1/48 Eduard: Rakety R-13M/AA-2 Atoll-D

26.2.2014 - 2 780 přečtení

eduard_logo

Další přírůstek do rodiny čtvrtkových sovětských raket vzduch-vzduch

Kusadla (nejen) pro Tarantuli*

Vojtěch „novakow“ Novák

Název: R-13M/AA-2 Atoll-D
Měřítko: 1/48
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 648122

 

Trocha historie

Raketa R-13 (v názvosloví NATO AA-2 Atoll) je sovětská letecká IR naváděná raketa použitelná proti vzdušným, pozemním i námořním cílům. Jedná se o kopii americké střely AIM-9 Sidewinder, která se do SSSR dostala z Číny v roce 1958. Kopírování a vývoj probíhal velmi rychle a za dva roky se první kusy R-13 dostaly omezeně do služby. První široce použitelnou verzí byla vylepšená R-13A z roku 1962. Verze R-13M je „finální“ verzí používanou od roku 1973 a je ekvivalentní americké AIM-9G Sidewinder.

Z našich letounů mohly tyto střely nosit MiGy-21 (starší verze 2 kusy, od MiGu-21M 4 kusy), MiGy-23 a Su-22.

A ještě perlička na závěr: Sověti byli v kopírování tak důslední, že rakety R-13 je možné podvěsit na vypouštěcí zařízení pro AIM-9...

 

Pohled do blistru

Balení obsahuje celkem 28 dílů ze šedého polyuretanu, 4 hlavičky raket z čirého, lept s osmi díly a obtiskový arch s popiskami. Z toho všeho sestavíme čtyři rakety včetně jejich vypouštěcích zařízení APU13M. Můžeme si vybrat mezi zakrytovanou a nezakrytovanou variantou špičky

Vše je odlito kvalitně a bez bublin, jen je potřeba odstranit pár drobných otřepů na vypouštěcím zařízení.

Čiré špičky jsou opravdu drobné. K dokonalému vzhledu jim prospěje přeleštění.

Poniklovaný leptaný štítek obsahuje zajišťovadla pro uložené rakety a díly na ocas představující vyústění trysky. Při zkušebním sestavení jsem ale zjistil že mají cca poloviční průměr! Tohle se Eduardům opravdu nepovedlo a bylo by asi vhodné udělat nový lept se správnými rozměry. Do té doby si budeme nějak muset pomoct sami, např odvrtáním.

Obtiskový arch vytištěný u Eduardu obsahuje množství drobných popisek pro samotnou raketu i její závěsník. Jejich provedení je velmi dobré, i u těch nejmenších je vidět náznak písmen, větší jdou přečíst. Jsou kryty tenkým krycím lakem.

Návod nás ve dvou krocích provede stavbou včetně zbarvení a umístění popisek.

Srovnání s plastovými díly

V případě doplňků se samozřejmě vnucuje otázka, jestli nám oproti originálním plastovým dílům ze stavebnice přináší nějaký benefit. Odlitky (tmavě šedé) proto porovnám s raketami a závěsníky ze stavebnic MiG-21MF od Eduardu (oranžová) a MiG-23MF od Trumpeteru (světle šedá). U dílů jsem pouze začistil vtoky, v případě potřeby i styčné plochy. Odlévané variantě chybí čirá špička, kterou bych lepil až na úplný závěr stavby.

Závěr

Rakety R-13M od Eduardu jsou relativně jednoduchým ale efektním doplňkem, který rozhodně pozvedne vzhled vašeho MiGu či Sůčka. Nebýt hrubé minely s rozměrem leptů, tak by moje hodnocení bylo stoprocentní. Doufám že se v tomto případě dočkáme nápravy.

Náhled návodu byl převzat ze stránek výrobce
_____________
* MiG-21PF/PFM

Vojtěch „novakow“ Novák, KPM Znojmo

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Doplňky | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/48 Eduard: Rakety R-13M/AA-2 Atoll-D”

  1. Martin Janousek napsal:

    Recenze samotné stavebnice je dobrá stejně jako porovnání odlitků a dílů ze stavebnic. Jen v té historii jsi trochu smíchaná historie rakety R-3S a R-13M. Samotná historka o tom, jak si čínský MiG-17 dovezl zapíchlou AIM-9B vypálenou thaiwanským F-86 je sice pěkná a často udávaná, ale je to stejná krycí historka jako vyhozená dokumentace na skládce ve Švýcarsku k Mirage III, kterou získali Izraelci. Výrobní dokumentaci k AIM-9B získala ruská rozvědka od plk. Stig Wennerströma ze Švédska. Za vlastizradu byl v roce 1964 odsouzen na doživotí, ale v roce 1972 mu byl trest zmírněn na 20 let a v roce 1974 byl podmíněnně propuštěn po půlce trestu. AIM-9B se ve Švédsku vyráběly licenčně jako výzbroj Drakkenu. Ve výzbroji byla R-3S od roku 1962.
    R-13M (ve výzbroji od roku 1973) se od R-3S lišila hlavně novou citlivější hlavicí chlazenou dusíkem z APU a rádiový přibližovací zapalovač místo optického. Rozdílu je samozřejmě více, už jen samotný tvar.
    A když už jsme u povídání o raketách, takové jen pro připomenutí, které MiGy-21 mohou nosit raketu R-3R s poloaktivním radarovým navedením. Jsou to ty, které mají místo radaru RP-21 radar RP-22 Safír (MiGy-21S, SM, SMT, bis).

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.