28.2.2018 Olda Homola - 3 967 přečtení

Airfix vydává stavebnici slavného druhoválečného US bombardéru v měřítku 1/72...

Americký generál po Anglicku

Oldřich Homola

Na první pohled

Tradiční rudě zářící krabice s výrazným logem Airfixu upoutá na první pohled emocionální, téměř mírovou kresbou letícího Mitchellu nad korálovým útesem u Floridského pobřeží USA. Jaký to kontrast oproti tradičním akčním krabičkám (nejen) tohoto výrobce.

Po otevření poněkud větší krabice s vrchním otvíráním nalezneme uvnitř pět rámečků s nějakými 130 díly ze světle šedého plastu, dva rámečky s čirými díly, návod a přiměřeně velký arch obtisků.

Plastové díly jsou ze světle šedého plastiku, jemně negativně ryté (šíře i hlobka je přijatelná a neuráží), některé linky paneláže jsou doplněny relativně jemnými nýtky nebo o poznání hrubšími rychlošrouby. Nýtování bylo nejspíše tvořeno velmi náhodným a úsporným stylem, neboť nýtků je opravdu pomálu - tak málo, jako by ani nebyly. Netvrdím, že je to na škodu, jen nechápu logiku tohoto počínání.

Otřepy se téměř nevyskytují, stopy po vyrážečích jsou na místech, kde nebudou po sestavení vůbec a nebo téměř vůbec vidět. Další příjemnou zprávou je, že se ani propadliny nikde nevyskytují. Tedy skoro nikde - jedinou, byť hlubší, jsem objevil na příďovém kole.

Stavebnice je primárně koncipována pro verzi B-25B, v hlavním rámečku "D" tak najdeme hladké kryty motorů a další díly specifické pro tuto verzi. Pro aktuálně nabízenou verzi C/D je do krabice přiložen rámeček E, kde jsou nové kryty motorů "s výstupky" jednotlivých vyústění výfuků (část z nich dolepujeme), věnce regulačních klapek, část motorové gondoly za motory na pravé straně, jiný kryt příďového podvozku a dva kulomety do příďového střeliště.

Model má velmi pěkný a poměrně detailní kokpit, stejně tak pumovnici, kterou můžeme ponechat otevřenu, případně ji obohatit čtyřmi pumami. Na vnitřních stranách polovin trupu je vhodně znázorněna jejich konstrukce, není po celém vnitřku, ale pouze v místech, kam "oko dohlédne" buď čirými překryty nebo otevřenými vstupy posádky.

Vnitřní konstrukce boků pumovnice je s otevřenými dveřmi vylisována zvlášť. To je chytré a myslím i přínosné pro absenci propadlin na vnějších plochách polovin trupu.

Ovládací plochy je možné "rozpohybovat", zvlášť vylisované klapky můžeme ztvárnit vysunuté, nebo ponechat zasunuté. Také máme na výběr, zda-li model postavíme s otevřenými vstupními průlezy, (které mají z vnitřní strany nalisovány žebříky) nebo zavřenými.

Přední a zadní přepážka pumovnice má integrované nosníky, na které lepíme poloviny křídla – výborná pomůcka pro udržení správné geometrie.

Malá trupová okénka dolepujeme na závěr stavby, ta větší (kruhová a oválná z každé strany za křídlem) jsou kdoví proč vylisována i s částí potahu trupu. Bohužel jsem nepřišel na důvod, proč tomu tak je.

Naznačení konstrukce vnitřních ploch je dostatečné i u motorových gondol v místě podvozkových šachet, a to navzdory faktu, že B-25 verze C/D měly hlavní kryty podvozků i na zemi uzavřené.

Drobné díly jsou vylisovány ve slušné kvalitě a kupříkladu kulomety jsou velmi povedené - bohužel minimálně ty ze spodní věže trpí švem od dělící linie forem. Škoda je, že přední kulomet má velmi mělké otvory chlazení v plášti hlavně, ostatní je mají modelově hluboké.

Motory jsou tvořeny pěkně ztvárněnou hvězdicí dolepovanou na motorovou přepážku s reliéfem zadní hvězdice. Příjemným bonusem je, že tento reliéf je vylisován na motorové přepážce z obou stran – při otevřených regulačních klapkách chlazení byla zadní hvězdice zezadu vidět – tohle stavebnice postihuje. Bohužel varianta otevřených regulačních klapek (jak tomu je kupříkladu u Blenheima I nebo IV) není ve stavebnici obsažena, takže je otázka, co z tohoto detailu bude po sestavení vidět.

Pokud si pečlivě prohlédneme poloviny trupu v oblasti přídě, resp. přechodu do prosklené "špičky", zjistíme na levé polovině drobnou chybku. Obě poloviny byly asi původně vytvořeny jako zrcadlově shodné, tj. se spodním okýnkem bombometčíka ztvárněného na obou půlkách. Naštěstí si toho někdo všiml a forma byla opravena (na skutečném stroji je totiž ono okýnko je pouze na pravé polovině trupu). Nicméně, v daném místě na levé půlce nalezneme drobný schůdek, který je potřeba obrousit.

Palubní deska je ztvárněna opravdu jako deska, tj. bez nějakého reliéfu či vystouplých detailů, vlastní přístrojová deska je tvořena obtiskem ze tří částí (přístroje + 2x ovladače + kompas).

Pneu hlavního i příďového podvozku má znázorněn vzorek, v případě příďového kola máme na výběr ze dvou typů disků - plný a s paprsky.

