26.3.2017 Jaroslav 'J.T.C.' Supík - 2 442 přečtení

Testovací sestavení britské potvory.

Jak se staví osmičky,

Jaroslav Supík

Úvodem

Pohled na obsah stavebnice vydané v limitované edici nazvané Aussie-eight již vyšel naklikán z klávesnice Oldy Homoly na Modelwebu.

Díly pokud pokud si to nevyžaduje průběh stavby nejsou nijak upravovány, jen většinou jsou začíštěné vtoky a to z důvodu, aby bylo vidět jak díly bez úprav k sobě sednou. Proto také jsou větší celky lepené vteřinovým lepidlem. Svařovacím lepidlem jsem lepil k sobě jen díly sedadla, chladičů, vrchní, spodní kryt motoru a sestavu šachty.

Při stavbě postupuji tak jak jsou ukázané kroky v návodu s tím, že nemám k dispozici lepty a resiny. Neřeším ani logičnost doporučeného postupu, kdy při normální stavbě bych postupoval jinak.

Sestavení

Sestavení kokpitu je v podstatě bezproblémové, jen je třeba v dílu B53 upravit otvor pro knipl a v dílu B40 zvětšit dírky aby jimi prošly kolíky z dílu B3 a B4.

Trup jsem se rozhodl udělat v uzavřené variantě, už jen proto, že mě zajímá jak potom bude ve finále sedět překryt. Pro doporučené odvrtáni otvoru v dílu F32 jsem použil vrtáček o průměru 0,5 mm, neboť výrobce nikde neudává doporučený průměr, jak je tomu třeba v návodech Tamiye.

Díly A32 a B37 na své místo sednou bez komplikaci. Usazení dílu B8 do dílu B9 je trochu logickou hříčkou, kdy volíme zda díl patří nad usazovací lem nebo pod něj. Volil jsem usazení pod, protože při horním usazení se mi jevil díl B8 širší než vnitřní prostor trupu.

Z usazení dílu F7 a F8 v této fázi jsem měl trochu obavy, ale nakonec se zatím jeví že sedly excelentně, jen je opravdu nutné pečlivě zarovnat stopu po vtoku z rámečku.

Poté jsem začal uzavírat trup. Sice je mírně zkroucený (asi jsem jej málo povařil...), ale není to nic závažného a pohodlí stavby to nijak neovlivní, kromě nutnosti fixace. Poté jsem vlepil díl A6, který na své místo sedl bezproblémově.

Jako poslední krok jsem do uzavřeného trupu nasunul již sestavenou sestavu kokpitu, která na své místo sedla perfektně, takže není nutné jej vlepovat do jedné z polovin trupu před uzavřením a tím pádem méně riskujeme jeho poškození.

Další fázi je kompletace křídla. Díly A40, A41, A44, C4 a C8 sedly bez problému na svá místa do dílu F34. U dílu A45, A46, A50 a A51 platí totéž. Vrchní poloviny křídel F33 a F35 na svá místa sice sednou, ale výsledek se mi moc nezdá.

Oblast klapek působí divně, zvlášť když jsme zvykli z jiných modelu na žiletkovou odtokovou hranu. Dále ve spoji náběžné hrany je spára, protože jsem poloviny po přiložení k sobě přibodoval vteřinovým lepidlem. Je možné, že s pomocí svařovacího lepidla by ji vyhřezlý plast eliminoval.

Usazení dílu B21 je hlavně o šikovné práci s pinzetou. Díly F3 a F4 k sobě sice pasují, ale bude třeba jejich spoj vytmelit. Sestava na trup sedne dokonale bez úprav.

Při usazení trupu do křídel použijeme trochu kombinaci hlavolamu s násilím, ale výsledek pak stačí jen projet svařovacím lepidlem, neboť nežádoucí spáry v přechodu křídlo trup se nekonají.

Křidélka sednou na svá místa příkladně, drží hezky bez lepení a lze je přilepit vychýlena.

