6.9.2016 Martin 'Černoch' Černý - 3 907 přečtení

Po pěti letech se vrací na scénu podle některých asi nejlepší ruská stíhačka druhé poloviny 2. sv. války z Eduardí stáje.

"Návrat krále"

Martin "Černoch" Černý

Úvod

Obsah

Veškeré díly jsou umístěny do dvou rámečků. Dílů není mnoho, stavba bude rychle ubíhat. Díly jsou vylisovány z tmavě šedého plastu, ze stejného jako poslední Eduardí stavebnice, který se dobře lepí a opracovává.

Na dílech jsem nenalezl žádné větší kazy. Drobné nedostatky je potřeba omluvit, stáří se časem projeví na každém. Hlavní díly jsou prosty vtaženin, u drobných dílů je potřeba počítat s nějakým tím začistěním dělící roviny. Někdo by mohl namítnou že provedení detailů je trochu spartánské. Například provedení palivoměrů a krytek nádrží je hrubší než by bylo zdrávo. Ovšem lícování stavebnice je i dnes velmi ucházející.

Křídlo je standardně dvoudílné avšak jeho spodní plocha je provedena vcelku i s centroplánem. Trup pak nasadíme shora. Část horního předního krytu motoru je vyroben zvlášť a co si pamatuji tak jeho napojení na tup vyžaduje nějaké lechtání a trochu tmelu. To bylo jediné záludnější místo stavby. Podvozkové šachty jsou mělčí (podvozek jsem nezkoušel zasunout) a ne zcela modelově ztvárněné, jsou poplatné době vzniku stavebnice.

Jak-3 byl smíšené konstrukce a velkým využitím nekovových materiálů a tak na letadle nenajdeme mnoho nýtů a šroubů. Některé zachytil Eduard na spodních plechách kryjící přístup k palivovým nádržím, motorovém krytu, lemy kolem palivoměrů a krytek plnění křídelních nádrží. Vybavení interiéru je slušné, kdo si pořídí i doplňkovou leptanou sadu jistě jej vylepší o leptanou palubku, upínací pásy a další detaily. Ztvárnění opěrky sedadla, bočních pultů, prostoru za sedačkou i palubní dostačuje.

Sestava podvozku může trochu potrápit, zejména při začištování jemných táhel, tak na to myslete. Podvozkové kryty nesou z vnitřní strany prolisy. Kola jsou dělaná ze dvou částí. Ostruha je jednodílná. Výfuky jsou odstříknuté s plným ústím. V případě výfuků a podvozkových kol bych se raději poohlédl po nějaké odlévané náhradě. Ušetříme si čas a práci. Nebylo by od věci, kdyby i na tyhle starší modely vydal sám Eduard nějaké jednoduché Brassin sady.

Kabinka

Na kruhovém rámečku je kabinka v provedení zavřeném, tak rozdělená na tři části pro možnost otevření. Vylisovány jsou čistě, drobné zkreslení dané tloušťkou materiálu a tvarem není nijak zásadní a ničemu nevadí. Posledním dílem je pancéřové sklo za hlavu pilota. Na předním štítku u nedělené kabinky je kaz. Bohužel je neopravitelně poškozená forma, čili ani v případě reklamace v Mostě nedostaneme lepší díl.

Návod

Pro edice Weekend byla zvolena ekonomičtější, méně barevná verze návodu, vyjma dvoustrany s kamuflážními schématy. Pro stavbu naprosto dostačující.

Obtisky

Pocházejí z domácích luhů a hájů. Je vidět že v Eduardu prošli vývojem při tisku obtisků a nynější produkce má již velmi dobrý soutisk, jemnost detailů a pěkné barvy. Je to vidět i na obtiscích pro Jaka. Zejména na znaku pro kamufláž kapitána Rogovoje. Obtisky kryje tenký krycí lak. Na aršík se vešly taktéž budíky palivoměrů což je skvělé, protože v minulosti nebývaly součástí obtisků.

Palubní desku namísto z leptu dáme z obtisku, stejně jako upínací pásy. Přístroje palubní desky mají jasné základní kontury. V případě palubní desky nebude její použití problém, upínací pásy budou dostačující pro zavřenou kabinku, jinak se určitě poohlédněte po náhradě. Nechybí základní popisky na povrch letounu, popisky jsou natištěny čitelně.

Kamufláže

1. Jak-3, kapitán Semyon I. Rogovoi, bílá 15, 5 vítězství, velitel 64. GIAP, Baltský flot, 1944.
   Letoun nese standardní kamuflážní schéma složené ze dvou šedých barev na horních plochách a světle modré na spodních. Boky trupu pod kabinou zdobí velký znak s motivem racka a nápisem. Nápis před a za znakem vyjadřuje že letoun byl darován přímo kapitánu Rogovovi od Amurských "červeno letců" jak zní doslovný překlad nápisu ve znaku. Dva "žluté" pruhy přes SOP nejsou asi potvrzeny. Na mnou nalezených fotografiích není zadní část letounu vidět, je možné že pruh byl jen jeden, mohl býti i v bílé barvě. Ztvárnění je tedy na nás, zda dle návodu, nebo podle sebe.
   
