10.3.2016 Libor 'Hellboy' Mužík - 2 398 přečtení

Jaká je další reedice jedné z nejikoničtějších "chmelnic" Velké války?

Dobré chmelnice se vracejí...

Libor "Hellboy" Mužík

Úvodem

Stejně jako ostatní výrobci plastikových modelů i firma Eduard občas sáhne do archívu a opráší některou ze starších stavebnic, aby ji zase na chvíli ohřála ve světle reflektorů a umožnila modelářům, kteří ji doposud nemají, její pořízení.

To se stalo i s jednou z nejznámějších stavebnic Eduardů - stavebnicí modelu letounu Airco DH-2 v měřítku 1/48.

Popisovat historii letounu či stavebnici jako takovou by bylo zřejmě příslovečné "nošení sov do Atén", takže se v dnešním článku zaměříme na to, jak se na stavebnici podepsal zub času a jak ovlivnil její sestavitelnost.

Pohled do stavebnice

Název: Airco DH 2 1/48 Profipack
Výrobce: Eduard M.A.
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: 8094
Kamuflážní varianty: 4

Ve stavebnici nalezneme 3 rámečky z šedého plastu s vylisovanými plastovými částmi stavebnice, planžetu s fotoleptanými detaily, obtiskový aršík, předřezané masky, fólii s větrnými štítky a barevný návod.

Návod je provedený na křídovém papíře, a po jednotlivých krocích modeláře provede celou stavbou, korunovanou úspěšným dokončením modelu.

Jak jsem již psal, ve stavebnici najdeme tři rámečky s plastovými díly letadla. Pocházejí z mezidobí mezi prvními shortruny, se kterými před lety Eduardi s výrobou modelů začínali, a dnešními detailními stavebnicemi z kovových forem.

To je vidět na některých detailech, jako jsou chybějící porty na křídlech, či některé chudší detaily, které jsou na dnešních stavebnicích běžné. Bohužel to také znamená, že výlisky pocházejí z období, kdy jejich stavebnice někdy trpěly přesahy forem (zde nejvíc viditelné na výliscích hvězdicového rotačního motoru).

Jinak jsem byl příjemně překvapený jak málo (v podstatě nijak) utrpěly výlisky věkem. Povrch výlisků odpovídá výliskům stavebnice, kterou mám doma v kitníku již mnoho let. Nedolitky jsem nenašel a otřepy jsem našel dva, a ještě nebyly na dílech stavebnice, ale na licím rámečku. Pouze viditelná dělící rovina, ale ta byla i na starší stavebnici.

Fotolepty jsou v naprosto perfektní kondici, nejsou podleptané a perfektně lícují.

Fit test

Tím se dostáváme k nejdůležitější části fit testu. Výlisky byly vždy jen vyříznuty z rámečku a lehce začištěny skalpelem, případně jemným pilníčkem. Dosedací plochy jsem nezačišťoval vůbec.

Celý model byl lepen extrařídkým lepidlem Tamiya, kovové díly vteřiňákem Locktite. Model jsem kvůli úspoře času při stavbě kompletně nevyplétal (vyjímkou je zpevnění zadní části konstrukce křížovým výpletem shora a zdola) a nenatahoval jsem lanka k ovládacím plochám.

A teď již ke konkrétním stavebním krokům.

První jsem sestavil kokpit letounu. Ten je z části tvořen fotoleptanými díly (sedačka, rámečky přístrojů, ovládací prvky). Vše bez problémů pasovalo na své místo ve stavebnici, nebyly potřena žádné úpravy s výjimkou odstranění výlisků na vnitřní straně trupu a jejich nahrazení leptaným dílem.

Pokračoval jsem sestavením trupové gondoly a jejím slepením se spodním křídlem a podlážkou trupu. I zde se vše obešlo bez jakýchkoliv problémů.

Následovalo slepení rotačního hvězdicového motoru. Jak jsem již psal, je na něm vidět přesazení dělící roviny formy. Motor má plastové tyčky k vahadlům ventilů, které jsou však příliš silné a tím pádem nemodelové a zaslouží si, v případě že v modelu použijeme původní motor, nahradit slabšími. Náhrada je potřeba ještě proto, že jsou kratší, než by bylo potřeba - pokud je odřízneme v místě, kde původně přecházejí do oblouku, nedosáhnou na leptaná vahadla ventilů.

Po proschnutí nastal čas na usazení horního křídla. Vzpěrný systém vypadá sice díky počtu vzpěr komplikovaně, ve skutečnosti není třeba panikařit, vzpěry poměrně dobře zapadají do otvorů ve spodním křídle a drží pravoúhlý směr vůči spodnímu křídlu.

Díky absenci zadní části trupu a hornímu křídlu v zákrytu se spodním se dá křídlo přilepit bez použití stavebního stojánku (dokonce bych řekl, že to bez něho možná bude jednodušší) jen tak, že trup s křídly, na kterých jsou nalepeny přední vzpěry postavíme na "zadní" čumákem letounu nahoru, přiložíme horní křídlo, přilepíme jej a necháme proschnout. Poté opatrně nalepíme zadní vzpěry a voilà, je hotovo.

Ani nalepení podvozku a vlepení motoru s vrtulí do zadní části trupové gondoly nečiní větší problémy.

Nastává nejsložitější část stavby. I když - je opravdu tak složitá? Pokud vlepíme horní nosník správně ve směru předlisovaném na křídle a pak teprve vlepíme spodní nosník a to samé uděláme i na druhé straně, sejdou se nám spodní nosníky přesně v místě ocasních ploch. Ty pak můžeme bez větších problémů vlepit nejprve na ostruhu, a následně na výškovku.

Pak již jen nalepíme detaily jako je kulomet, náboje a máme hotovo.

Závěr

Stavebnice mě příjemně překvapila. Výlisky jsou v dobrém stavu, stavba je v podstatě bezproblémová a na jejím konci nás potěší model "chmelnice nejchmelnicovatější".

Libor "Hellboy" Mužík

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.