3.11.2011 Zdeněk 'ujík' Uj - 6 670 přečtení

Příznivce proudových letounů Royal Navy určitě potěšila firma AZ, když vydala hned tři verze (prototyp, F.1, FB.2) prvního proudového letounu nasazeného u britského námořnictva – Supermarine Attacker. Pojďme se tedy podívat, co se ukrývá v krabičkách verzí F.1 a FB2.

Tryskový námořníci z ostrovů

Zdeněk 'ujík' Uj

Model: Supermarine Attacker F.1, Supermarine Attacker FB.2
Výrobce: AZ Model
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: AZ 7282, AZ 7283

Stručná historie letounu

V roce 1944 vydalo britské ministerstvo letectví požadavek na vývoj stíhacího proudového letounu poháněného motorem Rolls Royce R.B.40 Nene. Odpovědí firmy Supermarine na tento požadavek byl letoun Attacker. Při vývoji bylo vycházeno z pístového letounu Spiteful, z něhož bylo přebráno laminární přímé křídlo. Letounu zůstal záďový podvozek, který letounu dával velmi archaický vzhled. Prototyp byl zalétán až po válce v roce 1946. V té době už byly v sériové výrobě proudové letouny Meteor a Vampire a RAF ztratilo o Attackera zájem.

Naštestí pro firmu Supermarine projevilo o letoun zájem námořní letectvo FAA. Letoun byl upraven pro provoz na letadlové lodi, dostal sklopné konce křídel, zvětšenou VOP, zesílen podvozek, byl přidán záchytný hák a další úpravy nutné pro námořní službu. Vývoj se neustále protahoval a první sériový letoun verze F.1 byl zalétán až na jaře roku 1950. Vzhledem k dalším problémům se Attackery dostaly do operační služby až v roce 1951. Posledních osm kusů ze série šedesáti objednaných Attackerů F.1 dostalo zesílené křídlo s možností podvěšení šesti neřízených raket, nebo dvou pum do hmotnosti 900 kg a bylo označeno FB.1 První FB.1 byl zalétán na začátku roku 1952.

Po zkušenostech s letouny F.1 a FB.1 bylo objednány další letouny pod označením FB.2, které poháněla nová verze motoru Nene, díky které byl podstatně vylepšen operační dostup. Byla též překonstruována křidélka, zaveden nový kryt kabiny a pod křídla bylo možno zavěsit až dvanáct neřízených raket. První FA.2 byl zalétán v dubnu 1952 a do služby byly FA.2 zařazeny od roku 1953. U operačních jednotek se ale Attackery dlouho neohřály, neboť již v roce 1954 začaly být nahrazovány letouny Hawker Sea Hawk. Attackery poté dosloužily u záložních jednotek a vyřazeny byly v roce 1957.

Jediným zahraničním uživatelem bylo pákistánské letectvo, které používalo celkem 36 strojů, které byly dodány v rozmezí let 1952-53. V Pákistánu sloužily do konce 50. let minulého století.

Obsah krabiček

Na obou krabičkách s bočním otvíráním jsou na čelní straně nepříliš zdařilé kresby, zadní strana je využita na nákresy zbarvení. Uvnitř najdeme pro všechny přebaly stejné dva rámečky výlisků z šedého plastu, PUR odlitek kokpitu se sedačkou a univerzální návod. Odlišné jsou pouze čiré překryty kabin a obtisky. Vše je zabaleno v jediném sáčku, díky čemuž jsem měl oba čiré překryty poškrábané od ostatních dílů.

Plastové díly

Jednotlivé díly, které jsou rozmístěné ve dvou rámečcích, mají rozdílnou kvalitu. Poloviny křídel mají pěknou paneláž a mimo několika otřepů a ne zrovna hladkých boulí na spodku křídla, jim není co vytknout, ostatní hlavní díly jsou na tom o poznání hůř. Výškovky a směrovka mají o hrubší rytí než křídla, místy rytí přechází do pozitivu. Poloviny trupu mají  paneláž v horní a spodní části prakticky neznatelnou a ta, co je vidět má rozdílnou kvalitu. Přímo tragická je šachta na záchytný hák. Poslední velký díl je přídavná nádrž pod trup, která má propadliny a asi nejhorší rytí ze všech dílů, které se opět místy ztrácí.

Nepříliš povedená jsou kola hlavního podvozku, která vypadají, že je mástrař dělal na pondělní směně. Lemy nasávacích otvorů, palubní deska a poslední stupeň turbíny viditelný výtokovou tryskou mají plno nálitků, turbína je asi za hranicí použitelnosti, naštěstí vidět moc nebude. Na ostatních drobných dílech je patrný spoj po formě, ale zdá se, že bude stačit jen zaškrábnutí skalpelem. Vzhledem k tomu, že výlisky jsou společné pro všechny přebaly, některé díly nevyužijeme. U verze FA.2 by se určitě hodil rámeček s podvěšovanou výzbrojí.

Resiny

Z resinu je odlitý kokpit společně se sedačkou a bočními pulty. Odlitek vypadá slušně a je jenom škoda, že není odlitá i palubní deska a řídící páka.

