2.10.2016 Martin 'Černoch' Černý - 3 319 přečtení

Zero je legenda, která neomrzí...

Zero není nula!

Martin "Černoch" Černý

Úvodem

Povrch

Paneláž je provedena negativní linkou a je přiměřeně hluboká. Na odnímatelných panelech jsou velmi pěkně zhotoveny šrouby s drážkou na hlavě šroubu. Některé panely (zbraně, palivové nádrže, krytky za cowlingem) vystupují nad povrch.

Ovládací plochy jsou od zbytku potahu odděleny širší linkou než je paneláž, ale přesto by mohla být výraznější. Naznačení plátna je pouze vystupující portou s výraznějším šitím nad hladký povrch. Oproti konkurenčnímu modelu nemá výrobek Hasegawy onýtovaný povrch a otevřené vztlakové klapky. Plast v místě klapek je však zeslaben, možná připraven pro snadnější odřezání při aplikaci doplňkových sad.

Zeslabení plastu je také u vyhazovacích otvorů nábojnic na spodku křídla. Otvory lze tak jednoduše otevřít a dopracovat. Jejich hloubka je však dobrá, vyplnění černou barvou bude postačovat.

Poziční světla umístěná na povrchu křídla osadíme do předlisovaného zahloubení. Obdobně je tomu u táhel ovládající křidélka.

Na spodní ploše křídle jsou nalisovány pumové závěsníky pro šedesátikilogramové pumy, které však nejsou součástí stavebnice.

Interiér a trup

Sestavě interiéru se věnují první dvě strany návodu v celkem pěti stavebních krocích. Veškeré díly jsou zhotoveny čistě a bez kazů. Nechybí ani figurka pilota lisovaná v samostatném rámečku béžové barvy. Provedení kombinézy a dalších detailů si nezadá s mnohými výtvory v resinu.

Na kokpitu mne zaujala samostatně odlisovaná boční konstrukce. Krásná lisařská práce, jen bych doporučil odvrtat odlehčovací otvory na hlavní přepážce.

Některé ovládací prvky jsou již její součástí, další, včetně bočních pultíků dolepujeme. Budíky přístrojů mají vylisován velmi hezky pozitivní reliéf. Palubní deska je zhotovena obdobně. Na budíky se aplikuje obtisk přístrojů.

Na přední protipožární desku dolepíme trupové kulomety, zadní trupovou příčku obohatíme o pancéřovou desku, sedačku s jejím úchytným rámem a páku výškového nastavení sedadla.

Pilotní sedalo základním tvarem odpovídá předloze, trochu mě udivuje, že máme nalepit jakousi imitaci polstrování... na fotkách muzejních kusů jsem ho našel, ale zda bylo i u válečných ořů?

Popis zbarvení jednotlivých částí interiéru z návodu jasně vyplývá a je uveden v odstínech GSI Creos  (Gunze).

Na vnitřní straně trupu v prostoru interiéru nacházím tři otisky vyražečů. Toto bude potřeba obrousit. Na dílech které mají měnící se průřez nalezneme jeden či několik pomocných nálitků, které zajistí, co nejlepší odstříknutí daného dílu... je to pro naše dobro, ale odstraňování a začišťování těchto nálitků nás přestane u pátého dílu asi bavit. Zde nezbývá než se kousnout a prostě tuto činnost přetrpět.

Správná geometrie výškovek je dána usazovacím přípravkem který vlepíme do trupu. Tuhost trupu po slepení zajistí další dvě trupové přepážky – za motor a za kokpit. Zcela hotový interiér nasuneme do trupu po jeho slepení.  Nezkoušel bych to jinak, nějaký důvod takováto montáž má.

Hvězdice motoru mají ze zadní strany odlehčovací otvory pro eliminaci propadlin vnějšího povrchu. Nápad dobrý a uvidím jestli se toto konstrukční řešení negativně projeví po nalepení mohutného sběrného výfukového potrubí ve spojení s otevřenou variantou regulačních klapek chlazení.

Regulační klapky hyzdí z vnitřní strany stopy vyrážečů. U otevřené varianty klapek se tmelení asi nevyhneme. Přední a zadní hvězdici ještě doplníme o rozvod ovládající zdvihátka a na čelo motoru carter. Vrtule je vylisována jako jeden kus, kužel je rozdělen na dvě části.

Cowling je vylisován z jednoho kusu, krásná práce.

Křídlo

Při pohledu na výlisek křídla mne napadla jediná myšlenka - takový pádlo. Spodní díl křídla je vylisován z jednoho kusu, bez propadlin či jiných nešvarů, horní poloviny pak klasicky pravá a levá. Zadní stěna podvozkových šachet tvoří zároveň také výztuhu určující vzepětí křídla po slepení. Nad hlavní prostor šachty dolepíme strop s pěknými detaily.