Spodní věž lze postavit ve vysunuté nebo zasunuté podobě, horní věž obsahuje i náznak vedení kulometných pásů a - stejně jako přední kulomet - i plátěné lapače prázdných nábojnic. Stanoviště bombometčíka/střelce doplníme pěkně provedeným zaměřovačem a schránkami nábojů pro přední kulomety.

Shrnuto, již z krabičky postavíme velmi slušně vybavený model, který s několika málo doplňky (které se jistě brzy objeví) a troškou práce navíc může uspět i na soutěži.

Čiré díly jsou tvořeny dvěma menšími rámečky, zabaleny a zataveny v samostatném pytlíčku. Bohužel ani tento pytlíček nezabrání jejich poškození, protože oba rámečky mají možnost se vůči sobě pohybovat, což v mém vzorku odnesla napůl odlomená horní střelecká věž. V místě lomu je odštípnut kousek čirého plastu, takže bude nutno tmelit.

Podobně jako jejich plastové protějšky jsou čiré díly velmi pěkně vylisovány, bez škrábanců či jiných poškození a jsou přijatelně tenké. Máme na výběr ze dou možností překrytu kabiny, pro každou kamufláž jiný.

Zajímavostí mezi čirými díly jsou i přistávací reflektory, vylisované i s částí konstrukce křídla (žebra ohraničující prostor umístění a zadní plech, na kterém jsou světlomety uchyceny).

Návod již tradičně ve formě malé knížečky nás provede stavbou krok za krokem, sympatické je, že díly, s kterými aktuálně pracujeme, jsou vybarveny červenou barvou. Rovněž z něj vyčteme kolik bude třeba zátěže do přídě, aby nám model nepadal na zadní část, což není zrovna obvyklé.

Co bych naopak vytknul, je označování odstínů barev potřebných k vybarvení interiéru pouze číslem. Modeláři bez potřebných podkladů, začátečníci nebo děti budou potřebovat soupisku barev Humbrol s názvy odstínů - dříve bylo možné na stránkách výrobce najít kompletní seznam potřebných barev k dané stavebnici, tedy číselné označení, název barvy i graficky znázorněný konkrétní odstín.

Toto jsem u Mitchella nenašel, jak je to u všech aktuálních novinek jsem nezkoumal.

Dekály na poměrně velkém aršíku jsou z dílny Cartografu a nemám k nim nejmenší výhrady. Naopak, je to poprvé, co jsem viděl klasické dekály (tedy nikoli např. wet transfery vyráběné jinou technologií) tištěné s krycim lakem pouze s přesahem tvořeným snad setinou mm. I velké číslice jsou samostatně s takovýmto "mikropřesahem", což se mi velmi líbí a uvidíme, jak se s takovými dekály bude pracovat .Pokud tiskaři neujela ruka, očekávám výborný výsledek srovantelný se stříkaným označením.

Aršík obsahuje i popisky, a to nejen na vlastní letoun, ale i na pumy.

Barvy se zdají být věrné, tisk je ostrý a přesný. Na obtisku citace pro druhou kamuflážní variantu si můžeme dokonce přečíst historii tohoto stroje.

Kamuflážní schémata

Stavebnice nabídne 2 možností zbarvení:

1. B-25D-15, sn 41-30409, pojmenovaný "Lady Jane", od 23. protiponorkové perutě, letiště Tampa, Florida, USA, červenec 1943.
   
   

   
   
   
   Stoj je ve zbarvení olivově zelenou, doplněnou skvrnami tmavě zelené, spodní plochy v barvě bílé. Mimo sér.č. na směrovkách a nápisu pod kabinou nemá stroj žádné další označení



2. B-25C,sn 41-12860,“bílá 19“, pojmenovaný "Dessert Warrior" od 81. Bombardovací perutě, 12. Bombardovací skupiny USAAF, letiště Boling Field, Washington DC, červenec 1943.
   
   

   
   
   
   Stroj vyzdobený na pravé straně přídě kompletním "mission score" doplněným velkou mapou středomořského bojiště, a na levé straně seznamem udělených vyznamenání a citací s textem historie stroje a posádky, působil jako prezentační nástroj nesčetných turné po USA za účelem propagace a náboru nových sil do amerického letectva.
   
   

   

   

   
   

Kamuflážní schémata jsou barevně vytištěna na zvláštní papír velikosti větší A4 (nebo menší A3, jak chcete), schéma obsahuje základní čtyřpohled společně s detaily přídě, vrtule a směrovek.

Bohužel ani zde, ani ve stavebním návodě není uvedeno zbarvení spodní střelecké věže, konkrétněji rozhraní plechu a průhledných částí. Toto může být opět problémem pro méně zkušené či typu znalé modeláře.

Na separátním listu papíru stejné velikosti nalezneme i návod pro umístění popisek.

Závěr

Nová stavebnice vypadá na první pohled výborně. Přesto jsem s definitivními soudy opatrný, protože poslední výrobky Airfixu trpí přílišnou měkkostí plastu a problémy s lícováním. Pevně věřím a moc bych si přál, aby to nebyl případ i tohoto krásného Mitchella. Nu, uvidíme.

Post Scriptum

Dle oznámení výrobce se letos v prosinci dočkáme přebalu této stavebnice, tentokráte v britském kabátku.

Oldřich Homola

Poznámka: V textu jsou použity fotografie produktu z webu výrobce.

Redakce ModelWebu děkuje firmě Corfix za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Airfix, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.