1/48 Vultee Vengeance „in RAF“ of firmy AZ Model
20.7.2011 Vojtěch 'novakow' Novák - 16 757 přečtení
Pohled do krabičky (nejen) amerického střemhlavého bombardéru očima prostého modeláře.
Americká pomsta v britském kabátě
Vojtěch 'novakow' Novák
Model: Vultee Vengeance „in RAF“
Výrobce: AZ Model
Materiál: plast
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: AZ4849
Něco málo historie
Letoun Vultee Model 72 vznikl na popud francouzské Armée de l‘Air, která požadovala střemhlavý jednomotorový bombardér. Francie objednala celkem 300 letounů, jejichž dodávky měly začít v říjnu 1940. Vzhledem k pádu Francie k dodání nedošlo, ale v té době letoun zaujal Britskou nákupčí komisi, která byla ohromena nedávnými úspěchy německých Ju-87 Stuka při tažení Západní Evropou. Velká Británie objednala nejprve 200 letounů, na konci roku 1940 byla objednávka rozšířena na 300 kusů. V rámci britské objednávky obdržel jméno Vengeance (pomsta, odveta).
Prototyp vzlétl 30. března 1941 a v USAAF získal označení A-31. Po útoku na Pearl Harbor bylo rozhodnuto zařadit Vengeance i do amerického letectva a zároveň byl dán impuls k vývoji výkonnější verze pod označením A-35. Výroba letounu byla ukončena v roce 1944 s 1528 vyrobenými kusy; z toho 930 letounů bylo verze A-35.
V americkém letectvu nebyl letoun nikdy použit v boji, jím vybavené lehké bombardovací jednotky byly před odchodem do bojů v zámoří přezbrojeny na dvojmotorové bombardéry. Hlavního použití se v USAAF dočkal jako letoun pro výcvik a pro vlekání vzdušných terčů. Několik letadel bylo použito k testům vyvíjených leteckých motorů, například P&W XR-4360-1 Wasp Major či Wright R-3350-17/18 Turbo Cyclone.
Hlavním uživatelem se staly Britské královské letectvo a Australské královské letectvo. Letadla byla od roku 1942 nasazena především v bojích v Barmě, protože střemhlavé bombardéry byly tou dobou v Evropě a Středomoří (tedy tam, kde měly původně bojovat) za zenitem svých, kdysi zářných, úspěchů. Navíc Barma byla, vzhledem k menší důležitosti bojů, místem, kde sloužilo "to co zbylo". Vengeance zde odvedly dobrou službu a byly pozitivně hodnoceny. Jednou z mála výtek pilotů byl mizerný výhled směrem před a pod letadlo.
Z bojů byly Vengeance staženy v polovině roku 1944. Zajímavostí je, že po stažení z první linie se 11 strojů účastnilo postřikových akcí proti komárům. K tomuto účelu měly pod křídly instalované rozprašovače insekticidů. I přes vyřazení z první linie došlo k dodávkám dalších letounů. Ty byly přesunuty do Velké Británie, kde v RAF a FAA dosloužily jako vlekače vzdušných terčů.
Dalšími uživateli bylo Letectvo Svobodných Francouzů, Brazilské letectvo a Královské Indické letectvo.
(Zdroj: anglická Wikipedie)
Pohled prvý
Po otevření dvoudílné krabice nalezneme 4 rámečky z šedého plastu, jednodílnou stříkanou kabinku, návod a obtiskový arch. Model neobsahuje fotoleptané ani odlévané díly. Rámečky jsou zabaleny po dvou; čirý díl je v pytlíku s obtisky, takže nehrozí jeho poškrábání. Krabičku od modelu doporučuji nevyhazovat, na jejím spodním díle jsou barevné nákresy třech kamuflážních schémat.
Pohled druhý
Model je zhotoven technologií short-run, což přináší svou daň-především otřepy a stopy po dělících rovinách. Tyto jevy jsou nejmarkantnější na nejmenším rámečku s drobnými díly.
