17.9.2012 Olda Homola - 8 465 přečtení

Poslední válečný Spitfire v dvaasedmě od Special Hobby.

Supermarine Spitfire F Mk.21 by Special Hobby

Olda Homola

Model: Supermarine Spitfire Mk. 21
Výrobce: Special Hobby
Materiál: plast
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: SH72227

Stručná historie

Spitfire byl sice vynikající letoun, ale zlepšování jeho výkonových charakteristik poněkud limitoval použitý motor o poměrně malém obsahu 27 litrů. I když inženýři RR odváděli vynikající práci a pomocí přeplňování se jim dařilo držet jeho výkon relativně na špici, bylo zřejmé, že se motor dostává na samou hranici výkonových možností. RR proto započal (ještě na popud FAA) s konstrukcí motoru o objemu 37 litrů, nazvaného Griffon. Použití tohoto nového a nadějného motoru také v nejvýkonnějším stíhacím letounu RAF své doby, Spitfiru, bylo logickou volbou.

Již při zkouškách prototypů prvních Spitů s tímto motorem bylo zřejmé, že původně navržené křídlo přestává vyhovovat vysokým rychlostem, běžně dosahovaných posledními verzemi Spitfirů. Proto bylo zkonstruováno nové. Tvarově bylo identické s prodlouženými "špičatými" křídly výškových verzí, ale vnitřní struktura byla překonstruována a zesílena. Torzní tuhost byla zvýšena o 47% a tím aeroelastická "imunita" dosahovala až do 825 mil/hod (původní křídlo bylo odolné vůči aeroelastickým jevům "pouze" do 580 mil/hod).

Takto upravené křídlo bylo instalováno do draku Spitfiru XIV, společně s motorem Griffon 61, a vznikl první prototyp nové verze. Úpravy byly tak rozsáhlé, že se původně zvažovalo nové bojové jméno Victor, nakonec ale zůstalo u osvědčeného Spitfire s pořadovým číslem "21".

První prototyp "skutečné" jednadvacítky, PP139, vzlétl v červenci 1943. Byl vybaven křídlem s novými křidélky prodlouženými o 20cm, o 5% větší plochou a zavěšenými na pianových závěsech, namísto původně použitého zavěšení typu Frise.

Nádrže v křídle byly zvětšeny na 153 litrů a výzbroj tvořily čtyři 20 mm kanony Hispano. Pro zlepšení chování stroje na zemi bylo ukotvení podvozkových noh posunuto o 19,5 cm dále od trupu a tlumiče hlavního podvozku byly zvětšeny o 11,5 cm. Toto umožnilo montáž nové pětilisté vrtule o průměru 3,35 m (o 18 cm větší než u Spitfiru Mk.XIV).

První sériový stroj LA187 vzlétl 15. března 1944 a měl stále ještě křídlo se zahrocenými konci. Teprve druhý sériový stroj, LA188, dostal jiné křídlo s novým tvarem, jež se stalo rozpoznávacím znakem Spitfirů "dvacítkové" řady (tj.21, 22 a 24).

Sériové "jednadvacítky" se však projevovaly tak velkou podélnou i příčnou nestabilitou, že bylo doporučeno nepředávat je bojovým útvarům – a stávající z bojové služby stáhnout - až do jejich vyřešení. Dokonce se uvažovalo o ukončení výroby!

Technici Supermarinu problém odhalili v přílišné citlivosti ocasních ovládacích ploch – mimo jiných úprav bylo upuštěno od vyvažování směrového kormidla trimem a byla zmenšena plocha rohového odlehčení výškovky. Testy takto upraveného stroje v březnu 45 vykázaly výrazné zlepšení postačující k opětovnému zařazení typu do bojové služby.

Několik strojů (uvádí se 10 ks) bylo vybaveno motory Griffon 85 pohánějící dvojici protiběžných třílistých vrtulí společně se zvětšenou SOP. Přes nadšené ohlasy testovacích pilotů však tato varianta ještě nebyla připravena k běžnému použití – časté závady ložisek zadní vrtule totiž způsobovaly její asynchronní chod s následným snížením rychlosti až o 190 km/h.

Spitfire 21 přišel příliš pozdě, než aby nějak výrazněji zasáhl do druhé světové války. Na svém kontě dokonce nemá ani jediný sestřel nepřátelského letounu (čemu ovšem přispělo operování jediné stíhací jednotky vyzbrojené tímto typem ze základny Ludham ve Velké Británii, příliš daleko od míst "horkých bojů"). A tak jediným přiznaným "sestřelem" je miniponorka typu Biber.

Spitfirů Mk.21 bylo vyrobeno pouze 120 ks.

Model

Novinka od firmy Special Hobby je prodávána ve dvou přebalech – "No.91 squadron in WWII" a  "post WWII service", čili stroje "válečné" a poválečné služby. Já k recenzi dostal "válečný" přebal.

Krabička s velmi povedenou akční kresbou útoku dvojice Spitfirů na lodní dopravu u Holandského pobřeží (jsme svědky sestřelení stoje na "čísle") má horní otvírání (což jako lepič velmi oceňuju).

Box ukrývá čtyři rámečky ze světle šedého plastu s celkem 47 číslovanými díly (ve skutečnosti  je dílů díky jejich většímu "množství na číslo" mnohem více). Tyto doplňuje rámeček čirých dílů (12ks), obtiskový aršík a černobílý návod.

Díly jsou vylisovány čistě, bez otřepů či propadlin, drobné díly jsou příkladně tenké. Paneláž je znázorněna jemným rytím, některé panely mají (podobně jako u "22" od Xtrakitu) naznačeno jejich "přesazení". A to velmi věrohodně.

