Iljušin Il-76 (kód NATO "Candid") je sovětský, resp. ruský transportní letoun z počátku 70. let 20. století, který byl vyvinutý jako náhrada za turbovrtulové Antonovy An-12. První prototyp stroje vzlétl 25. března 1971 a ještě téhož roku byl předveden na aerosalonu v Paříži, kde vzbudil velký ohlas. Sovětské letectvo obdrželo první sériové kusy v roce 1974. O dva roky později byla zalétána civilní verze pro Aeroflot, postupně vznikaly různé obměny.

Výroba modernizovaného letounu pokračuje i v současnosti a tak v roce 2012 poprvé vzlétla značně modernizovaná verze Il-76MD-90A.

Původní požadavek u roku 1967 zněl na nákladní letoun, který bude schopen nést užitečné zatížení 40 tun na vzdálenost 5.000 km v době kratší než šest hodin, který je schopen pracovat z neupravené dráhy a bude schopen vyrovnat se s nejhoršími povětrnostními podmínkami, např. na Sibiři.

Produkce Il-76 probíhala v Taškentu v Uzbekistánu. V roce 1990 byly vyvinuty modernizované varianty MF, TF, ale kvůli finančním problémům hlavního odběratele – ruského letectva – nebyly vyrobeny ve velkém, prototyp delší varianty Il-76MF s větší kapacitou poprvé vzlétl 1. srpna 1995. Produkce byla zastavena kolem roku 1997.

Některá obchodní letadla byla od roku 2004 modernizována na Il-76TD-90VD, s využitím nových motorů PS-90 pro splnění evropských norem hluku. V roce 2005 ČLR v Rusku objednala 34 nových Il-76MD a 4 tankery Il-78, a v továrně v Taškentu bylo dokončeno 16 neúplných strojů. Aktuálně se výroba Il-76 se nachází v nové továrně v Uljanovsku v Rusku.

Poslední zásadní modernizace, Il-76MD-90A (označována jako Il-476), má zvýšit užitnou hodnotu letounu (úspora paliva, větší vzletová hmotnost 210 tun, zvýšený dolet). Toho je dosaženo mimo jiné díky novým motorům PS-90A, přepracovanému křídlu, moderní avionice atd. První let se uskutečnil 22.9.2012.

Z tohoto typu byly odvozeny další dva letouny - tankovací Il-78 a letoun včasné výstrahy (AWACS) Berijev A-50 založený na draku Il-76.

Nutno konstatovat, že výrobci sebevědomí nechybí, napsat na pixlu "Ultimate kit", to se nevidí každý den. Nakolik to je jen chvástání a propaganda, to teprve ukáže až stavba, nicméně lze konstatovat, že propracování detailů a oddělení pohyblivých ploch vypadá na první pohled lépe, než u některých výrobců ve větších měřítkách, stejně jako vylisování drobných dílů.

Něco na tom však asi bude, neb pravděpodobnost, že tento typ se dočká dalšího zpracování, moc velká nebude...
Rozhodně se však připravte na poněkud náročnější stavbu, model má na toto měřítko docela dost dílů a sestavení není úplně jednoduché, nováčkům bych si tedy dovolil nedoporučit.

Každopádně zde máme model neokoukaného a zajímavého typu, který určitě nenechá chladným jak příznivce nejmenšího měřítka, tak dopravních letounů obecně (což je mnohdy totéž).