16.10.2011 David Henyk - 7 648 přečtení

Pro všechny, kteří se  zajímají o počáteční fázi letecké války na Západě připravila firma Azur zajímavou novinku neokoukaného stíhacího stroje. Pohled do krabičky, aneb co si za své peníze pořídíte...

Koolhoven FK-58C.1

David Hényk

Název: Koolhoven FK-58C.1
Výrobce: Azur
Kat. číslo: A095
Měřítko: 1/72

Krátká historie typu

Stíhací letoun Koolhoven FK-58 byl zkonstruován v továrně N.V. Koolhoven sídlící v nizozemském Rotterdamu. Od svého založení v roce 1926 až do zániku v důsledku Blitzkriegu v květnu 1940 byla tato továrna druhým nejdůležitějším holandským výrobcem letadel hned po továrně Fokker. Přestože většina vyvinutých letadel nebyla příliš úspěšná byly to typy zajímavé z pohledu designu leteckých konstrukcí. Přesto se továrně podařilo vyrobit i několik typů, které měli komerční úspěch jako například transportní dvoumotorový FK-50, cvičný/pozorovací FK-51 a nebo právě stíhací FK-58.

Stroj byl vyvíjen na popud Francie, která musela v druhé polovině třicátých let čelit tlaku rozrůstající se Luftwaffe a její zvyšující se akceschopnosti. Brzy bylo zřejmé, že domácí producenti nebudou schopni splnit poptávku po zvyšujícím se počtu stíhacích letadel a proto jednou z cest bylo porozhlédnout se v zahraničí. Proto byla v roce 1937 kontaktována i továrna Koolhoven s žádostí o levný výkonný stíhací letoun.

Prototyp Koolhoven Model 1166 (později přejmenovaný na FK-58) vzlétl poprvé v červenci 1938. V lednu 1939 Francie objednala 50 ks a Nizozemci později 36 kusů. Bohužel jen 17 kusů z francouzské objednávky bylo zkompletováno. Přispěla k tomu i  neschopnost francouzské strany dodat dostatečný počet motorů a vybavení, takže letadla musela být zkompletována s holandskými přístroji, aby mohla být odeslána do Francie. Výroba se poté přesunula do Nevérs, kde došlo ke zkompletování již jen jediného kusu. Celkově tedy 18 kusů bylo nakonec vybaveno na francouzský standart (4ks s motorem Hispano a 14ks s motorem Gnome & Rhone) Z tohoto počtu pouze 14ks bylo připraveno 10.května k nasazení./p>

Přestože byl tento typ původně koncipován jako „koloniální“ stíhačka okolnosti vedly Francii k jeho nasazení na kontinentu. FK-58 byly vyzbrojeny improvizované letky „patrouille DAT (Défense Aérienne du Territoire) umístěné na základnách v městech Clermont-Ferrand a Salon. Jejich personál byl tvořen převážně Poláky. Ze svých letišť v Salon a Clermont-Aulnat vzlétala letadla od 30. května k obraně francouzských měst v oblasti kolem základen. Ke kontaktu s nepřítelem nedošlo. Několik kusů bylo přiděleno také jednotce DAT Étampes, která byla součásti Groupe de Chasse et de Defence GCII/55. Tady se s ní mohli setkat i naši letci, jmenovitě šrtm. Josef Vopálecký, šrtm. Miroslav Kopecký a čet. Jaroslav Kučera.  Operační nasazení tohoto typu bylo velmi krátké a během něj nedošlo k žádnému potvrzenému sestřelu nepřátelského letadla. Pravděpodobně jeden kus byl ztracen. Po pádu Francie zůstalo 10 ks v neokupované zóně a později byly zbylé stroje zřejmě sešrotovány.

Rychlý pohled do krabičky

Nedávno Azur změnil image a dnes už modely z této řadě najdete v tmavě modré krabičce s bočním otvíráním, v tomto případě s perfektní kresbou letícího Koolhovena někde nad Francií z dílny Standy Hájka. Jeho kresby mám rád a obdivuji je. Často je také používám jako podklad pro stavbu. Na zadní straně krabičky jsou barevné bokorysy kamufláží, které stavebnice nabízí.

Uvnitř nalezneme dva rámečky s díly odstříknutými ze středně šedého plastu, čirý rámeček s překrytem kabiny, planžetu leptaných dílů a čtyři resinové odlitky. Obtiskový aršík pro tři nabízené markingy francouzského a holandského letectva. Návod na šesti stranách přehledně provádí stavbou. Každá část je uložena v plastovém pytlíku, takže nehrozí poškození.

Koolhoven zblízka

Trup, křídla

Poloviny trupu, křídla a výškovky jsou vylisovány bez výraznějších otřepů, jako ostatně všechny díly, s jemným rytím do hloubky. Přesto jej bude vhodnější projet rydlem, abychom se později vyhnuli problémům s udržením washe. Nenašel jsem nikde žádné stopy po vytrhané formě, častý to nešvar shortrunů. Pěkně je naznačené plátno na trupu a na pohyblivých plochách. Výškovky jsou z jednoho kusu, ale naštěstí bez propadlin. Ještě bych upozornil na fakt, že je potřeba zatmelit na bocích trupu za motorem dva ze tří větracích otvorů. Na fotkách prototypů je to jasně vidět. Je to daň za univerzální trup pro obě verze, nicméně návod na to neupozorňuje.

