30.6.2018 Jiří 'Novis' Novák - 1 883 přečtení

Ve dnech 24-27.5.2018 uskutečnila skupina válečných veteránů cestu do Bosny a Hercegoviny. Cílem této cesty bylo očištění a upravení pomníků padlých příslušníků kontingentů IFOR a SFOR na tomto území a návštěva míst, kde byli umístěny základny armády České republiky v těchto operacích. Někteří z nás se na tato místa vrátili po 25 a více letech, já osobně po 17 letech. V době, kdy jsem tam byl jako příslušník mise, nikdy by mě nenapadlo, že se na tato místa ještě někdy podívám.

Po stopách jednotek IFOR a SFOR na území Bosny a Hercegoviny

Jiří "Novis" Novák

Úvod

Donja Ljubija, Praniči Stari Majdan

Ve čtvrtek po ubytování na hotelu v Prijedoru jsme navštívili obec Donja Ljubija, která je cca 8km od města a kde byla v areálu školy a jejích přilehlých prostor umístěna základna v níž bylo dislokováno velitelství praporu, velitelská rota, část roty zabezpečení, část praporního obvaziště, vojenské policie, průzkumné čety a po zrušení základny ve Starém Majdanu i 1. mechanizovaná rota. V jedné části základny kterou uprostřed dělila budova školy, byl umístěn autopark s vozidly, v druhé části ubytovací prostory jednotek a centrály.

Při naší návštěvě jsme viděli, že po základně zůstala jen plocha z panelů po autoparku, budova školy je již zrekonstruovaná, plocha kde byli umístěny ubytovací prostory je zarovnána. Každý si ale našel místo, kde stál jeho CORIMEC. Stráň kde byla umístěna pozorovatelna "Hanička" se také změnila k nepoznání. Shodou okolností se nám podařilo se dostat i do vnitřních prostor školy. Zde jsme se dozvěděli, že školu navštěvuje pouze 18 dětí. V obci už zůstávají jen starší lidé, mladší odcházejí do větších měst. Jako další místo na kterém jsme se zastavili byl prostor Praniči nad Ljubijou, kde byl umístěn spojovací uzel. I zde už bylo vše zarostlé křovím a stromy. Ale ten, kdo tam byl si živě pamatoval, co kde tam za jeho služby bylo. Jediné, co jsme zde našli a co dokazuje přítomnost Čechů zde byl kousek maskovací sítě, láhev od šamponu a útržek novin z roku 96.

Jako další jsme navštívili obec Stari Majdan, kde byla umístěna základna 1. mechanizované roty a jejího zabezpečení. Cestou jsme se zastavili u informační tabule, která upozorňuje na stále ještě zaminovanou oblast. Po příjezdu do Stareho Majdanu jsme potkali pamětníka doby, kdy zde byla základna. Byl to učitel z místní školy. Ti, kdož na této základně byli zavzpomínaly a nám ostatním ukázali, co tam kde bylo.

Donja Ljubija

Praniči

Stari Majdan

Pomník letců u obce Stipaniči, Sarajevo

V pátek nás čekal velmi dlouhý den. Po snídani jsme se sešli u aut před hotelem a vyrazili na šesti hodinovou cestu k pomníku našich letců, kteří zde zahynuli při nárazu stroje do kopce. Cestou jsme minuli obec Glamoč, kde byla střelnice bojových vozidel, kde také bylo umístěno zřejmě záložní vojenské letiště Jugoslávského letectva.

Cestou jsme minuli Buško jezero, nad kterým se kousek tyčí kopec s místem nehody a pod nímž se u komunikace nachází zmiňovaný pomník. Po příjezdu na místo se všichni pustili do práce. Pomník jsme očistili, vytrhal se plevel a vedle desky byli umístěny nové vlaječky, protože původní byli již vlivem počasí zničeny. Následně jsme k pomníku položili věnec a vzdali poctu zde padlím letcům.

Naše cesta pak pokračovala směrem do hlavního města Bosny a Hercegoviny Sarajeva. Cestou projíždíme města jako Travnik, kde jsou stále patrné stopy války. Do města jsme přijeli již ve večerních hodinách, ale ještě trochu za světla. Zde jsme navštívili základnu EUFOR, kde jsme si dali večeři a pohovořili s příslušníky naší mise. Když už jsme byli v Sarajevu, chtěli jsme se podívat do ulice odstřelovačů, na největší hřbitov ve městě z občanské války a na most, na kterém byl spáchán atentát na císaře Františka Josefa d´Este. Jelikož bylo již velmi pozdě, naše cesta vedla pouze k tomuto mostu. Sarajevo opouštíme v pozdních nočních hodinách a čeká nás dlouhá cesta na hotel.

Pomník letců Štipaniči

Travnik

Sarajevo

Bosanská Krupa, Bosanská Otoka

V sobotu, poslední den naší cesty vyrážíme směr Bosanská Krupa, kde je umístěn pomník dalšího padlého českého příslušníka mise SFOR a to por. in memoriam Ivana Zapadla. Po příjezdu do Bosanské Krupy jsme jako první navštívili prostor, kde byla umístěna základna s 2. mechanizovanou rotou, rotou zabezpečení, ženisty.

Dnes na tomto místě stojí dvě výrobní haly a obchodní dům. Přes cestu měl být umístěný pomník Ivana Zapadla, ale ten jsme hledali marně. Jak jsem se dozvěděli od místních, byl přenesen jinam. Cestou místních jsme byli dovedeni do parku Přátelství v centru B.Krupy. Ale ani zde jsme pomník nenašli. Až po příjezdu zástupců města nám bylo vysvětleno, že pomník bude přenesen právě do parku Přátelství, ale že deska bude umístěna až následující týden. Zanecháváme tedy u těchto zástupců věnec a vlajku, přičemž je domluveno, že Liborovi pošlou fotky hotového pomníku. Tento slib dodrželi.

Vracíme se pomalu do Prijedoru a cestou se zastavujeme v obci Bosanska Otoka, kde došlo na mostě přes řeku Unu, kde vojáci českého praporu odvrátili střet mezi místními Srbi a Muslimi. Několikrát bylo použito výstražné střelby. Později se na uklidnění této vyhrocené situace podílelo 200 Českých, Kanadských, Britských a Amerických vojáku. I zde jsou stále patrné stopy války. Já si ještě pamatuji průstřely v minaretu mešity, které jsou již zazděné.

Bosansa Krupa

Bosanska Otoka

Závěr

Na tomto místě chci poděkovat Liboru Smékalovi za zprostředkování této cesty a sponzorům bez jejichž podpory by se tato cesta neuskutečnila.

Jiří "Novis" Novák

Redakce ModelWebu děkuje všem kteří poskytli fotografie za svých archívů.

Rubrika Zprávy | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.