1/72 B-24D Liberator „Mission Centenarians“ od firmy Eduard

8.9.2011 - 4 426 přečtení

box

Zhruba po čtyřech měsících od vydání verze Mk. VI se nám do ruky dostala druhá stavebnicel Liberatoru od Eduardu, tentokráte ve verzi D s kamuflážemi strojů, které dosáhly (a přežily) 100 bojových misí (i když ne u všech obtiskových variant to platí).

Liberátory „Mission Centenarians“

Jan "Koty" Kotas

Model: B-24D Liberator
Výrobce: Eduard (ex Academy/Minicraft)
Měřítko: 1/72

V popiscích k jednotlivým kamuflážním schématům se často skloňují slova „War Bond Tour“, proto se v krátkosti pokusím vysvětlit jejich význam.

Jednalo se o dluhopisy vydané zpočátku jako „Defense Bonds“ (obranné dluhopisy), avšak po útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 byl jejich název změněn na „War Bonds“ (válečné dluhopisy). Byly vnímány jako dluhové rezervy pro účely financování válečných operací během války a jejich zhodnocení mělo po deseti letech dosáhnout úrovně 2,9%.

Všechny ve stavebnici obsažené stroje, s výjimkou „The Vulgar Virgin“, se této akce účastnily za účelem přitáhnutí pozornosti obyvatelstva a jeho investování právě do těchto dluhopisů.

Více si můžete přečíst na tomto odkazu.

Stavebnice

Co se týká stavebnice samotné, jedná se opět o přebal výlisků od společnosti Academy. Jak psal Martin Černý ve své recenzi zde, vzhledem ke svému stáří sice již kvalitativně nestačí výliskům nově vydané Hasegawy, ale to neznamená, že z této stavebnice nelze postavit pěkný model. Výlisky jsou vyrobené bez vad a i jejich detaily jsou na velmi dobré úrovni. To samé se dá říci o čirých dílech. Firma Eduard původní výlisky pro svůj přebal doplnila stříkacími maskami, barevnými lepty a novým obtiskovým aršíkem.





Kamufláže

Oproti předchozí edici tato obsahuje obtisky vyrobené samotným Eduardem. Při jejich porovnání s obtisky od Cartografu pro jiné stavebnice, tyto vykazují určité nedostatky. Je to především necelistvost větších polí barvy, např. žraločí zuby a jejich černý podklad, stejně tak i podkladová červená pod lebkou se skříženými pumami, nebo špatné vystředění. Jako příklad uvedu vyosené usazení trojúhelníků na bílém kruhu.