Model je ryt do hloubky, rytí považuji za úměrné měřítku, v některých partiích (SOP, klapky, křidélka) by možná nebylo od věci ho lehce prohloubit. Je hezké i na spodní straně trupu, která je kolmá na osu formy. S rytím je ale spojen jeden z kazů stavebnice: master byl vyráběn ručně a v průběhu výroby předlohy došlo ke změnám v rozložení rytí a část z něj byla zatmelena, což je trochu viditelné v okolí kabiny. Otázkou ale je, jak to bude patrné na hotovém modelu. V jednom místě je také vidět místo, kde při rytí „ujela ruka“ a nedošlo k opravě. Jsou to sice drobnosti, ale jejich oprava zdržuje. Na povrchu jsou přítomny i rychlošrouby a několik řad nýtů, ty považuji za celkem zdařilé.
Další nepříjemností je v některých partiích lehce krupičkovatý nebo lehce "celulitidový" povrch, což ale vyřeší chvilka broušení. Chvilka broušení ale nevyřeší drobné několik promáčklin, škrábanců a "ďubek" (asi po vytržení materiálu), které se na několika místech (VOP, horní plocha křídla, disky kol), vyskytují. Opět drobnosti.
Lícování
Model pasuje na shortrunové poměry relativně slušně. Ačkoliv je nasucho slícovaný trup lehce do X a poloviny křídla se rozevírají, nepovažuji to za komplikaci, kterou by nevyřešilo přibroušení a/nebo vhodně aplikovaná síla. Trochu horší lícování je u překrytu kabiny, otázkou ale je jak to bude na slepeném modelu.
Kokpit
Vybavení kokpitu považuji za přiměřené, za vhodnou bych považoval výměnu kulometů zadního střelce. Jednodílný překryt kabiny je lehounce matný a zaslouží si vyleštění. Jím způsobený čočkový efekt považuji za únosný.
Motorový prostor
Motor a jeho okolí považuji za nejslabší partii stavebnice. Dvouhvězdicový Wright R-2600 Cyclone je zde znázorněn pouze formou přední řady válců vystupujících z plochy. Vzhledem k tomu, že ve stavebnici není motorová přepážka, je díl s motorem upraven tak, aby "ucpal" pohled skrz letadlo do kokpitu (a možná ještě dál). Důsledkem toho je deformace čelního průřezu motoru, který by teoreticky měl být kruhový... Jak vypadá praxe se můžete podívat na fotkách. Dalším zádrhelem je fakt, že díly kapotáže motoru nemají žádné usazovací prvky pro plochý díl s motorem. To samé platí i o spoji motorový kryt-zbytek trupu. Udržení správné geometrie komplexu vrtule-motor-kapotáž motoru-trup tedy nejspíše bude opravdu poutavým zážitkem a modeláři nezbude nic jiného, než vyrobit vlastní podpůrnou konstrukci celé této sestavy.
Výfuky mají naznačené zahloubení, které ale bude třeba ještě prohloubit, přední díl překrytu motoru je lehce šišatý (nesouměrný).
Podvozky
Podvozková šachta má znázorněnou konstrukci na svém dnu, vnitřní ohraničení šachty ve skutečnosti nekopíruje otvor na kolo, ale rytí (jako např. u P-47).
Problém ale nastává u podvozkové nohy. Místo jejího spojení s křídlem je naznačeno důlkem, takže bude nutné spoj zpevnit, například kouskem injekční jehly.
Pokud by podvozková partie skutečného letounu byla udělána stejně jako na modelu, Vengeance by byl letoun s pevným podvozkem! Stavebnice totiž vůbec neřeší mechanismus zatahování včetně příslušného otvoru...
Pneumatiky se skládají ze dvou polovin s celkem pěkně naznačeným vzorkem, a samostatných disků, jejichž detaily jsou poněkud neuspokojivé.
Brzdící štíty
Brzdící štíty jsou celkem hezky zpracovány a vpodstatě odpovídají originálu, ale... Přebývá trocha rytí, takže při střemhlavém letu by se vysouval jen prázdný obdelníkový "rámeček.“ Fotky napoví více.
