V ozbrojených silách Spojených států sloužila v přepravní roli řada typů různých souprav, ale asi největší slávu pro svou všestrannost a využitelnost si získala kombinace z produkce firmy Oshkosh – tahače HET M1070 s návěsem M1000. Tuto kombinaci jsem samozřejmě chtěl zařadit do své sbírky moderní americké bojové techniky.

Italské Starfightery byly z aktivní služby vyřazeny až v roce 2004 a nahrazeny Eurofightery, takže na internetu lze najít nepřeberné množství fotografií silně olétaných strojů. Osobně se mi nejvíce líbily „šedivky“, které prošly modernizací označovanou ASA. Později byly vybrané stroje modernizovány v menší míře znovu a označeny jako ASA-M. Jednotlivé stroje a typy modernizací lze od sebe rozeznat podle nápisu nacházejícímu se nad sériovým číslem v zadní části trupu v blízkosti trysky.

V Leopoldsburghu, kde žiji, je odnepaměti umístěn na piedestalu tank Firefly. Mé město osvobodili Britové v září roku 1944 a několik tanků Firefly se této akce zúčastnilo. K narozeninám jsem dostal stavebnici tohoto typu z produkce firmy Tasca. Je velice kvalitní a z historického hlediska přesná. Vždy ale samozřejmě zbývá místo na vylepšení, takže jsem si k ní pořídil pásy Modelkasten, lepty Aber a soustruženou hlaveň Jordi Rubio.

Poté, kdy byla v roce 1954 na pardubickém letišti uvedena do provozu nová betonová vzletová a přistávací dráha, začal tam provoz proudové techniky. Od 15. srpna 1954 byl na pardubické letiště přemístěn 4. letecký stíhací pluk, působící do té doby na letišti v Líních. Piloti pluku procházeli od roku 1953 na letišti Mladá přeškolením na proudové MiGy 15 a kompletní přeškolení všech pilotů na tento typ na létání za všech podmínek bylo dokončeno na počátku roku 1955. V témže roce byl pluk přejmenován na 4. stíhací letecký pluk a dostal přiděleno kódové označení NH, DB, SO a TP.