Čiré díly

Překryty kokpitu jsou pro každou verzi rozdílné stejně jako ve skutečnosti, F.1 má čistou kapku, na FB.2 přibylo rámování. Díly jsou silnější a dělají mírný čočkovitý efekt, ale průhlednost a čirost je pěkná. Rámování je poměrně silné a neostré.

Obtisky

Obtisky jsou lesklé a tenké, ale při bližším zkoumání mají místy neostré okraje a na znacích prosvítá podkladová bílá barva. Navíc barva britských kokard je velmi světlá, tady bych doporučil se poohlédnout po nějaké náhradě. Aršíky obsahují i čitelné popisky. Výrobce obtisků není nikde uveden.

Varianty zbarvení

Attacker F.1

• Kamufláž č. 1
  Supermarine Attacker FB.1, WA530, 736.sqr, Lossiemouth, 1953
  Letoun je v typické poválečné kamufláži Royal Navy. Horní plochy zbarveny odstínem Dark Sea Grey, spodní a boční v odstínu Sky. Příď letounu má červenou barvu.
• Kamufláž č.2
  Supermarine Attacker F.1, WA493, 800.sqr, HMS Eagle, 1952
  Letoun je stejně zbarvený jako předchozí, pouze chybí červená špička.

Při porovnání namalovaných kamufláží a fotografií je patrné, že znak na bocích trupu je příliš velký, má dosahovat pouze na hranu vrchní tmavé barvy. Také obloučkový přechod tmavé vrchní barvy na přídi je příliš dlouhý, má končit zhruba ve třetině přídě před čelním štítkem. Červená na špičce Attackeru WA530 (kamufláž č.1) by měla být na bocích trupu více protažená dozadu a označení LM na kýkovce by mělo zřejmě být silnějším písmem a umístěné zhruba ve středu kýlovky. Nicméně toto odhaduji pouze z fotografie Attackeru FB.1 WA533 trupového označení 115, fotografii přímo čísla 150 se mi nepodařilo dohledat, takže se mohu mýlit. Na horním pohledu obou zbarvení chybí na přídi přechod v barvě Sky, tmavá šedá je protažená až na špičku.

Attacker FB.2

• Kamufláž č. 1
  Supermarine Attacker FB.2 R4002 Pakistan Air Force, 1951-53
  Celý letoun je v barvě hliníku s výsostnými znaky pákistánu.
• Kamufláž č.2
  Supermarine Attacker FB.2, WP286, 800.sqr, HMS Eagle
  Letoun je zbarven na horních plochách Dark Sea Grey, spodní a boční plochy Sky. Příď je zbarvená červeně s protažením do špičky na bocích trupu.

V kamufláži č.1 by nemělo být označení FB.2, protože pákistánské letouny nebyly verze FB.2, ale odpovídaly verzi F.1 bez námořního vybavení (sklopná křídla a hák) s překrytem z FB.2 Kamufláž č.2 má  stejné chyby jako na předchozím přebalu, tzn. příliš velký trupový znak zasahující do tmavé vrchní barvy, tmavá vrchní barva je na přídi protažena příliš daleko a červená špička by měla být víc protažená dozadu. Půdorys opět nepamatuje na přechod barvy Sky na přídi.

Návod

Návod je univerzální pro všechny přebaly, proto je třeba dát pozor na odlišnosti jednotlivých verzí, které jsou v návodu zmiňované. Samotný návod je jednoduchý, ale přehledný a dostatečně názorný, na přední straně je očíslování dílů v rámečcích, na poslední straně přehledné schéma umístění popisek. Návod je univerzální pro všechny přebaly, proto je potřeba si ohlídat odlišnosti jednotlivých verzí, na což návod upozorňuje. Nicméně třeba přídavná nádrž není doménou jen verze FB.2, ale mohla jí nosit i verze F.1 Barvy interiéru a drobných dílů jsou uvedené v odstínech barev Humbrol. V návodu postrádám čelní pohled na letoun.

Závěr

Takže nějaký souhrn na závěr. Klasický průměrný short-run od AZ, které bohužel ničím nepřekvapilo. Model bude potřeba kompletně přerýt, některé drobné díly vyrobit svépomocí. Špatná barva obtisků britských kokard, nepřesné kamufláže. Na druhou stranu se zdá, že sestavitelnost hlavních dílů bude dobrá, model jsem slepil jenom páskou, přičemž díly jsem nijak neupravoval, pouze jsem začistil místa vtoků. Žádné velké mezery či nepřesnosti v lícování jsem neobjevil a při pečlivém začištění dílů zřejmě nebude problém. Tvarová shoda podle fotografií se mi jeví v pořádku, jestli odpovídá paneláž skutečnosti jsem neřešil.

Podklady

• Philip Birtles – Supermarine Attacker, Swift and Scimitar, www.palba.cz, Wikipedie, Internet
• Fotografie Attackeru FB.2 101 WP286 použita z http://.forum.valka.cz
• Fotografie letících Attackerů F.1 použita z http://www.rafmuseumphotos.com

Zdeněk 'ujík' Uj

Redakce ModelWebu děkuje firmě AZ model za vzorky k recenzi.

Rubrika AZ model, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.