dost mi dala. V podstatě jsem z v ní nabytých informací žil až do nového tisíciletí. To víte, dinosaury těžko předělávat. Později, v roce 2003, pokud se nepletu, vyšla kniha stejného názvu, jejímž autorem je propagátor tohoto krásného koníčku, který na tomto poli odvedl obrovský kus práce především prostřednictvím časopisu ABC – pan Václav Šorel.
Mezitím však do Čech dorazila spousta nových pomůcek, prostředků a technologií jejich využití. V jejich rozšíření udělal obrovský kus práce časopis Modelář. A samozřejmě Fenomén Internet, záměrně obojí s velkými písmeny. Pro začínajícího, ale i pokročilejšího modeláře je však docela složité se v záplavě informací vůbec zorientovat, natož najít to, co právě potřebuje. Musím říci, že osobně jsem stále „ze staré školy“ a na přijetí používání nových technik jsem docela odolný.
Průvodce světem plastikového modeláře
Podzim roku 2012 však přinesl zvrat. Nejprve začaly probleskovat zprávy o chystané knize z pera známého západočeského modeláře Jakuba "Kubrta" Vilingra. V polovině listopadu se dostala na pulty všech dobrých knihkupectví. Projížděl jsem právě okolo Plzně do Němec na služební cestu a tak jsem se těšil, že si tam koupím něco na čtení. Bohužel, v areálu tamní Olympie jsem nenašel jediné "dobré" knihkupectví. A tak jsem musel vyčkat až do návratu, kdy jsem ji koupil synovi pod stromeček ve stejnojmenném nákupním centru v Olomouci. A jako správný zvědavec, pln očekávání jsem se do ní hned zahloubal. To jsem ještě netušil, že mne osloví redakce Modelwebu a další knihu, tentokrát i s věnováním autora, dostanu na recenzi.
Kniha nám ve třiceti kapitolách postupně předkládá návod, jak si postavit slušný plastikový model letadla. Autor bere tématiku vskutku "od podlahy". Seznámí i jen případné zájemce vůbec s tím co je to model a co plastikové modelářství, poradí i jakou výbavu je nutné si pro tento koníček pořídit.
V postupu prací nezapomíná na lepení různými lepidly, techniky opracovávání dílů, tmelení, rytí a přerývání, nezapomene na "plechy" či "resiny".
Velkou pozornost věnuje povrchové úpravě – od přípravy povrchu modelu přes různé druhy barev a jejich aplikaci, maskování, lakování, aplikaci obtisků ... Nezapomíná ani na různá kouzla v podobě "washů", filtrů, "drybrushů" a podobně.
Závěrem pak kniha přináší přehledný postup tvorby povrchové úpravy, nechybí ani slovníček odborných pojmů.
Na vysoké úrovni je gramatika, málo je i překlepů, i když sem tam se najdou. Pravdou je, že v dnešní době je tato stránka publikací velmi opomíjena, vydavatelé šetří na korekturách a vůbec kde se dá a některé knihy se pak opravdu nedají číst. Co mi trošičku vadí je, že se až příliš často opakují odkazy na další techniky a kapitoly o nich pojednávající, i když vím, že někteří to jistě uvítají.
Na popisovaných činnostech je vidět, že "Kubrt" je výborný modelář, o čemž svědčí i doprovodné fotografie jeho modelů.
Chválím tabulku "vzájemné snesitelnosti" barev na straně 70, která může leckterého modeláře, nejen začátečníka, uchránit před zkázou modelu způsobenou použitím nevhodných barev přes sebe.
V knize je i pár "drobností", které jsou možná maličko zavádějící, nebo byly opomenuty. Například v kapitolách o barvách "Kubrt" u syntetických barev (enamel) správně uvádí, že se nesmí ředidlo přidat rovnou do plechovky, rozmíchání barvy přímo v ní však doporučuje. Nejen mé dlouholeté zkušeností s Humbrolkami, Revellkami a dalšími "plechovkami" jasně dokázaly, že v dnešní době "ekologických" náhražek původních surovin, pokud barvu byť i jednou rozmíchám přímo v plechovce, je většinou toto rozmíchání snadnou a rychlou cestou k jejímu "zgumovatění". Následuje vyhození i jen minimálně použité barvy. Vždy tedy odeberu štětcem nebo seříznutou špejlí (podle "tvrdosti" usazeného pigmentu) pouze potřebné množství pigmentu a rozmíchám jej s ředidlem v nádobce mimo původní obal.
Autor se v knize nezabývá použitím jakýchkoliv náhražek, doporučuje pouze originální výrobky. Na jednu stranu se mu nedivím, zvídavý modelářský svět již vymyslel náhražek "habakuk". Většinou jsou výrazně horší než originální řešení. I tak se najdou některé náhražky, které jsou lacinější a kolikrát i velmi kvalitní.
Určitě bych se u maskovacích technik zmínil o obyčejném a výrazně lacinějším lepidle Hercules, které pokud před aplikací zabarvíme jakoukoli "vodovkou", je lepší než leckterý maskol renomovaných firem. U laků pak autor nezmiňuje ani hodně používaný lak na parkety Future (či jeho místní obdobu Sidolux), přesto mu na jedné doprovodné fotografii prošel cenzurou ...
