29.7.2011 Martin Pohl - 8 358 přečtení

Průvodce pro Lozenge Wingnut Wings

Vše, co jste chtěli vědět o Lozenge Wingnut Wings
a báli jste se zeptat.

Martin Pohl

Úvod

Protože velké množství německých letadel mělo od roku 1916 zejména nosné plochy potaženy vícebarevným plátnem, pro nějž se vžil název Lozenge, bylo zřejmé, že ve Wingnut Wings se jeho ztvárněním budou zabývat. Po tříletém vývoji bylo původně dodáváno jen s patřičnými modely, ovšem již nějakou dobu je v mírně upraveném provedení k dostání i samostatně.

Pětibarevné řešení Wingnut Wings, výsledek tříleté práce, sestává ze tří produktů. Zvlášť se prodává Lozenge pro horní a dolní plochy křídel a pásky chránící švy plátna. Vše je založeno na důkladném rozboru originálních vzorků, jež měl výrobce k dispozici.

První dojem

Obtisky jsou obrovské! Všechny jsou vytištěny na A4 a stojí za nimi italský Cartograf.
Objednáte-li je samotné, přijdou v obálce vypodložené kartonem. Moje vzorky dorazily v naprostém pořádku.

Barvy, zvláště pak ty horních ploch, shledávám velmi sytými, což hodnotím kladně, neboť kdo chce, bude je moci utlumit filtry. Naopak saturovat mdlé barvy by dost dobře nešlo.

Množství, v případě nulových ztrát, kvalifikovaným odhadem vystačí na necelé dva modely jednomístné stíhačky typu Pfalz D.IIIa, Albatros D.V(a) a Roland D.VIa.

Výrobce: Wingnut Wings
Název: 5 Colour Upper Lozenge decals
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 30001

Výrobce: Wingnut Wings
Název: 5 Colour Lower Lozenge decals
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 30002

Výrobce: Wingnut Wings
Název: German Rib Tapes for Lozenge
Měřítko: 1:32
Katalogové číslo: 30005

Praktické zkušenosti aneb Jak na to

Obtisky vám podrobně přiblížím na Albatrosu D.V, jednom z vůbec nejpopulárnějších modelů Wingnut Wings, nalézajícím se pod katalogovým číslem 32009. Žádná z pěti základních obtiskových variant Lozenge nevyžaduje, ovšem téměř třetina z těch dodatkových ano (konkrétně 10 z 26).

Hned na úvod mě zaujaly Hints & Tips na stránkách Wingnut Wings, kde Lozenge radí nanést na vodní povlak a ani při usazování si žádným usazovacím roztokem nepomáhat. Odkojen obtisky Tamiye, které se s trochou nadsázky musely před aplikací rozklepat kladivem, aby získaly něco na poddajnosti, příliš optimisticky jsem se netvářil.

Plast by měl být před aplikací obtisků hladký, k čemuž nám bezpečně dopomohou brusné papíry. Pozor také na případnou nenápadnou, avšak o to záludnější dělicí rovinu podél hran křídel i křidélek. Osobně jsem se snažil zbrousit i všechny krytky a kování mezikřídelních výpletů, jelikož tyto prvky se správně nalézají nad Lozenge a neměl by být takový problém si je později z něčeho vyrobit.

Po následném Surfaceru a zalakované barvě nám již nic nebrání v přistoupení k samotnému procesu nanášení obtisků. Všeobecně se radí začínat spodními plochami. Pomocí námi vytvořené papírové šablony vystřihneme (vyřízneme) alespoň přibližný požadovaný tvar obtisku. Pozor i na správnou orientaci Lozenge (zkonzultujeme návod a dobové fotografie), k chybě svádí především koncové oblouky křídel. Níže je šablona křidélka a ukázka chybného i správného natočení Lozenge.

Vystřižený obtisk přiložíme k místu, na které ho chceme nanést a pečlivě je tvarově ztotožníme. To platí obzvláště pro koncové oblouky křídel a křidélka. Následně Lozenge na několik vteřin ponoříme do horké vody (zbytečně dlouhá lázeň může odplavit lepidlo a obtisk pak hůře drží), položíme na nesavý povrch, počkáme, až se uvolní od podkladového papíru, cílový prostor decentně zvlhčíme vodou a obtisk na něj stáhneme. Nemusíme být hned napoprvé úplně přesní, neboť je-li pod ním vodní film, jde s ním pohodlně a bezpečně manipulovat. Lozenge slícujeme s náběžnou hranou. Okraje na stranách by měly vést souběžně s vystouplými žebry.

Nyní zpod obtisku opatrně vytlačíme vodu a případné vzduchové bublinky „poťapkáním“ (můžeme použít například papírový kapesník), kdy postupujeme od středu k okrajům a současně dáváme pozor, abychom s Lozenge během tohoto úkonu nehnuli. Stane-li se nám to, navlhčíme celý obtisk vodou a znovu slícujeme.

Nevzali-li jsme si k srdci radu o pečlivém vystřižení správného tvaru před nanášením, přebytečný materiál za odtokovou hranou přeložíme na druhou stranu křídla a po uschnutí odřízneme – vedeme jeden plynulý plochý řez, a to nejlépe novou čepelí vylamovacího nože. Rozhodně se nepokoušíme o okamžitou nápravu odstraněním odchlípnutého přesahujícího obtisku. Plánujeme-li řezat, obtisk na hraně ničím nenapouštíme. Vpravo je výsledný efekt při prvotním nezastřižení a současně následném neodříznutí přebytků.

