1/72 Supermarine Spitfire Mk.Vc od firmy Sword
28.6.2011 Jan Jezl - 1 085 přečtení
Stavební recenze Spitfiru Mk.Vc od Swordu.
Supermarine Spitfire Mk.Vc
Jan Jezl
Stavebnice: Supermarine Spitfire Mk.Vc
Měřítko: 1/72
Výrobce: Sword
Plastových dílů: 60
Resinových dílů: 6
Katalogové číslo: SW 72037
Odkaz na pohled do krabičky.
Stavbu hned tří modelů jste mohli sledovat na Modelforu
Kokpit
Detaily kokpitu přímo ze stavebnice jsou velmi pěkné. Doplnil jsem pásy z olověné fólie včetně uchycení pásů za sedačkou, hadici na pravý bok kokpitu, kompas pod přístrojovou desku, jednu láhev a několik dalších krabiček. (Po uzavření překrytem kabiny jsou však vidět jen pásy na sedačce a za ní a hadice).
Vše jsem nastříkal černou barvou a dále zesvětlenou interiérovou barvou, přičemž jsem černou nechal prosvítat v koutech a podél linek, čímž jsem vytvořil základ stínování. Žebra a vystouplé detaily jsem zvýraznil ještě více zesvětleným odstínem interiérové barvy namíchaným z barev Vallejo, detaily zvýraznil washem a drybrushem a nakonec dobarvil drobnosti opět barvami vallejo. Výsledek je při vynaloženém úsilí více než dobrý, škoda že ve stavebnici není i „vaku kabinka“, která by umožnila stavbu modelu s otevřeným překrytem kabiny.
Trup
Dosedací plochy v místě kýlovky bylo potřeba mírně zbrousit, aby povrch kýlovky po slepení trupu nevystupoval na pravé straně nad povrch směrovky. V případě, že použijeme vrtuli Rotol (díly 6, 9, 35), je vhodné zbrousit dosedací plochy především v přední části trupu a tím trup trošku zúžit. Průměr kužele této vrtule je totiž menší než průměr trupu a dosedací plocha kužele je navíc mírně do elipsy. Při začišťování spojů je vhodné nezabrušovat hřbet trupu těsně za kabinou, protože překryt kabiny nelícuje s trupem a trup bude naopak potřeba tmelit. Překryt kabiny navíc neodpovídá verzi Mk.Vc - dolní hrana zadního dílu překrytu kabiny má být mnohem výše (cca ve výšce červené čárkované čáry).
Křídlo
Pro lepší lícování a tenčí odtokovou hranu jsem sbrousil dosedací plochy mezi spodním dílem křídla a trupem (červený ovál). Podvozkové šachty jsou řešeny velmi pěkně, já ale nebyl spokojen s přepážkou mezi prostorem pro kolo a podvozkovou nohu (červená šipka), tak jsem jej zhotovil z plastové destičky. Ale myslím, že je to zbytečná práce.
Hrubá stavba
Model jsem onýtoval zeleným kolečkem p. Douska. Troška síly a vteřinového lepidla byla potřeba na přechodu spodní zadní části křídla do trupu, jinak bylo lícování křídla s trupem poměrně dobré, ale vše je nutno zkoušet na sucho a upravovat. Ještě je zde vidět přepracování plnícího hrdla na horní části trupu před kabinou – po slepení trupu jsem hrdlo odvrtal a zevnitř vlepil kousek plastové tyčinky mírně zapuštěný pod povrch. Relativně hodně práce dalo slícování spodního dílu kapoty (díl 48) především s vybráním v křídle. Je nutné myslet i na to, aby průřez trupu v místě vrtulového kužele zůstal kruhový. A znovu upozorňuji na to, že průměr vrtulového kužele (rotol – díly 6, 9, 35) je menší než průměr trupu, takže v případě jejího použití doporučuji spodní část kapoty více „zapustit“ do trupu.
Spára přechodu výškovek do trupu byla poněkud větší, opět je nutno zkoušet na sucho. Po slícování je ale vše v pořádku. Trochu tmelu bylo potřeba použít mezi čelem a tělem obou menších chladičů a taky okolo resinových hlavní (toto jsem si ale možná způsobil sám, protože otvory v křídle pro osazení hlavní jsem začišťoval jehlovým pilníkem a tím možná otvory příliš zvětšil). Navíc obě odlévané hlavně měly malý kaz v ústí, která jsem nahradil měděnými trubičkami. Velké „boule“ na horní straně křídla lícovaly bez problémů.
"Drobotina"
Z drobných dílů stojí za zmínku výroba nestandardního filtru podle Lloyda Blougha. Ostatní „drobotina“ je přímo ze stavebnice.
Kamufláž
Kamufláž jsem zvolil neobvyklou a to americkou tříbarevnou z obtiskového aršíku Rising Decals. Při prvním pokusu jsem vůbec netrefil odstíny, pro opravu jsem zvolil odstíny mnohem světlejší a tlumenější. Wash na všech plochách je neutral wash mírně ztmavený dark washem od MiG production. Obtisky jsou utlumeny roztupovanou vrstvičkou pískové olejovky.
Závěr
Možná to vypadá, že stavba Spitfiru od Swordu skrývá řadu úskalí, opak je ale pravdou. Problémy jsou drobného charakteru a i méně zkušený modelář se s nimi hravě vypořádá nebo je může klidně ignorovat. Jisté je to, že mě stavba neobyčejně bavila a s výsledkem jsem při relativně malém vynaloženém úsilí spokojen. Každopádně mám v plánu ještě nějaké spitfiry od Swordu přidat.
Jan Jezl
Za poskytnutí stavebnice děkuji firmě Sword.
Rubrika Novinky | 1 komentář
říjen 14th, 2013 at 20:03
Tak jsem koukal na odkazovanou stavbu a půlka fotek tam chybí. Škoda.