Možná, že kapitola 30 o drybrushi mohla být uvedena o něco dřív, protože tento způsob zvýrazňování detailů, třeba v kokpitech letounů, většinou není až poslední fází stavby modelu. Tato technologie je však uvedena, a to je dobře!
Maličko mne překvapilo, že zcela chybí běžně používaný způsob zvýraznění paneláže pomocí "preshadingu", ale faktem je, že to už je vyšší dívčí ...
Závěr knihy patří dnes nezbytným reklamám, mezi nimiž má své místo odkaz na Kubovo internetové stránky www.modelplac.cz. A ty mohu jen doporučit, protože zde se čtenář knihy může dočíst spoustu dalších zajímavých a pokročilejších stavebních technik, testů, doporučení a zkušeností. V knize třeba není popsáno rozlišení panelů u kovového povrchu letadel, což je perfektně popsáno na příkladu MiGu-21 na "modelplacu".
Závěrem
Knihu lze určitě jen doporučit nejen začínajícím modelářům, i pokročilý „bard“ zde může nalézt několik zajímavých tipů. Hlavně je zde po dlouhé době opět v jednom zdroji popsán postup „jak na to“… Proslýchá se také, že Kuba chystá volné pokračování své kuchařky, v níž by měly být rozebrány další, složitější modelářské postupy.
Jaroslav Špaček
Redakce Modelwebu děkuje za výtisk k recenzi autorovi knihy Jakubu Vilingrovi.
Rubrika Knihy/publikace | 3 komentářů
Komentáře
3 odpovědí k článku “Průvodce světem plastikového modeláře”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
leden 14th, 2013 at 09:23
Dovolím si jen 2 malinké poznámky k recenzi:
JŠ"Co mi trošičku vadí je, že se až příliš často opakují odkazy na další techniky a kapitoly o nich pojednávající, i když vím, že někteří to jistě uvítají."
MK:"Ano, jelikož jsem naprostý laik, tak velice uvítám časté odkazy, protože vlastně pořád nevím co pod čím najít a vlastně kolikrát ani co hledat."
JŠ:"Autor se v knize nezabývá použitím jakýchkoliv náhražek, doporučuje pouze originální výrobky."
MK:"Z mnoha životních zkušeností vím, že pokud je něco vyvíjeno pro vytváření čehokoliv, je vskutku přinejmenší snazší použít to co je k tomu určeno. Myslím, že v dnešní době používat náhražky je zbytečné. Jen se tím podporuje výroba šmejdů. Ano, je možné leccos opsat, obejít, vylepšit, ale zvláště začátečníkům bych toto nikdy nedoporučila. Paradoxně náhražky a vylepšovátka co nejsou na trhu jmenovitě k tomuto procesu určené, z mého pohledu amatéra, jsou pro vyšší šarži."
Knihu doporučuji nejen jako Jakubova partnerka, ale také jako začínající modelářka. Podle ní (samozřejmě i s pomocí Jakuba) dokončuji svůj první model. Najdu tam vše co potřebuji a dobře se mi čte.
Monika Kalná
leden 16th, 2013 at 06:53
Dobrý den. Díky za komentář, zcela s ním souhlasím.
K první poznámce - jste právě ta osoba, která to uvítá, jak píši na konci věty.
K druhé - opět si neprotiřečíme. Většinou jsou výrazně horší než originální řešení. I tak se najdou některé náhražky, které jsou lacinější a kolikrát i velmi kvalitní.
Hercules může mít doma spousta lidí a pokud není doma maskol, může skvěle pomoct. Future/Sidolux se používá běžně, dokonce je na jedné fotce v knize. Jinak s Vámi zcela souhlasím. A knihu beru opravdu jako přínos, těším se na druhý díl. Hezký den.
JŠ
leden 19th, 2013 at 16:44
Knihu považuji za velmi přínosnou a dobře napsanou. Trochu mi ovšem vadí používání slova "lepenka" míst " lepicí páska" a to na více místech v knize. Lepenka je pro valnou většinu lidí vrstvený papír ze kterého se vyrábí např. krabice. Proto spojení "....olemování tmeleného místa maskovací lepenkou" může být zavádějící. Zde by bylo na místě použití slova lepicí páska, které je jednoznačné.
Druhá věc se kterou musím nesouhlasit je ona tabulka "snesitelnosti" Jakub tam uvádí, že použití barev "enamel" na akryly je nevhodné. To je samozřejmě hloupost. Popírá to právě doporučované zalakování akrylovým lakem před washem a jinými technikami prováděnými olejovými nebo syntetickými (enamel) barvami. Naopak jako vhodné uvádí překrývání enemel barev stejným typem, ale zde právě může a často dochází zvláště při natírání štětcem k oživení spodní vrstvy barvy a ke vzájemnému zapouštění barevných vrstev podobně jako je tomu u barev typu lacquer. Chápu, že autor chtěl dát určité jednoduché vodítko, ale tady to bohužel jednoduše nejde.