1/32 Známý neznámý H-75 M/N/O Hawk od Special Hobby

26.7.2011 - 7 082 přečtení

krabice

Redakce ModelWebu představuje další přebal dvaatřicetinového Hawka s pevným podvozek používanou letectvy Argentiny, Číny a Thajska od firmy Special Hobby.

H-75 M/N/O Hawk

Martin 'Černoch' Černý

Výrobce: Special Hobby
Měřítko: 1/32
kat. číslo: SH 32038

Dalším z řady přebalů dvaatřicetinového Hawka mapuje jeho variantu s pevným podvozek používanou leteckými silami Argentiny, Číny a Thajska. Model je zabalen ve standardní krabici s pěknou kresbou čínského Hawka, který sleduje nebo se chystá na přepad japonských bombardérů. Po vybalení a zběžném prohlédnutí modelu jsem měl drobný logistický problém naskládat rámečky tak aby se krabice bez problémů zavřela, ale jde to.

Historie v kostce

K exportu byla přednostně před vypuknutím 2 sv. v. uvolněna méně výkonná verze  vybavená motorem Wright Cyklone  R-1820G  s pevným podvozkem před modernějším P-36 / H-75 se zatahovacím podvozkem. První předvedení proběhlo v Číně, která následně objednala 30 kusů letounu verze H-75M. Dalším uživatelem  bylo Thajsko, které své Hawky verze H-75N nechalo vyzbrojit mimo kulometů též kanony Madsen ráže 23 mm. Kanony byly umístěny v samostatných gondolách pod křídlem. Posledním uživatelem se stalo Argentinské letectvo, které odebralo přímo od výrobce 30 kusů, další stroje byly stavěny v licenci v Argentině. Argentinské stroje se do bojů nikdy nedostali, na rozdíl od strojů používaných Čínou a Thajskem.

Stavebnice

Výlisky jsou  ve standardní kvalitě obvyklé u značky Special Hobby. Hlavní díly trupu a křídla jsou ve dvaatřicetině už pořádný kus plastu, nicméně vše je odstříknuto poměrně čistě, škoda tak několika kazů. Paneláž je provedena negativní linkou, přiměřeně hlubokou a úzkou. Povrch výlisků je sametově matný.    Občas je na povrchu „zástřik“ plastu v místě paneláže. Některé linky paneláže mají proměnlivou kvalitu, zejména je to vidět na křídle. Začátek a konec linky dobrý, ale prostředek je  mělký a rozplizlý. Zda jde o šlendrián mástraře, či špatně zaformované mástry, nebo poškozená forma nevím. Nejlepším řešením bude celý povrch modelu lehce přebrousit, odstranit zástřiky a následně přerýt a rytí tak sjednotit. Další nepříjemnost jsem objevil na kormidle SOP. To se lepí ze dvou polovin a na pravé polovině je na povrchu podivné vrásnění a rýhy (vypadá to podobně jako ztuhlá láva) mezi žebry kormidla a bude se to opravovat obtížně. Levá polovina je v pořádku.  Podobně jsou poškozeny také  pevné části výškovek, zde  však stačí  kaz zbrousit smirkem a znovu obnovit paneláž . V mém případě se zřejmě jedná o vadné výlisky. Doporučuji zkontrolovat výlisky před zakoupením.

Nově je do stavebnice přidán rámeček s díly pevného podvozku. Tvar a provedení samotných "bačkor" se lišil dle uživatele a přesně to postihuje i stavebnice. Proto pozorně sledujte návod. Současně nalezneme mezi výlisky obě provedení motorů - Wright 1820G  i Pratt & Whitney R 1830 Twin Wasp. Díly které se nemají použít  - motor + další díly na podvozkové šachty atd. bude lepší rovnou vyjmout z rámečků a uložit do domácího vrakoviště, aby nás nemátly. Je jich poměrně dost.

Celek doplňují lepty, jedna barevná s díly palubní desky upínacích pasů, nebarvená ve které najdeme převážně díly pro zhotovení pumových závěsníků s výztužným potahovým plechem na spodek křídla a PUR díly hlavní kanonů Madsen pro Thajskou verzi. Škoda že nejsou přiloženy i pumy, třeba z PUR.

Trup je rozdělen na  části před čelním štítkem  – motorový kryt a částí přechodu do trupu a zbytek trupu. Cowling  je vylisován společně s částí  čumáku, který se dolepuje na zbylou část trupu a od zbytku trupu je  oddělen pouze linkou paneláže. Při srovnání s předlohou to nevypadá moc modelově. Výraznější prorytí rydlem a opticky tak naznačit zaoblený konec trupu bude namístě. Odvážnější mohou odříznout celý motorový kryt a zaoblení trupu dodělat dle podkladů, pak bude výsledek definitivní. Další úprava která pozvedne dojem je   vybroušení větracích štěrbin  v místě napojení přední části na zbytek trupu.