Koncové oblouky křídel jsou kapitola sama pro sebe. Zatímco díly D21 a D22 sednou na své místo s minimální spárou, díly D19 a D20 mají na spodní straně dost velký odstup. Je otázkou zda tam má být, protože je na těchto dílech osazení. O posunuté formě nemůže byt řeč, protože se všechny čtyři díly nacházejí ve stejném rámečku.

Vodorovné ocasní plochy tj díly D23 a D24 na svá místa sednou hezky, pokud, ale budeme chtít minimální spáru bude třeba je ještě mírně poladit.
Směrová kormidla F13 či F14 nám žádné potíže nepřinesou, stačí je jen pojistit lepidlem.

Co se týče ostruhového kola, zde návod na majitele overtreesu nepamatuje a protože brasinové nevlastním použil jsem díl A15. Usazení krycích dvířek šachty ostruhového kola je trochu náročnější na práci s pinzetou.

Sestavení dílu F15 a F16 je brnkačkou, ovšem při usazování na spodek trupu se ukáže jak jsme doteď lepili přesně. Mi to ideálně nesedlo, ale myslím, že při lepším dolicování sestavy křídla k trupu by poté neměl být problém.

Sestava chladičů je náročnější na čistotu práce, takže rozhodně neprolívejte spoje větším množstvím lepidla, když díl leží na podložce. Mi se to stalo jak si můžete všimnout na chladiči vpravo. Dolepení kapky na kryt motorů a zasklení reflektoru na spodní části trupu už je jen třešničkou na dortu.

Pomalu jsme se dostali k podvozku. Vzhled nohou raději nekomentuji, začištěni a usazení protistřihovych nůžek si vyžádá větší nároky na jemnou motoriku naších prstu.

Usazení krytu podvozku je snadnou prací. Protože opět zde návod počítá pouze s Brassinovými koly použil jsem díly A3, A4, A24 a A26. Zde můžeme využit dělení pneumatik a disku zvlášť pro snadnější barvení. Disky kol, pak sedí na místě určení pevně, že není třeba lepidla.

Při usazováni kol na nohy jsem se orientoval konci trnů aby byly v rovině s disky, protože zde se již preciznost výrobce tolik neprojevila a kola mají tendenci se viklat.

Podvozkové nohy usazené na svá místa není třeba korigovat, neboť konstrukční řešení při správném spasování polovin křídla ani jinou než správnou geometrii neumožňují.

Klapky chladičů můžeme nalepit ve dvou polohách, mi sedly přesně a držely bez lepidla. Výfuky sice také na svých místech drží, ale bez lepidla se zde neobejdeme. Držák pitotové trubice se jeví o něco kratší než otvor pro něj určený, ale na šířku tam jde napasovat taktak.

Vrtuli do zadní části vlepíme jen ve dvou pozicích protože její usazení je vymezeno dvěma výstupky. Kužel bez větších úprav již tak ideálně nesedne.

K trupu již vrtuli musíme přilepit, volně nasazená jen plandá viz foto. Zavřená dvířka kokpitu sednou a drží i bez lepidla. Jestli jsem v druhém kroku tohoto fittestu měl v duchu obavu, zda jsem při úpravě trupu neubral materiálu příliš moc, realita dopadla jak můžete vidět opačně.

Usazení víčka nádrže či antenního stožáru, který se skládá ze dvou dílu je relaxem. Posledním stavebním krokem v mém případě je usazení záslepky nevyužitého vyústění pro výzbroj A33 a nasazení hlavně A8, která by možná v případě lepení svařovacím lepidlem neměla moc velkou vůli a sedla by přesně.

Závěr

Musím uznat, že stavebnice se staví převážně docela snadno, pokud bych neřešil začišťování a opracovávání některých dílu a nelogickou posloupnost některých kroku. Trochu mě zaráží velká vůle v hřídeli vrtule, když třeba směrovka nebo dvířka kokpitu na svá místa sednou přesně.

A jako bonus jeden pohled na výsledek ke kterému jsem se dopracoval a můžete zároveň tipovat co vše je na této fotce přilepeno a co je jen nasazeno bez lepení.

Jaroslav Supík

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.