5.9.2014 Roman "Randalf" Kresta - 6 269 přečtení

Duo cum faciunt idem, non est idem...

Když dva dělají totéž,
není to totéž...¨
II.díl

Roman Randalf Kresta

Souboj hadů pokračuje

V prvním díle tohoto srovnání jsme našli a prohlédli si rozdíly mezi oběma stavebnicemi. Přiznám se, že jejich počet a rozsah mne docela zaskočil. Očekával jsem drobné odlišnosti, které lze bez problémů tolerovat nebo opravit, ale rodílů je poněkud moc...

Ostatně Cobra byla tak trochu skládačka a najít dva 100% stejné stroje není úplně tak jednoduché, navíc přeživší verze "G" jsou ve většině případů konvertované z pozdějších provedení, takže rozdíly lze očekávat.

Výkresy

Než se však pustím do srovnání s realitou, přidám něco málo k výkresům obecně.

Mnozí modeláři berou výkresy (a hlavně tzv. "výrobní výkresy") jako jasnou bernou minci, ne-li dogma, přes kterou vlak nejede. Požádal jsem proto kolegu modeláře a současně konstruktéra, aby na téma výkresy napsal pár slov.

Jak se dívá na výkresy tatrovácký konstruktér ve 21.století?

Dnes je doba 3D modelování ze kterého je výkres "odpad". Ve 3D stanovíme zástavbové prostory pro součást, tvar ověříme v rámci patřičné sestavy, díl pošleme výpočtářům pro kontrolu v MKP výpočtu, 3D data dostávají příručkáři pro obchodně technickou dokumentaci (návod k obsluze a katalog ND) ... a výkres? Pro konkrétní součástku (detail) je opravdu detailní odvozený ze 3D, včetně všech tolerancí tvaru a polohy, předpisů drsnosti, povrchové ochrany. Modelář se ale zeptá: "Co montážní sestavy?" Pokud používáte 3D model, máte vystaráno.

Jenže dokud 3D modelování v Tatrovce nebylo, pracovalo se ve 2D ve starém kreslicím programu pomocí bloků a ty byly poněkud nepřesné. A když máte nepřesné vstupy, jaký bude výstup? Super přesný?? Máme za sebou devadesátá léta 20.století.

Jdeme ještě hlouběji. Jsme v osmdesátých létech. Máme trubičková pera, pauzák a rýsovací prkna, ti zkušenější a starší kolegové mají k ruce kresličku a kreslí jen "šmíráky". Ty pak kresličky překreslují na pauzák a vytváří originály výkresů pro archiv. Složité tvary karosérií i odlitků (případně i výkovků) se tvoří ručně na maketárně (kopyta pro výlisky) a nebo na modelárně (odlitky částečně i výkovky). Konstruktér dohlíží a přímo na místě ladí konkrétní tvar. Na výkrese pak byl hrubý tvar se zakótovanými hlavními rozměry s úžasnou poznámkou "přesný tvar dle makety". Co na to modelář? Nevěří a chce přesný výkres! Některé sestavní výkresy se kreslí, některé ne. Modelář nevěří a vymýšlí konspirační teorie. Případně pátrá po muzeích s metrem, pásmem, olovnicí, poznámkovým blokem, foťákem a železnou trpělivostí.

A jsme ještě hlouběji v historii ... máme "kýblpera", pauzák ... a story s muzeem se opakuje, pokud se ovšem dochoval patřičný kus techniky.

Takže tolik kratičký pohled modeláře-konstruktéra na věčný problém s přesností výkresů.

Jaké si nakreslíte, takové máte!

Petr "komisař" Koliba

Srovnání

Pro srovnání a posouzení správnosti si beru na pomoc výkres z Novinek 2006, na který se oba výrobci odvolávají. Nicméně ani ten není zcela správný, i když je vytvořen podle skutečného stroje, jak je v Novinkách uvedeno. Domnívám se, že zapomněli doplnit informaci o vytvoření výkresu podle muzejního kusu, který je tak trochu maketa...