Interier  tvoří převážně plastové díly – bočnice, podlaha, zadní přepážka, přední trupová přepážka + kulomety Browning,  sedačka, palubní deska , to vše je doplněné alternativní  leptanou palubní desku. Vzhled samostatných boků trupu  je na plast velmi dobrý, se základní konstrukcí a různými krabicemi a ovladači. K jejich domácímu vylepšení asi sáhne jen pár  z nás, v podstatě je třeba dolepit nějaká ta kabeláž, táhla a třeba i úchyty pro světlice do signální pistole, případně samotné patrony.  Leptaná palubní deska je vícevrstvá a lepí se na plastový základ. Plechy dodal Eduard, a stále zmiňovaný rastr v barvě sice nepatrně je, ale není to nic tragického. Přelakování matným lakem, případně stříknutí černého filtru rastr utlumí. Sedačku vylepšíme upínacími pasy, opět zhotovené u  Eduardu.

Křídlo sestavíme z jednodílné spodní části a dvou horních polovin. Vyhazovací otvory  nábojnic jsou „otevřené“ tudíž odpadá starost s jejich  vyřezáváním. Velmi pěkná je parabola přistávacího reflektoru . Vzhledem k absenci podvozkových šachet  bude sestavení velmi rychlé, zájemci mohou křídlo vylepšit sadou leptaných vztlakových klapek od Eduardu.

Díly pro sestavení VOP a SOP se skládají ze samostatných polovin  kýlovky  a jednodílných  pohyblivých částí a jejich samostatně vylisovaných závěsů.  Výsledek bude vypadat realisticky, ale prostor pro vlastní vylepšení zde jistě bude.

V samostatném rámečku najdeme všechny potřebné díly pro sestavení "bačkor" pevného podvozku, podvozkových kol a podkřídelních kanonů pro Thajskou verzi. Celá sestava pevného podvozku  se lepí natupo na křídlo, což není příliš štastné řešení. Můžeme si pomoci zalepením  nějakých výztuh (čepů) do křídla na které "bačkory" nasadíme a tím se zvýší  tuhost spoje celé sestavy. U „bačkor“ pro Argentinské letectvo udává návod použití dílů č. G11, 15, 16 a 17, tj. typ "bačkory" s jedním bočním odkrytím pneumatiky. Nicméně, dle podkladů měli některé  Argentinské Hawky také kryty bez výřezů a kola byla z boků plně zakrytá. Vše záleží na konkrétním kodovém označení letounu, nicméně pro číslo 627 platí to co je uvedeno v návodu.

Samotný motor sestavíme z dělené hvězdice , reduktoru, hvězdice výfukového potrubí , prstence s vylisovanými táhly zdvihání ventilů  a dalších drobnějších dílů. Provedení žebrování na válcích motoru je na plast dostačující. Motor bude při čelním pohledu dobře vidět a tak doplnění kabelových rozvodů ke svíčkám je téměř nutností. O nějaké alternativně v podobě odlévaného motoru prozatím nevím. Menší nepříjemnost nás čeká na dílech vrtulových listů, které hyzdí vtaženiny u kořene listu. V mém vzorku byly na dvou ze třech listů.

Díly kabinky jsou odstříknuty z krastenu. Je přijatelně  tenká a čirá. Rámování kabinky je jemné, ale dostatečně reliéfní. V rámečku je na výběr z několika typů čelního štítku, takže pozorně sledovat návod, které štítky máme použít pro tuto stavebnici dle uživatelských verzí.

To je k rámečkům zhruba vše a nyní pár fotografií nasucho složeného modelu se stručným komentářem. Vzhledem k rozdělení a velikosti dílů lze očekávat komplikace zejména při sestavě trupu. Jak moc se budeme s modelem prát záleží jen naší pečlivosti v přípravě podsestav. Častému zkoušení na sucho, lícování a dobrušování se nevyhneme . Pro slepení trupu bude nejlepší zvolit variantu dvou samostatných kompletních polovin trupu, tj. nalepit poloviny cowlingu samostatně na poloviny trupu. Poloviny trupu dát na rovnou desku, lehce je zatížit a spoje nechat důkladně vyschnout. Pokud by jsme šli opačnou cestou – slepit cowling a ten pak pasovat na slepený zbytek trupu, nejspíše se dostaneme do velkých obtíží s lícováním. Dále je potřeba zmenšit po obvodě přední trupovou přepážku v její spodní části. Pokud jí necháme v původním stavu, způsobí nám veškeré následné problémy,  při lepení trupu  s křídlem. Dolícování nás také čeká na zadním spoji křídlo-trup. Díly interieru sednou na svá místa bez problému, jen u zadní přepážky bude nutné tmelit v její horní části. Vznikla mě zde poměrně velká spára. Přepážku je potřeba usadit co nejlépe zároveň s hranou trupu. Na tmelení bude nejlepší použít nějaký dvousložkový tmel- Miliput, Alteco resin atd. a tmelené místo řádně uhladit. Nebudeme muset tolik brousit a výrazně snížíme možnost podbroušení trupu.