   

   
   
2. Jak-3, kapitán Marcel Albert, bílá 6, 23 vítězství, pluk Normandie-Němen, 1944/45
   Letoun nese standardní kamuflážní schéma složené ze dvou šedých barev na horních plochách a světle modré na spodních. Vrtulový kužel byl opatřen barvami ve francouzské trikoloře. Na trupu byl namalován standardní emblém jednotky Normandie- Němen , blesk. Ponejvíce je prezentován v bílé barvě. Všech 23 sestřelů bylo ve formě bílých křížů namalováno na levé straně za kabinou. Trupové číslo "6" je na fotografii zřetelně jasnější než blesk a lem hvězdy. Mohlo být nově natřené-opravené. Počtem dosažených sestřelů se řadí Marcel Albert na druhé místo za nejlepšího francouzské pilota Pierra Closstermana. Většinu vítězství získal na letounu Jak-9, na letounu Jak-3 dosáhl posledních osmi vítězství během deseti říjnových dnů roku 1944 nad Východním Pruskem. Po válce působil jako letecký atašé nějaký čas v Československu.
   

   
   

Z dostupných zdrojů nelze věrohodně říct zda kamuflážní schémata 100% odpovídají. Kamuflážní návod se shoduje s částmi strojů viditelných na fotografiích.

Hodnocení

Jak-3 z Obrnic je takový nenápadný model. Mnoho lidí ho přejde, podle mne neprávem. Není to hvězda vyrobená nejnovější technologií, ale na svůj věk je ve výborné kondici a podle mne je to jeden z nemnoha ideálních modelů na odpočinkovou víkendovou či stále oblíbenější "patlákovou" stavbu, přesně jak označení krabice napovídá.

Pro vylepšení můžeme stále zakoupit leptanou sadu Weekend Zoom číslo FE399, případně velkou sadu číslo 48272 která nabídne mimo dílů do interiéru možnost zhotovit vztlakové klapky v otevřené poloze a další detaily exterieru. Poslední položkou pro Jaka jsou masky na kabinu a kola číslo EX238.

Martin "Černoch" Černý
KPM Kaznějov

Redakce Modelwebu děkuje firmě Eduard MA za poskytnutý vzorek.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | 4 komentářů

Komentáře

4 odpovědí k článku “1/48 Jak-3 – Weekend – Eduard”

1. Martin Janousek napsal:
   září 8th, 2016 at 08:41

   Škoda, že jsi se nezmínil o nějaké tvarové přesnosti resp. porovnání s Zvězdou

2. Martin 'Černoch' Černý napsal:
   září 9th, 2016 at 11:32

   Ahoj Martine, nemyslím si to. Zvezdu nemám, pořizovat si jí nebudu a podle nějakých netových diskuzí závěr nebudu dělat. Srovnání s jiným modelem není předmětem článku - pohled do krabice. Pokud se ale nabízíš že srovnání obou modelů poskytneš, velmi rád tvůj článek nechám otisknout.Budu se těšit na spolupráci.

3. Martin Janousek napsal:
   září 9th, 2016 at 13:13

   Já pořád zapomínám, že to nejsou pravé recenze, ale jen pohledy do krabiček... Moje chyba.
   Nejsem rusofil a JAK-3 mě zajímá naprosto okrajově, jen joko přímý předchůdce JAKu-17, ale i tak vidím, jak nebetyčný tvarový rozdíl je mezi Zvezdou a Eduardem, stejně jako mezi La-5 a La-7 stejných výrobců. Myslel jsem, že po vydání Zvezdy se Eduard v tichosti stáhne do ústraní a proto jsem byl zvědav, jak se s takovou "drobností" vypořádá recenze. Ale ona to není recenze, takže nijak. Proto už dále není třeba nic řešit.
   Díky za nabídku, ale s díky odmítám. Taky mohu být v někdy na "druhé straně" tedy konzument informací

4. Martin 'Černoch' Černý napsal:
   září 9th, 2016 at 13:35

   Upřímně, ani nevím k čemu by srovnání bylo. V případě Eduardu se jedná o model starý 18 let. Tvarově má možná chyby (nezjišťoval jsem to), ale stavebně je stále v pohodě. Zvezdu s díly pro případné otevření motoru si nebude pořizovat víkendový modelář. Pokud Zvezdí čtvrtka pasuje stejně dobře, jako malinký bráška 1/72, tak super.
   Na pravé recenze my nemáme asi ty správné lidi, jediný kvalitní člověk nad kterého není je pro nás psát nechce.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.