Dvě nejviditelnější chyby na výkresu jsou ližiny z verze "S" (nižší a pouze trubky) a obrácené sání na levé straně trupu pod motorem. Další chyby výkresu jsou například malé trimy na hlavním rotoru nebo tvar velké krytky vlevo na ocasním nosníku.

Dalším a hlavním vodítkem pro validaci stavebnic jsou pochopitelně fotografie skutečných strojů z internetu. Na jejich základě jsme také našli chyby jinak docela přesného výkresu.

Dle těchto příznaků soudím, že výkres byl zpracován na základě muzejního Bell AH-1G Cobra C/N 20624, vystavovaného jako poutač muzea US Army ve Fort Rucker, vykazující podobné odchylky od originálu.

Mimochodem, výkresů na Cobru znám několik, mimo uvedené Novinky to je AERO technika lotnicza, Walkaround z produkce Squardon Signal a pak cosi z ruských zdrojů.

Letmým pohledem na bokorysy lze tedy snadno potvrdit komisařovo "Jaké si nakreslíte, takové máte!".

Trup

Trupy mají v bokorysu dobrou obrysovou přesnost, což u hlavního dílu stavebnice považuji za nutné. Jemné odchylky v obou případech sice nalezneme, ale nejedná se o nic zásadního.

Pokud by zde byla potřeba něco opravit, je to pár škrábnutí pilníkem na vrcholu nosníku vyrovnávacího rotoru u SH (snížit o cca 0,5 mm) a zjemnění zadního břitu "psí boudy" u AZ.

Pozn.: Trupy nejsou focené, ale skenované, čímž se eliminuje zkreslení perspektivou při focení. Výkres je přiložen a dorovnán při zachování poměrů.

Interiér

Pohled na pilotní prostor se rozchází jen v detailech, které se navíc mohly lišit (a lišily) i u jednotlivých strojů a konverzí.

Co je u obou zjednodušené, jsou pedály. Byla to "tyčka" na táhle nad podlahou, u AZ interpretovaná jako klín, u SH jako zarážka na podlaze.

Rozdílné jsou i sedačky. Zatímco AZ lisuje sedačku vcelku, SH dodává zvlášť bočnice a dolepují se.

Řešení SH vychází jako detailnější, včetně lemu na obvodu, ale bočnice jsou silnější (až nemodelově hrubé) než u jednoho kusu v případě AZ. Přeměřením vychází síla bočnice v reálu na 44,6 mm u SH a 39,6 mm u AZ.

Bočnice na sedačce má sloužit jako ochrana pilota, ale přesto téměř 4 cm silný pancíř v tomto místě je již docela hodně a 4,5 cm už nevidím reálně, a to nepočítám váhu takových plátů. Oprava je v obou případech jednoduchá - lehce zbrousit, u AZ zvenku, u SH zevnitř před přilepením (pomůže to i lepšímu usazení).

Na sedačkách je ještě jedno místo pojaté podobně, ale s viditelnými rozdíly a to ochrana hlavy pilota. Tyto uši a lá Mickey Mouse mají různý úhel sklonu i rozdílný tvar a velikost.

Opravu "uší" vidím u SH - chtěly by alespoň zbrousit pravé ucho do roviny, mají viditelný zlom, který má simulovat připojení hadice. Tvar a velikost bych přenechal zkušenějším.

Věž, zbraně a okolí

První věc, které si v této partii asi všimnete, je rozdílný přechod "podbradku" za věží do trupu. SH má přechod řešený rovným zlomem roviny, AZ zde předkládá odskok obloukem.

Řešení dle AZ patří k pozdějším provedením, vyskytuje se pak hlavně na dalších verzích S a dále, provedení od SH je u AH-1G o poznání častější. Nelze však říci, kdo to má správně, vyskytují se obě varianty řešení a při stavbě bude dobré si vypomoci fotkou konkrétního stavěného kusu a toto místo podle toho opravit.

Dovolím si spekulaci, že dnes létající géčka s pozdějším provedením s odskokem jsou zpětně konvertované stroje, nejčastěji z verze "S".