Kokpit

Interiér je tvořen podlahou s několika detaily. Pedály samotné jsou v leptu. Bočnice mají naznačenou trubkovou konstrukci vylisováním přímo do polovin trupu. Tady bude potřeba odstranit drobné nečistoty a také zamaskovat stopu po vyhazovači v místě pod palubní deskou. Sedačka má silnější boky, ale nebude problém je zeslabit. Knipl je ztvárněn v plastu, palubní deska v leptu s přiloženou fólií s budíky. V leptu nám výrobce nabízí i pásy na sedačku. Trubkovou konstrukci za sedadlem pilota, která jej měla chránit v případě havárie bude lepší nahradit vlastní z kulatiny, ale použitelná je i ta ze stavebnice. Jen se vyhnete broušení. Interiér v tomto složení bohatě stačí na stavbu se zavřenou kabinou. Ti, kteří se s tím nespokojí, budou muset doplnit chybějící detaily na bocích interiéru podle podkladů. Překryt kabiny je stříkaný, přiměřeně tenký a čirý, Jedinou vadou je ztrácející se rytí v zadní části.

Motor a vrtule

Motorový kryt je ze dvou polovin s naznačenými místy pro nalepení výfuků. Ve spodní části doplníme nasávání k motoru. Samotný motor je odlitý z resinu a patří detaily rozhodně k těm podařeným. Doplnit ho musíme ještě zdvihátky k válcům, keré jsou samostatně odlité z resinu. Výrobce nabízí dvě vrtule. Pro každou verzi jednu. Ta která je určená pro verzi s motorem H&S, je odstříklá vcelku takže odpadá na přesnost náročné sestavování z jednotlivých listů.

Podvozek

Podvozkové šachty nemají boční stěny, pouze v místě kde šachta prochází trupem je přepážka tak aby nebylo vidět do trupu. Podklady v tomto případě mlčí, takže zbývá kvalifikovaný odhad. Podvozkové nohy a kryty podvozku jsou odstříknuty čistě. Hydraulické válce k zatahování podvozku bude jednodušší nahradil kulatinou. Opravdovým skvostem jsou kola odlitá z resinu, která mají jemný vzorek a nápis DUNLOP na boku pneumatiky! Zadní ostruhové kolečko je v porovnání s výkresem malé.

Zbraně

Pod křídla se dolepují vany, každá s dvěma kulomety. Vany mají naznačené otvory pro výhoz nábojnic. Hlavně kulometů jsou bohužel při porovnání s fotkami silné. Lepší by bylo je nahradit trubičkami. Škoda, že je výrobce neodlil z resinu. Zaměřovač je možné použit jak stříkaný tak leptaný.

Lepty

Jsou z dílny Haulerů a obsahují díly k zdokonalení interiéru, motoru, podvozku a exteriéru. Není jim co vytknout.

Obtisky

Vytištěny v Aviprintu v mém případě s dokonalým soutiskem a bez vady. Musím pochválit výrobce, že vytiskl samostatně popisky na směrovku pro francouzský marking.

Kamufláže

Stavebnice nabízí tři varianty zbarvení dvou letectev.

• Kamufláž A: Francouzský Koolhoven FK-58 No.1, 3e escadrille GR II/38 (SPA 54) Francie květen 1940. Nese zvrchu tříbarevnou kamufláž složenou s Khaki, tmavě hnědé a tmavá modrošedá, kterou zespodu doplňuje tradiční světlá šedomodrá. Pro lepší orientaci v kamuflážním schématu bych doporučil si stáhnout barevnou verzi na stránkách www.cmkkits.com.
  
  

  
  
• Kamufláž B: Holandský FK-58, druhý prototyp v podobě jak byl předveden holandskému letectvu v Soesterbergu v březnu 1939. Stroj v kombinaci šedého trupu a stříbrných křídel nese označení PH-AVA a nebyl vybaven zbraněmi.
  
  

  
  
• Kamufláž C: Holandský FK-58, druhý prototyp v podobě ze září 1939 kdy byl stroj zabaven holandským letectvem a doplněn holandským výsostným označením a číslem 1002. Původní zbarvení bylo ponecháno. Stroj byl zničen během 10. května náletem Luftwaffe.
  
  

  
  

Lícování na sucho

Zkusmo jsme k sobě přiložil poloviny trupu, křídla a motor. To celé doplněné o překryt kabiny. O víc jsem se nepokoušel, protože by bylo složité udržet sestavu jen za pomocí pásky. Trup lícuje bezchybně a nebude si vyžadovat v podstatě žádné tmelení. Překryt kabiny po lehkém upravení styčných ploch sedí dobře. Přechod křídlo trup bude chtít trochu poladit, ale opět nic dramatického. Kryt motoru navazuje plynule jen budu potřeba jej na bocích trochu přimáčknout. Celé to budí dojem stavby bez komplikací.

Zhodnocení

Tolik tedy k popisu toho co naleznete po otevření krabičky. Z mého pohledu dostáváme do rukou kvalitní shortrunový model a neokoukanou předlohu za přijatelnou cenu. Lepty a resiny kvalitativně posunují model nad obvyklý „Azuří“ standart. Při srovnání s dostupnými fotografiemi a podklady, kterých není zrovna přehršel se model shoduje se svým velkým vzorem. Výše uvedené nedostatky nejsou nijak zásadní a dají se jednoduše odstranit. Nečekám žádné zásadní komplikace při stavbě (což se ostatně uvidí) a pokud nehledáte kandidáta na mistrovské soutěže rozhodně nebudete zklamaní. Stíhačka sice nesehrála důležitou roli v kampani roku 1940, ale přesto představuje svými tvary zajímavý přírůstek do sbírky letadel z tohoto konfliktu. Azur nabízí v další krabičce i verzi s motorem Gnome & Rhone.

David Hényk KPM Prostějov

Redakce ModelWebu děkuje firmě MPM za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Azur, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.