Čiré díly jsou opravdu čiré, prosty kazů a škrábanců a přiměřeně tenké. Najdeme mezi nimi překryt kabiny rozdělený na tři části (což společně s oddělenými vstupními dvířky uvítají "otvírači" kabin), polohová světla, "zasklení" semaforu centroplánu, i další díly, které nevyužijeme – koncový oblouk pro krátké křídlo, dva druhy kapkovité kabiny, zaoblený čelní štítek, a "zasklení" kamer fotoprůzkumných, resp. stíhacích - průzkumných verzí Seafirů.

Obtiskový aršík umožňuje postavit čtyři stroje od 91. sq RAF v období duben až květen 1945 a obsahuje i kompletní popisky. Kvalita je velmi dobrá včetně výborné věrnosti použitých barev.

Návod ve formě skládanky je dostatečně přehledný. Odkazuje na odstíny barev Gunze řady H i C.

Komu by vadily pouze černobílá kamuflážní schémata, může si jejich barevnou podobu (a vlastně celý kompletní návod) stáhnout na stránkách výrobce.

Při stavbě je vhodné se jej držet, protože v přehledu dílů na první dvoustraně není vyznačeno, které díly nemáme použít a tudíž je dobré vědět, které díly naopak použít máme. Rozhodně jako alternativní díly pro stavbu Spita 21 můžeme použít i vrtulové listy a kužel pro "kontraprop" (společně s ní je ovšem třeba použít i zvětšenou směrovku, díl č. 45).

Jak již bylo řečeno v úvodu, dílů je sic přehršel, ale zdá se, že rámečky C a D jsou "universální" - lze zde najít díly pro Spitfira 22, 24, rakety "RATOG" a směrovky s přistávacími háky pro Seafiry 45 a 46, válcovou přídavnou nádrž a spoustu dalších ... Naše domácí vrakoviště tak dostane slušný příděl!

Kokpit je ztvárněn s detaily vyznačenými na jeho vnitřních stranách (mimochodem velmi pěknými), a je doslova "nadupaný" - skládá se z přepážky č. 11, sedačky, pancéřových desek za sedačku a hlavou pilota, kniplu, pedálů nožního řízení a palubní desky.

Škoda jen, že zaměřovač také není z průhledného materiálu. Dvířka kokpitu jsou, jak již bylo řečeno výše, odstříknuta zvlášť.

Přímo parádní jsou drobné díly jako podvozkové nohy a jejich kryty, bočnice podvozkových šachet, voštiny chladičů, kanony, výfuky, ostruhové kolečko (a tak dále – prakticky bych mohl vyjmenovat kompletní rámeček C a D) – vše krásně ostře vylisované bez zbytečných otřepů.

Lícování je velmi dobré, sestavení "na sucho" bez začišťování zde:

Tvarová a rozměrová přesnost

Co se týče přesnosti, je na tom obecně nová stavebnice velmi dobře. Lze pouze zmínit, že trupu chybí na délce 1 mm, kužel je o tutéž hodnotu delší a má i menší průměr – což opticky poměrně vynikne a dává dojem příliš dlouhému, štíhlému tvaru (viz hrubé srovnání modelu s letovou fotografií).

Pochybnosti také mám o šířce překrytu kabiny – renomovaní autoři a nejnovější 3D skenování (Monfortonova "bible") uvádí hodnotu 612 mm, což je měřítkových 8,5 mm. Toto stavebnice překonává hodnotou 10,22 mm (posuvný překryt) a 10,00mm – čelní štítek. Ovšem, dle vyjádření majitele je tato část dělána dle rozměrů skutečného letounu – že by existovaly různé šíře překrytů ??? Osobně tomu nevěřím a tak si můžeme zahrát hru "hádej, co je špatně"

Tvar koncových oblouků je malinko jiný, více "špičatý" – postačí však lehká úprava, nápomocná nám může být třeba tato fotografie.

Nicméně - běžné modeláře více než puntičkářské hodnocení rozměrů jistě zajímá sestavitelnost. Nebojte, i zde se dočkáte - pan kolega David Hényk jej právě staví na ModelForu.

Kamufláže

• Schema A
  Spitfire Mk.21 LA234 DL-V, 91.sq.RAF, duben 1945. Dne 10.5.1945, při vůbec prvním operačním letu Spitfiru 21, byl na tomto stroji při útoku na lodní dopravu poblíž holandského pobřeží sestřelen F/Lt.  R. Cruickshank - i se s vým číslem  Flg/Off Faulknerem.
  
  

  
  
• Schema B
  Spitfire Mk.21 LA200 DL-E, 91.sq.RAF, Ludham, květen 1945. Na tomto stroji smrtelně havaroval dne 12.5.1945 Flg/Off Geoff Kay při provádění akrobacie nad letištěm Norfolk.
  
  

  
  
• Schema C
  Spitfire Mk.21 LA235 DL-T, 91.sq.RAF, Ludham, květen 1945.
  
  

  
  
• Schema D
  Spitfire Mk.21 LA223 DL-Y, 91.sq.RAF, Ludham, květen 1945. Na tomto stroji kanadské eso Flt/Lt. John Draper "sestřelil" společně se svou dvojkou Flt./Lt. Billem Marshallem dne 26.4.1945 německou miniponorku třídy Biber.
  
  

  
  
  
  Pozdější podoba téhož stroje v době služby u 600. Sq. RAF.

Závěr

Další velmi dobrý kit od firmy Special Hobby, který potěší zejména příznivce Spitfirů. Má sice jisté drobné mušky, nad kterými ale stejně valná většina modelářské obce mávne rukou a i sestavením jen tak z krabičky získáme velmi krásný přírůstek posledního válečného Spitfiru do naší sbírky.

Olda Homola

Redakce ModelWebu děkuje firmě Special Hobby za vzorek k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček, Special Hobby | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.