  1. Prvním strojem, který můžeme ze stavebnice postavit, je B-24D-CO, výrobního čísla 41-11766 „CHUG-A-LUG“ v podobě, v jaké sloužil v Itálii v březnu roku 1944. Velitelem letadla byl 1st Lt. Leroy B. Morgan. Bombardér byl součástí 98th BG, tedy jedním z 48 strojů této skupiny, která se zúčastnila náletu na rumunské Ploesti 1. srpna 1943. Z dvaceti bombardérů, které nálet dokončily, se na základny v Benghází vrátilo pouze 13 strojů, dalších 7 přistálo na jiných spojeneckých základnách. Detailnější popis náletu, včetně bokorysu a fotografií naleznete v časopisu REVI č. 81. Po dosažení 105 bojových misí byl v červenci 1944 povolán zpět do Spojených států, kde se zúčastnil „War Bond Tour“. Na stroji byly neobvykle umístěny výsostné znaky, které byly shora na obou polovinách křídla.
  2. Další kamufláží, kterou stavebnice nabízí je B-24D-CO výrobního čísla 41-11613 s přezdívkou „The Blue Stark“, který byl USAAF dodán koncem března roku 1942. O necelý měsíc později byl letoun předán jednotce HALPRO (Halverson Provisional Unit). Tato jednotka měla být přemístěna k 10th AF v Číně, ale to se nakonec nestalo a jednotka zůstala v Severní Africe. Do 376th BG „Liberandos“ byla jednotka přesunuta v říjnu roku 1942. Stroj nesl několik jmen. Prvním bylo „Florence Jo Jo“ následované „Teggie Ann“ a nakonec právě „The Blue Streak“. Celkem tento bombardér absolvoval 110 misí v rámci 376th BG. Následně bylo rozhodnuto jej zahrnout do „War Bond Tour“. Letoun byl poslán zpět do USA, kde v únoru 1944, pod vedením kapitána Ralpha Thompsona začala jeho účast na uvedené akci. Při přípravě na tour, i během jejího průběhu, letadlo prodělalo několik úprav, týkajících se především mapy, dokumentující oblasti operací, zahrnující jména osádky, jména pozemního personálu a jejich vyznamenání.
  3. Třetím letadlem v pořadí je B-24D-20-CO výrobního čísla 41-24198, jehož velitelem byl kapitán Wallace Taylor, z 98th BG, 244th BS, umístěné v létě roku 1943 v severní Africe. Sice se toto letadlo 100 bojových misí nedožilo, přesto, pravděpodobně díky svému atraktivnímu vzhledu, bylo vybráno do společnosti úspěšnějších letadel, alespoň právě z pohledu počtu absolvovaných náletů. Stroj se rovněž zúčastnil náletu na ropné rafinérie v rumunském Ploesti 1. srpna 1943. Letecká operace s kódovým názvem „Tidal Wave“ byla zaměřena na přerušení výroby v této rafinérii, která pro jednotky Osy produkovala skoro polovinu dodávek paliv. Akce, která skončila ne příliš šťastně, se zúčastnilo na 178 bombardérů z 9th a 8th AF. Ztráty na straně Američanů činily 53 letadel a 660 mužů. Jedním ze ztracených letadel byla i „The Vulgar Virgin“, která byla sestřelena přímým zásahem protiletadlové palby a jediným přeživším byl právě velitel kapitán Taylor. S postupem času bylo složitější dopátrat se původní inspirace názvu, ale kresba je velmi podobná vyobrazení ženy na titulní stránce časopisu Esquire z listopadu roku 1941. Pěkný bokorys a popis výše uvedené operace můžete najít v časopisu REVI č. 84.
  4. Poslední variantou je stroj B-24D-15-CO, výrobního čísla 41-24047, 90th BG, 320th BS, v podobě z konce roku 1943. Letadlo dostalo přezdívku „Moby Dick“ a i když celkový počet nalétaných misí u něj není doložen (a pravděpodobně 100 misí nedosáhlo), bylo vybráno k účasti na „War Bond Tour“, zahájené v říjnu 1943. Po jejím skončení byl „Moby Dick“ přestavěn na transportní TB-24D. Lebka se skříženými bombami na ocasních plochách se stala znakem 90th Bomb Group „Jolly Rogers“. Od září 1943 do poloviny následujícího roku byla v barevné kombinaci černá–bílá, poté byla podkladová barva změněna podle příslušnosti k peruti. Například 320th BS měla bílou lebku a bomby na červeném podkladu.

Alternativní doplňky

Zde si dovolím čtenářům nabídnout alternativy od výrobců doplňků, kterými je model možné doplnit či obohatit. Sám tyto doplňky při stavbě využiji. Postup budete moci brzy sledovat zde.

Doplňky, kromě koleček od  společnosti Radial engines & wheels jsou primárně určeny pro modely od Hasegawy, ale doufám, že s minimem úprav budou použitelné i pro výlisky Academy.

V první řadě se jedná o motorový set od výrobce Quickboost, číslo QB 72 140, který bude určitě lepší volbou než „jednořadé“ výlisky přední řady válců přímo ze stavebnice.

Dalším setem jsou hlavně kulometů téhož výrobce, číslo setu QB 72 141. Tady vzhledem k měřítku, a tedy velikosti, půjde spíše o kosmetickou úpravu.

Dále jsem pro vylepšení vzhledu mého Liberátoru vybral sadu krytů „turba“ číslo QB 72 307. Tady je rozdíl v porovnání s výlisky ze stavebnice značný.

Posledním, mnou vybraným doplňkem, jsou kolečka od výrobce „Radial engines & Wheel“, katalogové číslo REW-72007. Stejně jako u výše uvedených krytů, i zde je rozdíl ve kvalitě snadno rozpoznatelný.

Samozřejmě, že výrobci nabízejí doplňků mnohem více, ale osobně jsem vybral pouze ty, které dle mého názoru vzhled stavebnice zlepší při vynaložení úměrného úsilí a prostředků. U zbylých, jako jsou kryty přední podvozkové šachty nebo dveře pumovnice, si vystačím s vlastními úpravami.

Jan "Koty" Kotas, KPM Kaznějov

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za vzorek poskytnutý k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.