3.5.2012 Vladislav Seidl - 8 378 přečtení

Kolega modelář Vláďa Seidl se s námi podělí o poznatky ze stavby modelu Temco TT-1 Pinto od Special Hobby.

Tak, jak jsi na tom, Pinto ???

Vladislav Seidl

Úvodem

Historii a "pohled do krabičky" zde již popsal Tomáš Macourek. Já bych se s vámi rád podělil o zkušenosti ze stavby.

Jak se to staví ...

Stavbu jsem začal prohloubením paneláže. Je sice příkladně jemná a na sebe příkladně navazující (to by mohl leckterý renomovaný výrobce závidět), ale poněkud, zvláště na horní a spodní polovině trupu, mělčí. Prohloubení paneláže pomocí do špičky zalomené žiletkové pilky bylo otázkou jednoho večera. Jen na levé horní polovině křídla na lince oddělující křidélko bylo zapotřebí použít rydlo. Negativní linka zde totiž tvořila "pozitivní vlnku".

Vana kokpitu byla o málo širší než vnitřní prostor trupu, proto jsem odbrousil žebrování v místě, kam dosedají bočnice vany a bočnice samotné jsem trochu odbrousil. Palubní desky jsem příliš neřešil, stejně jsem měl k dispozici pouze fotografie palubek z civilních strojů, které již byly jistě mnohokrát od šedesátých let, kdy tyto letouny U.S.NAVY používalo, přepracovány a modernizovány.

Upevnění přední podvozkové nohy řeší úhelník přilepený k vaně kokpitu, ten jsem pro jistotu zesílil vlepením profilu. Model je bez přední podvozkové šachty, což však není až tak na závadu. Na všech fotografiích, které jsem měl k dispozici, má Pinto kryty podvozkových šachet zavřené. Pro jistotu jsem do přídě ještě vlepil olověný brok, ale myslím, že zbytečně, model má těžiště poměrně vpředu.

Sedačky ve stavebnici jsou zjednodušené, trochu jsem je upravil, ale opět bylo málo podkladů, ze kterých by se dalo vycházet. (Až po dokončení modelu jsem se dozvěděl, že v Pintu byly s největší pravděpodobností použity sedačky ESCAPAC 1A.)

Obě poloviny trupu k sobě sedly úplně přesně, bez jakéhokoliv tmelení. I kryt přední podvozkové šachty sedl na šířku přesně, nekopíroval zaoblení trupu, zde bylo potřeba trochu broušení. Otvor v přídi trupu jsem zaslepil destičkou, ve které jsem vyvrtal dva otvory pro naznačení reflektorů. Pasování krytu reflektorů na přídi nemůžu posoudit, díl mi při zeslabování frézou praskl a musel jsem si vyrobit nový.

Odbrousil jsem náznak majáku za kabinou, na žádné z fotografií jsem ho nenašel. Trochu jsem zeslabil náběžné hrany vstupů. Po přilepení na trup jsem zjistil, že při pohledu seshora mají náběžné hrany vstupů rozdílný úhel vzhledem k trupu. Tady nedokážu posoudit, jestli jsem vstupy špatně nalepil nebo je to vada stavebnice. Nicméně oprava byla dílem okamžiku.

Jediným větším zádrhelem, se kterým jsem se při stavbě setkal, bylo lícování kabiny. Na šířku seděla perfektně, ale v oblasti čelního štítku byla širší než trup. Vyřešil jsem to vlepením plastové niti, vytažené z černého rámečku, dotmelením vteřinovým lepidlem Roket Odourless a zabroušením do tvaru.

Přestože křídla i VOP mají čepy, je potřeba hlídat geometrii, protože čepy jsou mělké.

Na zatmelení spáry křídlo-trup stačilo jedno zalití vteřiňákem. U VOP už byly spáry širší, musel jsem je zalévat vteřiňákem vícekrát. Ale to už je dáno technologií short-run, trup má v zadní části už hodně malý průměr a je-li výškovka vyrobena z jednoho kusu, nutně musí spára vzniknout.

Vadou na kráse je rozdíl hloubky pohyblivé části VOP mezi spodní a horní polovinou. A protože pravděpodobně z původního mástru pravé VOP je vyrobena i levá VOP, je rozdílná hloubka patrná při pohledu seshora i zespoda.

Sání pod trupem jsem vyrobil nové. Jednak mi připadalo příliš mohutné proti fotografiím, ale hlavním důvodem bylo to, že jsem ho ztratil.

Podvozkové nohy jsou poměrně hrubé a mají dost výraznou dělící rovinu, ale vzhledem k tomu, že není přesazená, dalo se za pomoci jehlových pilníků dosáhnout značného zlepšení. Pro jejich usazení je potřeba zvětšit otvory v křídlech, zde je nutná značná opatrnost, abychom neprovrtali křídlo.

Model jsem vylepšil pouze nahrazením vylisovaných pozičních světel pozičkami z čirého materiálu, doplnil jsem maják pod VOP, poziční světla na zádi trupu a anténu pod kabinou. Maják i anténa jsou sice na bokorysu v návodu i na krabičce nakresleny, ve stavebnici však chybí.

Naopak sání pod trupem na bokorysech není. Dále bych upozornil, že je třeba při barvení sledovat návod. Na zadní straně krabičky jsou u všech čtyř verzí náběžné hrany černé, v návodu jsou však u jedné verze stříbrné, což se mi potvrdilo i při studiu fotografií.

Obtisky jsou velmi tenké. Poté, co jsem při nanášení tři dekály pokazil, jsem raději celý aršík několikrát přestříkal lesklým lakem. I po přelakování aršíku dekály i bez "vodiček" krásně kopírovaly povrch.

Co říci závěrem ???

Celou stavbu jsem si užíval. Byla až na pasování kabiny bezproblémová a model bych mohl doporučit každému  trochu zkušenějšímu modeláři. Ve výrobě jsou již lepty, které model pomohou ještě více vylepšit. Já bohužel neměl dost trpělivosti na ně čekat. Ale při stavbě druhého Pinta je již určitě použiji.

Tento zajímavý a neokoukaný typ by rozhodně neměl chybět ve sbírce nikoho, kdo se zajímá o poválečná letadla U.S.NAVY. V každém případě patří velký dík firmě Special Hobby, že se pustila do výroby tohoto celkem neznámého typu letadla.

Vladislav Seidl

Fotografie z postupu stavby můžete shlédnout na ModelForu.

Redakce ModelWebu děkuje firmě Special Hobby za vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.