Návod
Jednoduchý návod v podobě přeloženého listu papíru formátu A4 nás v patnácti krocích dovede k cíli. V některých partiích mi přijde trochu zmatečný. Na jeho poslední straně je výkres, který ale v některých partiích neodpovídá modelu, takže bych ho nepovažoval za bernou minci. Ano, opravdu se každá polovina dveří pumovnice při otevření láme napůl...
Obtisky a kamuflážní schémata
Obtiskový arch nabízí celkem tři kamuflážní schémata, dvě s klasickými kokardami RAF, jeden stroj nese kokardy RAAF. Obtisky dodal Eduard. Barevná plocha obtisků je při detailním pohledu poseta droboučkými bílými čárkami. U některých kokard jde jasně vidět překryv barev vzniklý při tisku. Otázkou je, jak budou oba zmíněné "kazy" viditelné na kamuflážní barvě. Stejný kaz je i u obtisků stavebnic Eduard s "opravdovými" Eduardskými obtisky, namátkou u staro-nového Lysanderu (kat. č. 8290).
S prací s obtisky tištěnými u Eduardu nemám zatím žádné zkušenosti, takže nedokážu odhadnout míru jejich "spolupráce".
V návodu, ani u kamuflážních schémat není doslova uvedeno jaké konkrétní barvy použít, barvy jsou označeny pouze slovně (Dark Green, Dark Earth, Light Grey...), takže je otázkou jestli se jedná o kamuflážní barvy americké nebo britské. Na internetu jsem bohužel nenašel barevnou fotku Vengeance v řadách RAF nebo RAAF, která by to rozlouskla.
Možné doplňky
- stříkací „kabuki“ masky na kabinku od AZ Model (kat. č. A4003) nejsou součástí stavebnice
- časem se má údajně objevit odlévaný set na vylepšení motoru a plechy do interiéru
Plusmínus
- + Neokoukaná předloha (údajně první čtvrtková "mainstreamovější" stavebnice tohoto letounu)
- - zpracování motoru a jeho krytů (!)
- - kazy povrchu (kterým se dalo předejít)
- - zpracování podvozku
Závěrečné zhodnocení
Moje pocity ze stavebnice jsou smíšené. Na jednu stranu atraktivní předloha, o jejíž existenci jsem až do vydání stavebnice neměl ani potuchy. Na stranu druhou model degradují věci, které při troše snahy výrobce vůbec nemusely být. A to prosím nejsem žádný "honič milimetrů" či lepič typu "přidejte do krabice lepidlo a barvy a zatřeste..." a ke štěstí mi stačí, že se model podobá předloze. AZ Model už v minulosti vyprodukoval lepší short-runy a tento model považuji, především z hlediska kvality zpracování, za krok zpět...
Zdroje fotografií:
Vojtěch 'novakow' Novák, KPM Znojmo
Redakce Modelwebu děkuje firmě AZ Model za poskytnutí vzorku na recenzi.
Rubrika AZ model, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 2 komentářů
Komentáře
2 odpovědí k článku “1/48 Vultee Vengeance „in RAF“ of firmy AZ Model”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
červenec 25th, 2011 at 08:48
Ke kamuflážím a označení, stroj, který má modro-bílé znaky nenese kokardy RAAF, ale jednu z prvních variant znaku RAF pro oblast SEAC.
Ad brzdící štíty: jsou v podstatě špatně, protože ač samotný štít byl na křídle kolmo k trupu, jeho závěsy byly kolmé k nosníku křídla (ten kolmý k trupu nebyl). To znamená, že závěsy mají být naryté šikmo k závěsníku. Je to vidět i na fotografii otevřených štítů.
červenec 28th, 2011 at 20:04
Díky za info, už se ke mě tahle informace dostala. Vzhledem k tomu, že danou kamufláž plánuju, tak to zmíním ve stavěcím článku.