1/144 MiG-15 “Československé patnáctky” – Eduard

28.2.2015 - 3 950 přečtení

eduard_logo_0

Eduard pokračuje ve vydávání vstupenkových modelů na Eday dalším odznakem, tentokrát s legendárním MiGem 15.

MiG-15 do kapsy

Karel "Charlie" Kříž


Název: Československé patnáctky (MiG-15/MiG-15bis/MiG-15bisSB)
Edice: Super44 - Dual combo
Měřítko: 1/144
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 4441


Historie

Historie letounu MiG-15 je neskutečně bohatá a tento typ se zařadil mezi legendární stroje poválečné éry a studené války. Svůj bojový křest zažil v Asii a zejména ve válce v Koreji dokázal zle zatápět americkým F-86 Sabre a rozhodně nehrál pouze druhé housle. Celkově bylo vyrobeno téměř 20 000 těchto stíhaček se šípovitým křídlem, ať už v bývalém SSSR, nebo v licenci v dalších zemích.


Vzhledem k tomu, že nebyly vyvinuty cvičné verze následných verzí MiGů 17 a 19, sloužil dvoumístný MiG-15UTI v řadě letectev až do 70. let 20. století, kdy jej většinou nahradil L-29 Delfín z Aera Vodochody. Jak ale ukazují některá propagandistická videa ze Severní Koreje, je možné, že se tyto letouny v tamní armádně používají i dnes.


Jedním z licenčních výrobců bylo i Československo, které vyrobilo svou potřebu i na export 3 454 letounů všech verzí. V našem letectvu se začal používat již koncem května 1951 a o rok později byl nasazen operačně u několika leteckých pluků a začal plnit svůj hlavní úkol - ostrahu západní hranice. Tuzemské označení letounu bylo S-102 (MiG-15), S-103 (MiG-15bis) a CS-102 (MiG-15UTI).


K zajímavým modifikacím, které u nás létaly patří MiG-15 UTI-P s vestavěným radiolokátorem a MiG-15T, určený k vlekání terčů. Mig-15R byl určen pro průzkum a verze MiG-15SB (upravené původní, zastaralé stíhací verze) pak pro přímou podporu pozemních vojsk jako stíhací bombardér.


Na MiGu-15 byl také zaznamenán první (a jediný) sestřel proudového letounu Československou armádou. Stalo se to 10. března 1953, kdy piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst zachytili dvojici amerických letounů F-84E Thunderjet, které, údajně, narušily vzdušný prostor ČSSR. Po krátkém souboji byl jeden Thunderjet sestřelen, ale jeho trosky dopadly už na území Německa. Dodnes se vedou pře o tom, zda byl sestřel legitimní a jestli Američané skutečně vlétli nad naše území.


I když MiG-15 v našem letectvu už dost dlouho neslouží, je možné tento legendární letoun spatřit na našem nebi i dnes. Jednak to je díky zrestaurování polské "spárky" do letu schopného stavu, která vystupovala na několika tuzemských leteckých dnech (na Plzeňských leteckých dnech dokonce v československém zbarvení) a druhak díky nadšencům z Hradce Králové, kteří chystají k letu další MiG-15UTI.


Obsah balení

Stavebnice MiGu-15 od Eduardu je, tak trochu, zakletá. Po peripetiích s kitem v měřítku 1/72, kdy došlo nejprve ke zborcení formy, následné předělání do "CADové verze", opětovné problémy s výlisky a jejich výměna, je docela zázrak, že se k nám dostává model v měřítku 1/144. I když i ten si prošel menším problémem ve chvíli, kdy byl prvně představen jako vstupenkový model na E-day 2014. MiG byl lisován na poslední chvíli z ne úplně odladěných forem a bylo ho k dispozici pouze omezené množství. Hlavní vadou byly propadliny na kořenech křídla, které ale na finální stavebnici už nenajdeme.

Pro zajímavost, zde je fotografie jiskřících elektrod pro tento model, focená přímo ve firmě Eduard.

Československé patnáctky je samostatná limitka, zaobírající se pouze letouny Československého letectva. Prakticky je to zmenšenina stavebnice v měřítku 1/72, včetně převzetí zbarvení a obtisků. Vzhledem k technologickým limitům tisku jsou některá zbarvení vynechána, ale i tak máme k dispozici 7 různých "kamufláží". A protože se jedná o dual combo, můžeme si postavit hned dva modely, po jednom MiGu-15 a MiGu-15bis/bisSB. Kromě výlisků najdeme v krabici s bočním otevíráním i barevný návod, obtisky a masky na kabinu a kola pro oba modely. Prostě takový eduardí standard, na který jsem si již zvykli. Na zadní straně krabice jsou namalované bokorysy všech obtiskových verzí, takže již při nákupu víme, co můžeme vytvořit. Přední stranu pak zdobí obrázek vrchní malířky Eduardu, Kateřiny Borecké.