Pokud chceme podvěsit přídavnou nádrž, musíme vyvrtat otvory pro závěsníky. Do středu centrovánu na spodku křídla patří záslepka s částí potahu v provedení pro přídavnou nádrž či pro zavěšení pumového závěsníku (závěsník není součástí stavebnice).

Sestava podvozku zahrnuje podvozkové nohy a jejich vzpěry, kola, brzdové vedení, podvozkové kryty a dvířka zakrývající zbytek šachty po zavření podvozku. Podvozkové nohy doplníme o protistřihové nůžky a do šachty táhlo zavírající dvířka tlakem pneumatiky. Dělicí rovina je minimální, drobné díly mají opět pomocné nálitky.

Vnitřní stranu podvozkových krytů a dvířek zdobí otisky vyražečů a zejména na dvířkách jsou bez poškození detailů neodstranitelné. To se moc nepovedlo. Z výzbroje je k dispozici pouze podtrupová přídavná nádrž. Hezky jsou ztvárněné hlavně křídelních kanonů a kulometů.

Kabinka

Je možné zvolit zavřenou či otevřenou variantu, středový odsuvný překryt je lisován samostatně. Za čelní štítek přijde pancéřové sklo, za hlavu pilota pak zadní panceřovou desku s integrovaným panceřovým sklem.

Součástí rámečku jsou i malá sklíčka na zaměřovač a poziční světla. Tloušťka překrytu je tak akorát, zkreslen  objektů pod ním pak minimální. Při maskování pomůže výrazněji zhotovené rámování.

Obtisky

Soutisk obtisků je dobrý ale poměrně silná krycí vrstva laku nejednoho modeláře donutí poohlédnout se po jiné variantě, případě po maskách na nástřik označení. (firma HGW již vydala sety Wet Transfer).

V levém dolním rohu jsou moc hezky natištěné palubní přístroje které máme aplikovat na palubní desku, boční pulty a některé krabice na bocích interiéru. Nechybí základní sada popisků.

Návod

Stavbou nás provede na sedmi stranách, vše je kresleno srozumitelně, bez možnosti někde zakufrovat. Poslední dvě strany patří černobílým kamuflážním schématům. V dnešní době trochu přežitek. Barevné provedení bych osobně uvítal.

Kamufláže

1. A6M5c Zero, 303.stíhací squadrona, 203. stíhací skupina, pilot Takeo Tanimizu, Kogoshima AB, červen 1945.
   Není výrobce který by toto Zero nedal do obtiskových variant u verze 5c. Na trupu se stkví symboly pilotových úspěchů. (šíp vychazející z americké hvězdy - jistý sestřel, šíp zabodávající se do americké hvězdy – pravděpodobný sestřel, hvězdy bez šípu - poškození. Nad hvězdami jsou dvě černé čelní siluety B-29 - bez šípů - poškozená, se šípy - jistý sestřel) Celkem tedy čtyři jisté, dva pravděpodobné sestřely a tři poškozená letadla protivníka.
   Na směrovce se pak nachází žluté označení 03-09. Hinomaru mají původní bílý lem zatřený tmavou barvou, pravděpodobně zelená. Kamufláž je standardní pro tento typ. Horní plochy pokryté barvou IJN Green, spodní plochy IJN Gray green.
   
   

   
   
2. A6M5c Zero, 311.stíhací squadrona, 252. stíhací skupina, pilot Tetsuzo Iwamoto, Mobara AB, únor 1945.
   Nejúspěšnější japonský pilot. Dodnes se stále neví, kolik má vlastně sestřelů na kontě. Jeho letový deník uvádí až 202 sestřelených soupeřů.
   Na směrovce se pak nachází žluté označení 252-114. Hinomaru mají původní bílý lem zatřený tmavou barvou, pravděpodobně zelená. Kamufláž je standardní pro tento typ. Horní plochy pokryté barvou IJN Green, spodní plochy IJN Gray green.
   
   

   
   

Závěr

Hasegawa ukázala že stále umí vyrobit pěkný a detailní model. Bohužel, jejich neinovativní přístup - třeba ohledně umístění vyražečů v dílech, jejich snahu do jisté míry deklasuje. Ujíždí jim vlak a myslím že dost výrazně.

Filozofie zavřeného, ale detailního modelu není špatná. Také rozdíl skoro tisíc korun oproti konkurečnímu ale taky lepšímu modelu Tamiya bude pro mnoho modelářů důvodem aby pořídili Hasegawu.

V Obrnicích nelení a již uvedli na trh několik sad pro vylepšení tohoto modelu. O tom zase příště.

Martin "Černoch" Černý
KPM Kaznějov

Redakce Model Webu děkuje firmě MPM za poskytnutí vzorku pro recenzi.

Rubrika Hasegawa, Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.