Že jsem doposud nezmínil speciální obtiskové vodičky? Konkrétně Mr. Mark Softer přišel ke slovu jen na hranách křídel, ze kterých se obtisky rády odchlipovaly, všude jinde postačí voda z Želivky. Při opatrném zacházení lze během krátké doby přistoupit k nanášení dalšího segmentu. Zde vidíte dokonalé kopírování povrchu jen za použití vody.

Po pauze v řádu dnů stejný postup opakujeme na horní straně křídla. Zde ještě více záleží na lícování obtisků s náběžnou hranou. Dalším rozdílem je uchycení mezikřídelní vzpěry – po proříznutí obtisku se o vše ostatní postará zkusmo nasazená výše zmíněná vzpěra.

Vrchní Lozenge necháme uzrát a následně se v našem trojboji dostáváme k poslední disciplíně, jíž je zalepování švů na žebrech, rozuměj, nanášení úzkých jednobarevných obtisků na křídla ve směru letu. Ocenění v cíli čeká na všechny z účastníků, stačí jen zbytečně nechvátat.

Odstříhneme pruh délky hloubky křídla (pozor na klenutí), smočíme ho v teplé vodě, během několika vteřin naneseme na žebro a vmanévrujeme na své místo. Opět platí poučka o snadné polohovatelnosti při zvlhčení. Z okolí opatrně odsajeme růžkem papírového kapesníku vodu a než nám obtisk uschne, celý ho jemně přelízneme Mr. Mark Softerem, výsledkem čehož nám nebude stříbřit. Pozor, v případě lelkování s tím už posléze mnoho nenaděláme.

Povedlo-li se nám pruh ustříhnout příliš krátký a nechce-li se nám ho sundávat, lze ho nastavit, třebaže se jedná o vcelku pracnou operaci. Raději tedy mít pruhy delší a přeložit je na druhou stranu, což, nanesli-li jsme je přesně z obou stran, nebude mít nijaký negativní vliv na celkový vzhled.

Výsledek

Albatros D.V

U Albatrosu, ovšem nejen u něj, se lze setkat s ochrannými pásy na náběžné, méně často pak i na odtokové hraně, na něž použijeme stejnou barvu obtisku jako u žeber. Nesnažíme se „dát“ křídlo na jeden zátah, lepší je nařezat si více kratších proužků a aplikovat je postupně.

Jelikož plátno je vypnuto na drátu, časem může dojít k efektu „vlnkované“ odtokové hrany. Tu můžeme zbrousit předem, anebo až po Lozenge. Druhý způsob, jenž rozhodně nedoporučuji, přináší nutnost ostražitosti nad tím, aby se vybroušený materiál nedostal pod obtisk, neb následně se odtamtud vymítá horko těžko.

Otvory závěsů na křidélkách prostříhneme, aplikujeme Mr. Mark Softer a párátkem z, ve středoevropských domácnostech takřka omnipresentního, Victorinoxu obtisk do otvoru vpasujeme.

Protože obtisky mívají tendenci zarovnat se ke kraji a „dál ni krok“, může pomoci odříznutí průsvitného lemu z přiléhající strany, což platí hlavně v okolí závěsů křidélek.

Na straně křídla půjde tyto prvky částečně zbrousit, potáhnout Lozenge a na jejich místa následně nalepit nabarvené kovové proužky odpovídající šířky.

Namáčení drobných obtisků velmi usnadní vhodná pinzeta a pro jejich stahování na povrch modelu a následnou manipulaci se mi zdá být ideálním pomocníkem plastové párátko z Victorinoxu. V zájmu neotřelého a zajímavého vzezření lze potah křídla dle libosti záplatovat.

Shrnutí

1. předem si rozmyslet, co všechno odbrousit
2. připravit plast pro nanášení obtisků (mít zalakovanou barvu a hladký povrch)
3. začít spodními plochami
4. vystřihnutí správných tvarů ušetří později hodně práce
5. dodržet požadovanou orientaci Lozenge (návod, fotografie)
6. lícovat s náběžnou hranou
7. u Lozenge pracovat jen s vodou – obtiskové vodičky pouze na neposlušné hrany
8. ochranné pásky před vyschnutím potřít (např.) Mr. Mark Softerem
9. lakovat stačí až po nanesení všech obtisků
10. případnými filtry utlumit barvy

Závěr

Jak vidno, aplikace Lozenge není úplně jednoduchou záležitostí, ovšem pohled na hotové dílo vše více než vynahradí. Samotná práce s obtisky se ukázala být naprosto bezproblémovou. Těžkosti si může přidělat jen modelář sám svou uspěchaností.

Relevantní konkurence

Pheon Models vydali pětibarevné Lozenge speciálně určené na Albatrosy D.V (D.Va), a to buď s modrými, nebo růžovými ochrannými páskami.
Více informací k nalezení na britmodeller.com.

Další alternativou je Lozenge D.B Decals Douga Baumanna.
Více informací na theaerodrome.com.

Související články na ModelWebu

Představení Wingnut Wings

Martin Pohl
Great War Aviation Junior Enthusiast

Redakce ModelWebu děkuje firmě Wingnut Wings za vzorky poskytnuté pro účely článku.

Rubrika Jak na to ...?, Wingnut Wings | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.