Výlisky jsem zběžně porovnal s výkresy uveřejněné v trojdílné monografii H-75/P-36 od AJ Pressu a nenašel žádné rozdíly v paneláži. Pravděpodobně model vznikl dle těchto výkresů. Celkové tvary letounu jsem  porovnal s fotkami a nenašel výraznějších rozdílů. Jako Hawk to vypadá.

Dekály

Obtisky vytiskl Aviprint. Lze tedy předpokládat že práce s nimi bude bezproblémová. Nepřesnosti v soutisku nejsou. Velikost některých znaků a čísel si přímo říká o převedení do masek a jejich nastříkání.

Kamufláže

Tím se dostávám ke kamuflážím.

  1. H-75 M – 25. squadrona,  5. stíhací skupina Čínské letectvo  1938 -1939. Čínské stroje byly nasazeny do bojů s japonským agresorem a zaznamenaly také dílčí uspěchy. Horní plochy byly pokryty tmavě zelenou barvu  nastříkanou přímo na NMF povrch. Tato kombinace připravila pro modeláře ty pravé "loupací" orgie. Povrch letounu byl značně oprýskán. Spodní plochy uvádí  výrobce jako hliníkové, ale myslím si že jde spíše o původní NMF provedení. Usuzuji tak z fotografie čínského Hawku s povrchem NMF.
  2. H-75 O – 2. stíhací letecký pluk argentinského letectva, základna General Urquiza, 1942. Celý letoun je v provedení přírodního povrchu – NMF, doplněný o černý pruh proti oslnění pilota na přední části trupu a tmavě modrým pásem za kabinou kolem trupu. Veškeré ovládací plochy byly nastříkány hliníkovou barvou. Na trupu, křídle a motorovém krytu je černé číslo 627. Kokardy jsou na standardních šesti pozicích, které doplňuje trikolora s emblémem slunce na SOP.
    Lze se setkat i s rekonstrukcemi které uvádějí pruh v barvě červené (např. to bylo tak prezentováno i u modelu H-75 1/72 Special Hobby. V publikaci Fuerza Aerea Argentina No.5 – Curtiss Hawk ke zbarvení uvádějí že v letech 1941 -1942 byly pruhy aplikovány v barvách: černá, červená, tmavě modrá, kvůli rozlišení jednotlivých squadron 2. let. pluku. Ke které squadroně patřil letoun č. 627 a jaký měl mít barvu pruhu jsem nezjistil. Následně jsem narazil na další pramen, který udává že červené pruhy měly také stroje velitelů squadron. Tím je zmatek dokonán. Na jedné skupinové  fotce jsou opravdu 4 stroje s pruhy, ostatní stroje bez a tyto pruhované mašiny mají zároveň jako jediné velkou kapkovitou anténu za kabinou a to se týká i stroje čísla 627. Myslím si že jde právě o stroje velitelů squadron a nejspíš stroj velitele křídla. Nicméně, rozhodnout se musí každý sám, zda dá na doporučení výrobce nebo půjde vlastní cestou.
  3. H-75 N – 60.squadrona  stíhací skupiny "Pak Tai", základna Udon, Thajsko, 1941. Horní plochy jsou v zbarveny v kombinaci nepravidelných polí červenohnědé a tmavě zelené barvy, spodní plochy nesou zbarvení Neutral Grey. Kolem trupu je bílý pruh. Thajské výsostné znaky jsou doplněny postavičkou blíže neurčeného božstva. K uvedené kamufláži se mě nepodařilo získat více informací, čili nemohu ověřit její plnou správnost. Pouze v monografii od AJ Pressu byla otištěna ne moc kvalitní fotografie, dle které rekonstrukce kamufláže vcelku odpovídá.

Veškeré barvy v návodu jsou uvedeny od Gunze Sangyo .

Závěr

Co říci závěrem. Dle mě, ne moc známá verze Hawku, na první pohled solidně zpracovaný model a k tomu výběr atraktivních markingů. Uvidím jak se bude model stavět na ostro, ostatně nebudu sám. Stavbu si založím také na ModelForu.

Užitečné linky:

Walkaround H-75N - muzeum Thajského letectva

Další walkaround - sekce USAAC Aircraft - P-36/H-75

Martin 'Černoch' Černý, KPM Kaznějov

Redakce Modelwebu děkuje firmě MPM Production za poskytnutý vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.