1/72 Bristol Sycamore (HC.14/HR.14/Mk.51/Mk.52) od CMR

14.8.2012 - 7 602 přečtení

p1010020

Kvalitní výrobce odlévaných stavebnic CMR je znám spíše na zahraničním, než našem modelářském trhu. Jeho stavebnice mají velkou oblibu především ve Velké Británii, což je samozřejmě dáno nejen vysokou kvalitou, ale i výběrem typů především ostrovních strojů.

Vrtulník z resinu? Proč ne?

Jaroslav Špaček

Stavebnice: Bristol Sycamore (HC.14/HR.14/Mk.51/Mk.52)
Výrobce: CMR (Czech Master Resin)
Kat. č.: 72-146
Měřítko: 1/72

Úvodem

Jednou z posledních novinek, nesoucí úctyhodné pořadové číslo 146, je stavebnice vrtulníku Bristol Sycamore. Tento typ byl doposud zastoupen pouze starým a nepříliš přesným modelem firmy Glencoe Models.

Předpokládám, že tento model bude mít v Británii opět obchodní úspěch, protože Sycamore byl prvním zde zkonstruovaným a do výzbroje RAF zavedeným vrtulníkem. Právě jím se britská konstrukční škola vydala na cestu samostatné výroby a na rozdíl od souběžně vyráběných licenčních amerických výrobků, poprvé zvládla složitou konstrukci velkého vrtulníku.

Konstrukční práce byly zahájeny již v roce 1944, první prototyp byl zalétán 27. července 1947. Vrtulníky Sycamore byly zařazeny do výzbroje RAF, australského námořnictva, belgické armády a německé armády i námořnictva. Zkoušen byl i u Army Air Corps. Celkem bylo, včetně tří prototypů, vyrobeno 179 strojů.

Ač zní název Sycamore rádoby agresivně, nejedná se v češtině o nic jiného než strom – platan ...

Stavebnice

Po otevření tuhé krabičky s bokorysy britského a německého vrtulníku narazíme na velmi dobře zabalené stavební díly. V samostatných zavařených sáčcích najdeme obě poloviny trupu, listí rotoru a ostatní droboť.

Zvlášť jsou pak ve dvou kusech dodány acetátové průhledné díly s maskami, tři planžety plechů (jedna barevná) z produkce Eduardu a aršík obtisků. Na australských bylo něco špatně, tak je přiložen opravný aršík. Vše je zabaleno v bublinkové fólii, modelář se tedy při stavbě může bonusově uklidňovat "lupáním pupíků".

Odlitků je 34 a jsou prosty bublin, otřepy se dají odstranit celkem jednoduše. Povrch odlitků je nádherně naryt, na trupu je i spousta vystupujících detailů. Všechny čtvery boční dveře jsou odlity z průhledného resinu, pro vypouklé jsou alternativou vakuové díly.

Desetistránkový návod je přehledný a provádí stavbou opravdu krok po kroku. Kromě návodu je ve stavebnici vloženo i pět listů papíru s fotografiemi vrtulníků i jejich detailů, které při stavbě velmi pomohou.

Detailní základ interiéru z resinu je oživen množstvím plechových detailů. Poloviny trupu byly sice trochu prohnuté, po sbroušení dosedacích ploch a mírném stlačení však k sobě perfektně sedí.

Obavy mám ze subtilních dílů podvozku. Ten je odlit z černého, tedy asi pevnějšího, resinu. I tak se ale obávám, že časem by se pod vahou modelu jeho nohy mohly prohnout.

Nechybí ani palubní jeřáb, který použijeme u čtyř barevných schémat. Asi bych nahradil i trubku nosníku listů drátem odpovídajícího průměru, aby se zabránilo budoucímu "svěšení" listů, což se mi už u několika vrtulníků jiných výrobců stalo ...

Kamufláže

Ale pojďme se podívat na nabízené kamufláže. Britské stroje jsou zde celkem tři. Dva kamuflované – jeden z doby Suezské krize v roce 1956, druhý ze Severního Irska v roce 1962. Atraktivní je celožlutý záchranný stroj z roku 1957. Německý stroj z roku 1962 má přes kamufláž ve střední části trupu nanesen široký reflexní oranžový pás. Zajímavý je i vrtulník australského námořnictva z let 1964/1965, která je celý v barvě Oxfordská modř s bílým hřbetem trupu. U mě je tedy jasno – až dodělám Temelíny, bude to Australan… Nebo ... že by "žluťásek" ???

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Závěr

Model hodnotím, i přes vyšší cenu danou technologií výroby, velmi pozitivně – ať již výběrem předlohy, zpracováním i nabízeným zbarvením.

Doufám, že se nenaplní zmíněné obavy ohledně pevnosti podvozku. A kdo chce "Sycamůru" vidět na vlastní oči, musí vyrazit do některého z muzeí. Mají ho třeba v Bruselu, v Buckenburgu i v Berlíně-Gatowě, v Sunderlandu i ve Weston-super-Mare, ale také v australském Moorabin u Melbourne. A jeden dokonce stále létá jako veterán a ke spatření je obvykle ve Švýcarsku či na jihu Německa.

Jaroslav Špaček

Rubrika CMR, Letadla - Náhledy do krabiček, Vrtulníky - 1:72 | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.