8.4.2019 Jakub "Kubouš" Jirásek - 1 339 přečtení

Modely z kategorie "Luftwaffe 1946" neboli všelijaké vážné i doslova směšné prototypy, projekty či jen pokusy německého průmyslu o zázračné zbraně, které zvrátí spojeneckou nadvládu na obloze jsou stále populární. Do tohoto rybníčku nyní nového kapříka přidala i společnost Brengun, a to v tzv. královském (hi hi) měřítku.

Raketový Volksjäger od Willyho

Jakub "Kubouš" Jirásek

Úvod

Německé projekty zázračných zbraní ve vymyšlených kamuflážích jsou stále populární, byť někteří ortodoxní modeláři už při pomyšlení na ně sepisují proti výrobcům diplomatické nóty a žaloby do Haagu. Ano, "Ordung muss sein!" a výrobci musí vyrábět především reálné typy které si modeláři přejí, a tak je to správné. No snad to teplé obklady na čelo a relaxační čaj spraví.

Ve čtvrtkovém měřítku nejsou až tolik rozšířené, většinou je zastupují pekelně drahé resinovvé stavebnice a proto každý nový plastový příspěvek v tomto měřítku jistě potěší. Pojďme se tedy podívat na další německé "co by, kdyby".

Předloha

V případě projektu P.1103 je potřeba rozlišovat, o který návrh se jednalo. První návrh P.1103/I z roku 1944 počítal s letounem, kde pilot v kokpitu ležel, alá Hs-132. Druhý návrh, podle kterého je udělaný tento model, P.1103/II už počítal s klasickou konfigurací sedícího pilota.

Zdroje o tomto projektu píší následující: Messerschmitt Me P.1103 byl navržen v roce 1944 (spolu s FW "Volksjäger", Ju EF 126 & 127 a Bachem Ba 349 "Natter"), jako záchytný stíhací letoun krátkého dosahu s raketovým pohonem.

Konstrukce Me P.1103 měla být co nejjednodušší a hlavním materiálem mělo být dřevo. Uspořádání křídel bylo hornoplošné přičemž křídla částečně zasahovala do překrytu kabiny. Me P.1103 se do vzduchu neměl dostat vlastní silou, ale měl být vlečen buď za Bf 109G nebo Me 262, a po dosažení potřebné výšky by zažehl svůj raketový motor RI 202 na kapalné palivo.

Výzbroj letounu tvořil jeden kanon Mk.108 ráže 30 mm namontovaný v podlaze kokpitu. Po útoku měl Me P.1103 přistát na zatahovací lyžině. Letoun měl být 5 m dlouhý s rozpětím křídel 5,38 m a plánovanou rychlostí 700 km/h. Jelikož vítězem soutěže na tento typ záchytného raketového letounu se nakonec stal projekt Ba-349 "Natter", byly práce na projektu P.1103 zcela zastaveny bez vzniku jediného prototypu.

Veškerá data a nákresy jsou převzata ze stránek Luft46.com.

Stavebnice

Menší krabička s bočním otevíráním nabízí akční boxart letícího messerschmittu s hořící B-29 v pozadí. Zadní strana krabičky nabízí kamuflážní zbarvení. Uvnitř nalezneme zalepovací pytlíček s výlisky, návodem a obtiskovým aršíkem.

Návod

Černobílý čtyřstránkový návod formátu A5 je stručný a přehledný. Na úvodní stránce máme seznam potřebných barev a seznam dílů. Samotný model má něco málo přes 20 dílů a slepený je v 6 krocích, zkrátka jednohubka na odpoledne.

Stavebnice dokonce nabízí možnost volby - letoun může být v přístávací konfiguraci s vysunutou lyžinou (z kousku plastu je nutné vyrobit si píst lyžiny) nebo připravený ke vzletu a umístěný na startovacím vozíku.

Výlisky

Short-runový model je vylisován z šedého plastu, který není ani příliš tvrdý, ani blátivý. Paneláž je negativní, ale místy je zalitá či méně výrazná.

Na výliscích jsem nezaznamenal stopy po poškození či nezahlazené stopy při přípravě masteru, pouze na jednom kolu startovacího vozíku jsem objevil propadlinu. Drobné otřepy a dělící roviny jsou u modelu tohoto typu samozřejmostí a lze si s nimi hravě poradit.

Kokpit je opravdu základně vybaven, ale myslím že i u předlohy se nepočítalo s nějakým větším vybavením, včetně např. takového luxusu jako je radiostanice. Celkově bych na vyladění doporučil snad jen nějaké ty pásy na sedačku a nahradit hlaveň kanonu jehlou či podobným materiálem.

Čiré díly

Překryt kokpitu nepatří úplně k těm povedenějším. Jako takový je vylisovaný bez škrábanců či bublinek, má ale na okrajích patrný zvětšovací efekt a hrubou "strukturu". Trochu mi připomněl např. kabinky revelláckého Gripenu, u nich pomohlo celkové přebroušení a vyleštění.

Zbarvení a obtisky

Stavebnice nabízí 3 fiktivní zbarvení, bez udání kokrétního nasazení či jednotky, jak obvykle mívají výrobci Luft46 v oblibě. K dispozici jsou tedy tyto možnosti:

• jednobarevný stroj v RLM02 "bílá 06"
• "černá 11" v kombinaci RLM76/82 s červeným pruhem na ocase
• "černá 18/bílá 4" v kombinaci RLM76/81/82 a fleky 82 na hřbetu trupu a emblémem jednotky na trupu.

Jelikož jde ale o Luftwaffe 1946, tak se fantazii meze nekladou a pokud vás krabičková nabídka nezaujala, můžete si letoun zbarvit dle své chuti a zaměření, třeba s hvězdami.

Samotné obtisky jsou vytištěné bez kazů, ostré. Snad jen u emblémů se siluetou orla (?) je v horní části červená barva lehce nedotisknutá až k černému lemu, ale to je drobnost.

Závěr

Lednová novinka a další příjemná jednohubka z produkce Brengunu, která potěší fanoušky neuskutečněných projektů. A byť se jedná o čtvrtku, svojí velikostí nemusí děsit ani dvaasedminkáře.

Jakub "Kubouš" Jirásek

Redakce Modelwebu děkuje společnosti Brengun/Hauler za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.