V době, kdy jsem se rozhodl postavit čtvrtkovou F-15, přičemž na verzi mi nijak zvlášť nezáleželo, trh nabízel v podstatě tři akceptovatelné alternativy. Starší Hasegawu jsem hned vyloučil a zbývalo rozhodnout, zda zvolím výlisky korejské Academy, nebo Monogramu dostupné v přebalu Revell. Po konzultacích s modeláři znalými problematiky jsem se jednoznačně rozhodl pro druhou možnost. Dnes by v rozhodování sehrála zásadní roli nádherná stavebnice Great Wall Hobby vydaná v několika verzích, ta ale tehdy nebyla ještě dostupná.

V plánu jsem měl postavit budovu v latinském stylu umístěnou někde v Itálii v roce 1945, vedle které se nachází Staghound z 15. pluku poznaňských hulánů podporující střelbou polské pěšáky ze 6. lvovské pěší brigády, tedy jednotek, které spadaly pod 5. pěší divizi.

Tank Vickers určite nepatrí do mainstreamovej línie, no napriek tomu firma Hobby Boss spracovala túto predlohu v dobrej kvalite. Na prvý pohľad sa zdá stavebnica byť úplne bezchybná, pri bližšej obhliadke som však našiel niekoľko otrepov, najmä na hranách dielov. Na rámčeku C sú stopy po deliacej rovine výraznejšie než na ostatných rámčekoch. O kvalite guľometov (nájdeme dve verzie) nie som úplne presvedčený, detailnosťou dosť zaostávajú za celou stavebnicou.

Ve druhém pokračování série článků o vojenských letadlech působících na pardubickém letišti ještě zůstaneme ve druhé polovině čtyřicátých let, kdy tam působila část Letecké vojenské akademie. S typy Spitfire LF Mk.IXe (S-89) a Avia C-2 jsme se seznámili minule. Na pardubickém letišti byly využívány i hornoplošníky Piper L-4H (československé označení C-8, od roku 1947 pak K-68). Letouny létaly v jednotném celostříbrném zbarvení na všech plochách doplněném výsostnými znaky na obvyklých místech a černým trupovým označením.