Oprava v tomto místě nebude snadná. Cestu menšího odporu vidím v podlepení spodního dílu a následného zbroušení kulatého přechodu u AZ než v nadstavení a výrobu oblouku u SH.

Věže mají viditelně rozdílnou výšku, co s tím? Fotografie navádějí k oběma možnostem...

Podle výkresu v měřítku 1/72 by měla být výška věže 5,7 mm. Naroubováním fotky na výkres vychází, že výkres udává větší výšku než je v reálu, přeměřením věže (originál s imitací zbraní) u české Cobry OK-AHC vycházejí rozměry 39,5 cm na výšku a 70 cm v průměru. To je v měřítku 1/72 5,48 mm a 9,72 mm.

Skutečnost je tedy taková, že se ani jeden netrefil - 5,24 mm a 9,83 mm u AZ a 5,71 mm a 9,59 mm u SH. Odchylky 0,24/0,11 mm a 0,23/0,13 mm jsou skutečně marginální, jak několikrát padlo v diskuzích.

Pozn.: Výška věže u SH byly měřena po osazení s vyříznutím vnitřního lemu.

Než se pustíme do případné opravy, doporučuji se podívat na fotografie a "srovnat si to v oku", které proporce jsou vám bližší a následně dle svého úsudku věž ubrousit nebo nadstavit. Ale decentně, aby nebyl moc velký schod proti podbradku. Pochopitelně optimální jsou fotografie konkrétního stroje, který stavíme, pokud jsou dostupné.

Zcela se však oba výrobci rozcházejí v pojetí čela podbradku za věží. AZ vyrobilo ostře řezaný přechod s viditelným vybráním pro věž, která se částečně do čela skryje, SH nabízí znatelně jemnější vlnku. Díky hloubce čela zde máme i rozdílné proporce.

Fotky (a hvězdy) nelžou, zde je správně AZ.

Oprava u SH představuje podlepení a zesílení čela, vybroušení šikmých ploch a vybrání pro věž, kterou je pak ale potřeba posunout kupředu. Je na uvážení, zda vůbec do takové konverze jít, věž tuto nepřesnost přeci jen trochu skryje. Opravu bych zvažoval u modelu na bodovací soutěž, to by prospělo.

Další rozdíl, který jsem v prvním díle přehlédl a za což se omlouvám, jsou rozměry zbraní do věže. Rozdíl ve velikosti je hodně znatelný, granátomet od SH je focen s kusem rámečku, abych ho nevdechl či neztratil.

Měřením bylo zjištěno, že otvor v krytu pro průchod zbraně ve věži je 100 mm. V měřítku 1/72 to činí 1,38 mm. AZ model má průměr rotačního kulometu 1,3 mm, což by s ohledem na prostor pro otáčení zbraně mohlo být odpovídající. Zjištění, že SH má kulomet z odznáčkové kategorie I/1d (zde cca 1/114) je však poněkud nepříjemné...

V případě granátometu (ráže 40 mm, vnější průměr tedy cca 50 mm » 0,69 mm v 1/72) by SH průměr samostatné hlavně přijatelný (0,75 mm), ale náznak vrtání hlavně moc dobře nevypadá. AZ má průměr větší a vrtání čitelnější. tak si vyber...

Kulomet u SH opravit nelze, pouze nahradit novým. Otázka je, zda vyrobit nový ručně, pořídit resinový set na věže pro AZ od RES-IMu nebo zkanibalizovat stavebnici AZ.
Granátomet u AZ bych použil ze stavebnice nebo řízl a nasadil jehlu menšího průměru. Stejně tak jehlu doporučuji i u SH, originální díl je hodně malý.

Dokončení příště...

K probrání, porovnání a podrbání zbývá motor a ocas. Která Cobra na tom bude lépe...?

Roman "Randalf" Kresta
MK Apolo Kopřivnice

Rubrika AZ model, Prosektura, Special Hobby, Vrtulníky - 1:72 | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.