100 let Velké války 1914 – 1918
19.7.2017 Libor 'Hellboy' Mužík - 789 přečtení

19.7. 1917 – Felix von Bothmer začíná ofenzívu v Haliči
Účastníci 3. Zimmerwaldské konference odsuzují mírové snahy ze strany buržoazních vlád
Libor "Hellboy" Mužík
Německé velení na západní frontě pokračuje s masívními útoky na spojenecké pozice jižně od Lombartzyde, jižně od St. Quentinu a severně od Aisně. Všechny útoky jsou odraženy a Němci jsou
nuceni ustoupit zpět na své pozice.
U pobřeží Flander se na mině potápí s celou posádkou německá UC-1.
Svůj první sestřel si připisuje Hauptmann Nikitsch, rodák z Čakovic u Prahy. Karl Nikitsch byl kariérní důstojník, který měl za sebou dlouhou službu u pěchoty (např. u plzeňského IR 35) a před převzetím velení Fliku 39 létal jako pozorovatel u několika jiných Fliegerkompanií.
Spojené armády Německa a Rakousko-Uherska, pod velením generála Felixe von Bothmer začínají s ofenzívou v Haliči. Jejich vojska se setkávají s minimálním odporem zcela rozložené Ruské armády, a
rychle postupují Haličí až k řece Zbruch. Během několika dnů posunují frontu o 240 kilometrů do ruského zázemí a podle vyjádření německého generálního štábu "pouze nedostatek logistických prostředků brání obsadit mnohem větší území". Tato vojenská katastrofa dále oslabila Ruskou prozatímní vládu a posílila ambice bolševiků na ovládnutí Ruska. Ukázalo se že velení ruské armády se nemůže spolehnout na vojáky pod jeho velením a že nemůže mít jistotu že jeho rozkazy budou splněny.
Posádka bitevní lodi SMS Prinzregent Luitpold odmítá poslušnost svým velitelům. Jde o první příznaky rozkladu morálky v Hochseeflotte .
Kavalérie Otomanské armády napadá palestinskou Beershebu. Útok se nezdaří a jsou s velkými ztrátami donuceni ustoupit.
Demonstranti v Petrohradu vedeni Bolševickým vojenským výborem se pokoušejí s pomocí obrněných automobilů obsadit klíčové posty ve městě a mosty přes řeku a pokoušejí se o blokádu Petropavlovské
pevnosti. Ruská prozatímní vláda dává příkaz k zatčení V.I Lenina. Ten je však již dobře skryt v tajném úkrytu v bytě radikálního bolševika Benyamina Nikolajeviče Kayurova. Radikální bolševici se
pokoušejí o spáchání atentátu na Alexandra Kerenského.
Ve Stockholmu se scházejí evropští socialisté na takzvané třetí Zimmerwaldské konferenci (nazvané podle místa konání první konference v roce 1915). Na závěr vydávají společný manifest, ve kterém odsuzují mírové snahy ze strany buržoazních vlád , které podle nich jsou určeny pouze k zamaskování pokusů vládnoucích tříd jak více vykořisťovat dělnickou třídu. "Kapitalistický mír" by prý znamenal pouze další omezení dělnických práv a posílení kapitalismu. Konference také odsoudila socialisty ve vládních koalicích v evropských demokratických státech, protože pracují pro zájmy kapitalistických vlád. Jediného "skutečného míru" lze dosáhnout pouze otevřeným bojem proletářských mas proti vykořisťovatelům . Zároveň je potřeba za jakoukoliv cenu (i třeba za pomoci sabotáží a podvratné činnosti) podpořit ruskou revoluci.Je třeba zradit vlastní státy a položit jakoukoliv cenu aby došlo ke "konečnému osvobození lidstva". Vzhledem k obsahu manifestu bylo dohodnuto všemi účastníky že jej bude třeba držet v tajnosti, dokud o něm nebudou informovány všechny strany o kterých se uvažovalo že se přidají k uvažovaným nepokojům a bolševickým revolucím. Nakonec byl zveřejněn až ruskými bolševiky několik dní po Říjnové revoluci.
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.
Rubrika 100 let Velké války, Zprávy | Bez komentářů
Komentáře
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.