13.5.2012 Simona Damková - 5 430 přečtení

Nejenom plastikový model se dá postavit. Redakce ModelWebu dostala recenzi na papírový model kostela sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem.

I papírový model je krásný

Simona Damková

Úvodem

K lepení modelu Kostela sv. Prokopa a Barbory mě přemluvili mužští členové mé rodiny, tedy přítel a bratr, slovy "lepí celá rodina, kdy už konečně začneš?" Tak jsem se do toho tedy pustila.

Kostelík jsem si vybrala záměrně – je to krásné místo, cíl mých častých procházek v Beskydech a mimo jiné i svědek mých mnoha melancholických nálad. Byl postaven už zhruba před 400 lety, ovšem tehdy se nacházel na Zakarpatské Rusi. Až v roce 1928 jej koupil ředitel ostravská Báňské a hutní společnosti, Ing. Šebela, a nechal jej převézt do Beskyd.

To kostelík zřejmě zachránilo, jinak by asi zchátral podobně jako mnoho podobných zakarpatských staveb. Samotný převoz musel být hodně komplikovaný – kostel byl rozebrán na kusy, převezen vlakem a pak zase složen. Vlastně taková obří stavba modelu v měřítku 1:1. Hlavním důvodem celé akce byla svatba Šebelovy dcery, velká místní událost, na kterou pamětníci vzpomínají dodnes. Dnes však okolí kostela slouží spíše smutným účelům – je zde hřbitov a rozptylová loučka.

Stavba

Do stavby modelu jsem se pustila s nadšením. Je vytištěn na kvalitním papíru, objevila se zde však chybička, v jedné z návodných kreseb jsou všechny šipky posunuty zhruba o půl centimetru doleva. Není to nezvládnutelný problém, i tak je jasné, kam která šipka míří. Navíc je návodných kreseb několik, takže případné nejasnosti se dají lehce najít.

Odvážně jsem zvolila obtížnější variantu, což se mi později trochu vymstilo – opravdu JE obtížná. Hlavně stříhání miniaturních zoubků mě dohánělo téměř k šílenství a je to spíše pro fajnšmekry a ti, kteří chtějí stavbu modelu dotáhnout k dokonalosti. Přitom jednodušší varianta modelu na atraktivitě rozhodně neubírá.

Závěr

Celá stavba je dost obtížná a asi bych ji nedoporučila začátečníkům. Přiznám se, že jsem několikrát žádala o pomoc, hlavně při lepení trámků (a jejich šikmých podpěr, které vyžadují mnoho trpělivosti) a zábradlí – zde je nutná přesnost, jinak výsledek vypadá křivě a nevzhledně. Zkoušela jsem i jednodušší variantu s krbovými zápalkami, ty se mi ale nepodařilo obarvit na požadovaný odstín a hlavně se mi z nich při lepení smývala barva, což je ovšem moje chyba a ne chyba modelu.

Velice se mi líbí textury a celkové barevné provedení modelu. Měřítko 1:60 je sice nestandardní, ale nedokážu si představit titěrné lepení detailů na střechách, pokud by model byl ještě menší. Všechny díly jsou provedené do detailů a z vlastního pozorování můžu potvrdit, že model vzhledově odpovídá realitě.

Simona Damková

Redakce ModelWebu děkuje firmě Z-Art za vzorek poskytnutý pro účely recenze.

Rubrika Dioráma - 1:72, Z-Art | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.