Nevelké rámečky jsou odstříknuty velmi čistě, rytí je jemné, nikde se neztrácí. Velmi netradičně je řešeno dělení trupu, tedy vodorovně, což nám zanechá detaily na hřbetu a břiše letadla, ale poněkud ztíží lícování zadních partií, zejména brzdících štítů. Ale osobně si myslím, že zvolené řešení má spíš výhody. Průhledné díly jsou krásně čiré, s vyznačeným rámováním kabiny, i když trochu tlustší, ale to je u tohoto měřítka celkem běžné. Pokud by chtěl modelář udělat otevřený kokpit, určitě sáhne k vakuové kabince, která je již na trhu. Potěšující je, že Eduard vyslyšel prosby modelářů a udělal model s jednoduchým kokpitem, ve kterém ale určitě nahradíme zcela nemodelovou řídicí páku.

Detaily jsou velmi pěkně udělané, podvozkové nohy přiměřeně tenké a máme i možnost výběru hlavních kol podvozku. Pro verzi SB můžeme podvěsit 4 pumy, ke kterým jsou samozřejmě i patřičné závěsníky. Návod se nijak nezmiňuje o nutnosti umístění závaží do čumáku letounu, ale bude lepší pár olůvek přidat, aby se nám později MiG nestavěl na zadní. Další podvěšenou výzbrojí jsou tři typy přídavných nádrží. Celkové zpracování je na velmi vysoké úrovni, což u měřítka 1/144 nebývá tak časté.


Obtisky

Obtiskový aršík je tištěn u Eduardu a nabízí nám 7 různých pestrobarevných zbarvení. Poněkud překvapivě zde najdeme hned tři předváděcí zbarvení, v jejichž popisu ale figurují výrazy "mohla být zbarvena", "mohly být" nebo "zřejmě bylo". Někdo se s takovým popisem nespokojí a bude dál pátrat.


Další možností je postavit MiG ve zbarvení, které bylo použito při cvičení (stroj s modrými pruhy) nebo letoun, se kterým Jaroslav Šrámek sestřelil americký Thunderjet.


Verze SB je zastoupena pouze jednou možností, a to letounem 3137 z 30. sbolp.


Výběr je to opravdu rozmanitý a je jen škoda, že do aršíku nebyl zařazen i pestrý kostkovaný MiG-15 1303, který létal jako cílový letoun pro protiletadlové dělostřelce v prostoru Brno-Lesná.


Na aršíku jsem nenašel žádné viditelné vady, soutisk je perfektní a pole na čs. znacích se nepřekrývají. Poněkud podivně vypadá obtisk palubní desky, který je sice barevný, ale spíš připomíná malířskou paletu po použití a přístroje se naprosto ztrácí. Patrně je to dáno limitem tiskové technologie. Nicméně pod překrytem toho stejně moc vidět nebude.


Resumé

Československé patnácky nám přináší velmi zajímavou stavebnici pro milovníky československého letectví, kteří chtějí mít v poličce malý, jednoduchý model.


Náročnější stavitelé určitě sáhnou k doplňkům, které jsou k dispozici ve formě leptů, vaku překrytů i obtisků pro jiné země.


Dvojí balení je velmi příznivé a možnost postavit tři verze letounu jistě také potěší. Doufejme, že Eduard vydá časem i dvousedadlovou verzi UTI a bude i nadále pokračovat v produkci modelů v edici Super44, která je již teď na velmi vysoké úrovni.


Karel "Charlie" Kříž


Obrázek obsahu stavebnice a bokorysy pochází z webu Eduardu.


Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.


Rubrika Eduard, Letadla - 1:144, Letadla - Náhledy do krabiček | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/144 MiG-15 “Československé patnáctky” – Eduard”

  1. Jakub "Kubouš" Jirásek napsal:

    Drobná poznámka k historii, v ČR potažmo Evropě už lze spatřit jen českou spárku OK-UTI, polská spárka SP-YNZ už cca rok nelétá a byla prodána do USA.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.