28.10.2012 Libor 'Hellboy' Mužík - 5 859 přečtení

Další víkendové letadlo a dokonce hned trojplošník!

Symbol Velké války

Libor "Hellboy" Mužík

Model: Fokker Dr.I 1/48 WEEKEND EDITION
Výrobce: Eduard - Model Accessories s.r.o.
Materiál: Plast
Měřítko: 1/48
Katalogové číslo: 8491

Trocha historie před stavbou

Kdo by neznal rudý trojplošný Fokker Dr.I pilotovaný baronem Richthofenem! Jedná se přece o nejlepší letoun který kdy spatřilo válečné nebe. Co na tom že Manfred von Richthofen nebyl baronem, a Fokker Dr.I v žádném případě nebyl nejlepším letounem Velké války. Legendy žijí vlastním životem bez ohledu na historii.

Jak to však bylo doopravdy? Co bylo na Fokkeru Dr.I tak výjimečného či přitažlivého mimo červené zbarvení a pilotování tehdejšími nejlepšími německými esy jako byl již zmiňovaný Manfred von Richthofen, jeho bratr Lothar, Verner Voss, Ernst Udet a mnozí další?

Letoun vznikl na popud německých pilotů, kteří se začali dožadovat letounu podobného jako byl britský Sopwith Triplane. Ten se po svém nasazení na frontu v bubnu 1917 stal velmi rychle obávaným soupeřem Albatrosů a Halberstadtů používaných německými piloty. A ti chtěli svůj vlastní trojplošník. A to nejradši ihned. Soutěže se zúčastnilo 11 výrobců, do výroby se však mimo Fokkeru Dr.I dostal pouze v malé sérii Pfalz Dr.I.

Fokker se v té době nenacházel v příliš dobré situaci, předchozí typy D.II a D.III se nepovedly, a tak se chopil příležitosti. Nejprve představil prototyp V.3, malý trojplošník se samonosnými křídly bez vzpěr. Nebyl však zcela spokojen, takže jej přepracoval do typu V.4 u kterého došlo k mírnému zvětšení rozpětí křídel a rohovému vyvážení křidélek a výškovky. Nakonec byly namontovány i jednoduché mezikřídelní vzpěry které nezpevňovaly křídla ale zabraňovaly jejich prohýbání při rychlých obratech, což znervózňovalo zkušební piloty. Prototyp Fokker V.4 se ukázal být výrazně lepším než konkurenční letouny, takže následovala objednávka sériových letounů. Dva první předsériové exempláře byly pod označením F.I dodány v srpnu 1917 Verneru Vossovi a Manfredu von Richhofenovi. Již během září byly oba sestřeleny, když v jednom seděl Kurt Wolf a ve druhém Verner Voss. To již však běžela sériová výroba pod označením Fokker Dr.I.

A jaké byly Fokkery Dr.I při letu?  Mimořádné ve stoupání, ve vodorovném letu a střemhlevém letu však byly výrazně pomalejší než jejich spojenečtí soupeři. Byly dokonce podstatně pomalejší než tehdejší stíhačky Albatros nebo Pfalz, které měly původně nahradit. Navíc měly používané motory Oberursel Ur.II problémy se spolehlivostí a jejich výkon rychle klesal ve vyšších výškách kde se začala odehrávat většina leteckých soubojů.

Na konci října 1917 se dvěma strojům zhroutila křídla za letu a jejich piloti zahynuli. To mělo za důsledek okamžitý zákaz letu. Výrobce všechny stroje na své náklady opravil, takže se mohly vrátit na nebe v listopadu 1917, a sériová výroba se opět rozběhla v prosinci téhož roku. Problémy s křídly však pokračovaly. V březnu 1918 se vážně zranil Lothar von Richthofen, když se mu za letu zhroutilo horní křídlo jeho stroje.

Došlo ke zrušení dalších objednávek a v květnu 1918 byla ukončena výroba. Příchodem nových letounů, zejména Fokkeru D.VII byly zbývající letouny staženy z fronty a předány domobraně.

Pohled na stavebnici

Model je na trh dodáván v již typické žluto-modré  dvoudílné krabici z pevného kartonu, která mu poskytuje dostatečnou ochranu i před běžně neopatrnou manipulací. Oproti jednodílným weekendovým balením není na spodku barevný nákres kamufláže letounu; k dispozici máme černobílý v návodu, nebo barevný na stránkách výrobce modelu.

Po otevření v krabici najdeme návod, aršík s obtisky a v pytlíku balené tři rámečky s výlisky letounu.

Návod

Je vytištěn jak je již tradicí černobíle a poskytne nám všechny potřebné informace pro stavbu modelu. Ukáže nám které díly nepoužijeme, dále obsahuje tabulku odstínů barev Gunze (zde by možná nebylo špatné nabídnout modeláři alternativní barvy jiných výrobců) a krok po kroku nás provede stavbou modelu.

Na rozdíl od některých jiných weekendových chmelnic obsahuje i nákresy výpletů (všech čtyřech po dvou na podvozku a na centrálních vzpěrách) a lanek k ovládání křidélek.

Plastové výlisky

Výlisky jsou dostatečně známy, ale i přes své "stáří" stále patří k tomu lepšímu, co lze v tomto měřítku pořídit. Na dílech není vidět poškození, jsou prosty nedolitků či stop po následcích poškrábání forem, které bývají občas vidět na výrobcích konkurenčních firem.

I většina detailů je ve vysokém standardu, pěkné je zvláště naznačení port a prověšení plátna na plátěných částech a i na velké části konkurenčních modelů nepovedený kryt motoru je zde zcela v pořádku.

Ale abych stále jen nechválil i tento model trpí malými přesahy forem které nějakou dobu hyzdily stavebnice Eduardů, zvláště jsou patrné na malých dílech motoru.

Obtiskový aršík a kamuflážní schéma

Menší obtiskový aršík "made in Eduard" je vytištěný čistě bez přesahů, obsahuje vše potřebné a dle mých předchozích zkušeností perfektně reaguje na běžné usazovací vodičky většiny výrobců.

S kamufláží je to trochu složitější. Ve stavebnici zobrazený letoun Wernera Steinhausera bývá v literatuře zobrazován ve dvou podobách, a to jak se žlutými kříži v červených polích jak nám nabízí stavebnice, ale i obráceně, to znamená s červenými kříži ve žlutých polích.

Podle dobové literatury byl Steinhauserův letoun zbarven barvami jeho bývalého pluku, kterými bylo červené X na žlutém (zlatém) podkladu a červenými pruhy na žluté výškovce. Tak to také vypadá na některých fotografiích, zatímco na jiných vypadá kombinace obráceně. Je možné že Werner Steinhauser použil postupně obě zbarvení, nebo měl dokonce postupně dva letouny.

 

Závěr

Co říci o této stavebnici závěrem? Jedná se o známou stavebnici atraktivního letounu, v zajímavé kamufláži. Je dostatečně kvalitní, poměrně snadno sestavitelná, v podstatě bet výpletů. Co víc by si mohl začínající "chmelničář" přát?

Někdo může namítnout že se bojí Fokkerovské stírané kamufláže, ale existuje nespočet pracovních postupů jak ji ztvárnit a dokonce i její obtisky, takže ani toto není nepřekonatelný problém.  A kořením života jsou přece výzvy. Tak honem s Fokkerem na pracovní stůl.

Libor "Hellboy" Mužík, chmelnice.org

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za vzorek k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.