20.5.2019 Daniel "Skřivan" Křivánek - 1.897 přečtení

Leider ist der Eintrag nur auf Tschechisch verfügbar. Der Inhalt wird unten in einer verfügbaren Sprache angezeigt. Klicken Sie auf den Link, um die aktuelle Sprache zu ändern.

Na velikonoční Prostějov si Eduardi připravili lahůdku v podobě předpremiéry jejich nového Fokkera D.VII v Československém zbarvení. A teď se podíváme na stavbu.

Velikonoční zajíček
aneb Fokker D.VII z Prostějova
STAVBA

Daniel "Skřivan" Křivánek

Název: Fokker D.VII MÁG
Výrobce: Eduard
Měřítko: 1/72
Kat. č.: 7135

Fokker D.VII byl německý jednomístný stíhací dvouplošník navržený Reinholdem Platzem v továrně Anthony Fokkera a používaný koncem první světové války a po ní. Při jeho nasazení na frontě v roce 1918 se ukázalo, že je lepší než tehdejší stíhací letouny spojenců, což vedlo k druhému období německé vzdušné převahy známé jako Fokker Scourge. Stal se tak známým, že byl jako jediný typ spojenci jmenovitě uveden v podmínkách kapitulace Německa, s požadavkem odevzdání všech letounů tohoto typu v „dobrém stavu“. Na strojích D.VII létala mnohá německá letecká esa, například Ernst Udet, Fritz Rumey nebo Franz Büchner, ale i Hermann Göring. Podrobnější povídání je na na Wikipedii - Fokker D.VII.
Tady je menší povídání k obsahu krabice.

Úvodem

Stavbu jsem zahájil podle návodu kokpitem a motorem. Vzhledem k tomu, že tyto partie obsahují cca 17 dílů bylo hned hotovo V návodu není uvedeno jakou barvu použít na boky kokpitu a motorového prostoru. Zde jsem použil dedukci a trup v místě kokpitu stříkl šedou C324, kterou výrobce doporučuje na podlahu, přepážku a sedačku. Ono tam asi je plánován obtisk plátna jako prosvítající lozenge? Motorový prostor zas hliníkovou. Jen drobné upozornění. V návodu jsou nakresleny pásy - plechové, takže při použití obtisku jen určují kam pásy dáme. Nic s čím si modelář neporadí.

Slepení trupu s kokpitem - pohoda. Já jsem v této fázi ještě nevlepil motor, jak uvádí návod. Jde celkem bez problémů vlepit i do slepeného trupu. Nevím jak je to v edici Profi Pack, ale docela bych se přimlouval za leptanou krytku na spodku trupu.

V teto čekací fázi jsem se rozhodl, že si stříknu horní křídlo. Rozkreslil jsem si pole a stříkl vše od ruky. Ještě před nástřikem barev jsem si navrtal všechny otvory, kudy bude procházet lanko, abych jej nemusel lepit na tupo.

Když jsem měl trup připravený. Drobné tmelení na vrchní a spodní straně trupu bylo spíš preventivní. Nalepil jsem spodní křídlo, výškovku se směrovkou a znázornění šití na spodku trupu. Ještě nesmíme zapomenou nalepit před pilotní prostor záslepku. Tento stroj byl neozbrojen, tak v místě kde byly umístěny kulomety vznikla díla. Návod na tuto skutečnost upozorňuje. Samozřejmě jsem už vlepil i motor s chladičem.

Po klasické přípravném kolečku - kontrolní surf - nějaké opravy - finální surf - zde to bylo v pohodě. Žádné protahování rytí, takže žádné škrábance a opravy.
Tužkou jsem si předkreslil pole a mohl jsem začít s nástřikem kamufláže. Začal jsem nejsvětlejší barvou a pak už jen pokračoval. Nejdříve jsem stříkl vrchní plochy, ty pak zamaskoval s pak stříkl spodní stříbrnou.

V mezičase si připravíme drobné díly, jako vzpěry, vrtuli, kola. Model jsem zalakoval lesklým lakem a začal aplikovat obtisky. Práce s nimi byla příjemná a krásně reagovali na vodičky GSI (setter i softter). Je potřeba pracovat opravdu opatrně, protože jsou velice jemné.

A teď přišlo na řadu, proč se hadraplánů z první války vyhýbám - výplety. Fokker jich naštěstí moc nemá. Spíš jsou to lanka ovládacích ploch. Jako lanka jsem použil pružnou nit. Začal jsem u křidélek. Sice jsem se zapotil, ale zvládl jsem to...
Pak jsem pokračoval na výškovce. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo ulomit a následně přilepit jedno táhlo výškovky, tak jsem se zde rozhodl použít silon a to jsem si blbec dal...
Při vypínání silonu fénem se mi pořád zdál málo vypnutý, tak jsem přitlačil a bylo... pokroutil se mi celý ocásek... Výškovky se mi podařilo srovnat a směrovka je pokroucená moc.

Když jsem tohle nadělení rozdýchal - trvalo to dost - dlouho začal jsem s kompletací. Tohle je taky jeden z důvodů mého vyhýbání se dvouplošníkům. Jak jsem tedy pokračoval. Nejprve jsem na trup nalepil vpěry B7 a B9 obě krásně zapadly do určených otvorů. Je zde potřeba kontrolovat vzpěru, která je uchycena na spodní části trupu, ta totiž sousedí se vzpěrami podvozku B13 a 11. Jen v návodu není zakresleno, kam přijde přilepit nejkratší vzpěra. Je to na hranu trupu, kde je vyznačeno kolečko.
Dále je dát pozor na zdeformování vzpěry. Mně se jednu podařilo zmáčknout, tak mi nesedla kam měla. Ale drobné roztažení vše napravilo.  Ke spodnímu křídlu jsem přilepil vzpěry N A28 a přiložil horní křídlo. Vše jsem lepil rozpouštědlovým lepidlem Tamiya. Před přilepením vzpěr B23 a 25 jsem ještě natáhl táhla křidélek. Pak už stačilo dolepit podvozek, vzpěry na výškovku, vrtuli a bylo hotovo.

Závěr

A jak celou stavbu hodnotím. Celou stavbu jsem si neskutečně užíval. Až na výše popsané extempore s vypínám silonu. Docela mě to navnadilo si zkusit postavit většího brášku stejného výrobce a konečně se odhodlat ke stavbě Avie B-534. S čistým svědomím bych tento model doporučil i dětem do kroužku. I když jde o dvouplošník, je stavba pohodová a nenáročná.

Daniel "Skřivan" Křivánek
MK Apolo Kopřivnice
Designové Studio u Ptáka a Kocoura
Redakce Model Webu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “(Česky) 1/72 Velikonoční Fokker D.VII (MÁG) – Eduard – stavba”

1. Zdeněk 'ujík' Uj napsal:
   Mai 24th, 2019 at 19:26

   Pěkná práce.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.