Zenair CH 601, resinové stavebnice, a něco o modelařině vůbec.
19.9.2011 Martin Decarli - 9 225 přečtení
Redakce ModelWebu před časem uveřejnila náhled na stavebnici Zenair CH 601. V rámci zachování objektivity otiskujeme vyjádření výrobce.
Zenair CH 601,
resinové stavebnice,
a něco o modelařině vůbec.
Martin Decarli
Napadlo mne se s vámi podělit o takové malé modelářské zamyšlení, kterému dala popud "rádoby recenze" Zenair CH 601.
Rozdělení stavebnic
Ještě donedávna jsem si myslel, že většina modelářů, a zvláště těch fundovaných, co hodnotí stavebnice na stránkách modelářských periodik a serverů, ví do jakých kategorií se dělí stavebnice dle technologických možností. Evidentně neví, tak jen malá rekapitulace.
- stříkané modely do kovových forem – zde se dá vyrobit téměř dokonalost sama, modely jsou už téměř výhradně tvořeny v compu, nikoli krouháním předloh, díly stačí oddělit od rámečku, a nijak neupravovat, a vše secvakat téměř formou klik-klak.
- short run – stavebnice do měkkých forem, dnes již dosahují často úrovně kovových forem, přesto je nutné brousit, tmelit, lícovat.
- resinové stavebnice – ty produkuji většinou "garážový výrobci", mástry jsou samozřejmě krouhány ručně, formy jsou měkké (silikonové), nemají velkou životnost, a výrobci se díky tomu mohou věnovat typům, které se velkým firmám nevyplatí. Jsou nejnáročnější na stavbu, a jen blázen muže čekat, že model vezme, a "slepí", a on bude bez úprav tak krásný jako nový "Eda". Každý kdo do takového výrobku jde – ví, že ho čeká nejvíce broušení, nejvíce dodělávání. A potom jsou vyjímky, kteří nemají páru co je čeká, a pak jsou vyvedeni z míry při představě práce, a dokáží vyslovit větu: "Čeká vás jen krev pot a slzy". V tom případě nemá ánunk, že resin je opravdu základ pro vlastní dotvorbu...
Modelařina v roce 2011
Když tak koukám na modely v časopisech, či na výstavách, je jasně vidět, že drtivá většina naší komunity se obrací k tomu nej nej, takzvaní "tamigawisté" (dnes už bych použil výraz "tamiedogawisté"). Je to asi logické, máme všichni čím dál méně času, svět je uspěchaný, tak abych za rok něco postavil, logicky si koupím dokonalý téměř klik-klak, k tomu eventuelně něco leptů, něco odlévaných detailů, něco špičkových obtisků. Pak to vše naházím do původní krabice spolu s otevřeným lepidlem a barvami - "protřepat a nemíchat", a vypadne mi krásný model. Ne samo přeháním, nicméně v čem nepřeháním je, že už jsme zhýčkaní cokoli dotvářet "rúčo"… Tudy je nasměrován kurs celosvětové modelařiny. Hodnotit zda je to dobře či špatně nebudu, a ani nechci - popravdě je to fakt radost, když si za víkend postavím, a nastříkám model bez použití tmelu, šmirglů, a potu.
Jenže, vše má svá jenže. Výrobci těchto super stavebnic se zaměřují téměř výhradně na těžce mainstreamové typy: Spitfirů a Mezků není nikdy dost!!! Ale co když máme zájem o takovou Kincobru? Lokheed Electra? Mávag Héja? Pak halt musíme jít do "šortů" ... musíme díly přibrušovat, spasovávat nasucho, tmelit, brousit, a zkoušet surfejsrem, zda už jsme OK. Kabinku si prostě vyřežeme z acetátu, opět napasujeme, opět tmelíme... Je to daň za "nutnost" mít méně rozšířené typy.
No jo, ale co když se snažíme stavět takové sporťáčky 1/72? To nám nezbude nic jiného, než jit do nejobtížnější (pardon – obtížnější byly vacuformy, ale na ty si možná polovina čtenářů už ani nevzpomene) kategorie... do resináčků odlévaných v drtivé většině v Limited Edition (někteří si myslí, že toto označení znamená něco jako Royal Class od Eduardů... prostě stavebnice narvaná takovým množstvím doplňků, že se nám protočí panenky). Ovšem většinou to znamená – limitováno životností formy.
Zenair CH 601 1/72 DECARLI model
Takže jsme si zopakovali nejzákladnější "učivo" a jukneme na model "jež nemá žádná pozitiva". Je to popravdě rarita, myslel jsem, že tato kategorie existuje jen v bájích a pověstech. Zenairek si nedělá žádné ambice na špičkový model, jeho cílem bylo doplnit o jeden celosvětově významný UL letounek sbírky modelářů, jež už zvládli práci na resinových stavebnicích.
Řeknu Vám, že jsem se při čtení upřímně velmi často, a od srdce zasmál. Nebudu vyjmenovávat všechny "zápory" ale alespoň některé z prvních míst hitparády:
- V kabině chybí kompas! Hemmm, tak napsat to u dvaatřicetinohého Spita – pokývu hlavou, ale řešit to nebudu…prostě si ho vyrobím…
- Interiér je nedostatečně detailní! ... nevím ... dvojí pedály, zvláštní véčkové knyply, sedačky, přístrojovka, pult mezi piloty, boční kapsy ... Soudný čtenář, který někdy seděl v kokpitu UL eroplánu, si jistě udělá o autorově poznámce vlastní názor.
- Asi ale úplně nejvíce mne "dostalo" hodnocení podvozků – není naznačeno, že kola (o průměru 3mm) pokračují dovnitř bačkor. Kdo už se s "bačkorovými" podvozky kdy setkal, asi ví, že oddělená kola, jež se zasouvají do bačkor jsou ještě dnes u stříkaných, mnohem větších modelů, spíše výjimkou. Ovšem výtka "absence" rastru na discích, jež vyčuhující asi tak 0,3mm – ta už má vyloženě místo v humorné povídce.
- Rýhy na VOP (na autorovo fotografii) vypadají opravdu jak druhohory při vzniku…já vám řeknu, že jsem dodnes nepochopil, proč se v recenzích zvětšují některé díly na 4-5ti násobek. To pak každý díl, i renomovaného výrobce, vypadá jako smatlaný z modelíny - ale když chcete někoho "koupat", poradím vám: Použijte ono velké zvětšení! A že nepřesnosti pouhým okem nevidíme? Áaaale, vo to tady přeci nejde.
- Autor je pobouřen absencí vyvažovacích plošek - opět neznalost stavby resinových modelů. Křídlo je nutné téměř vždy po obvodu obrousit a tím by samozřejmě plošky šly někam, a museli bychom je znovu vyrábět. Je vidět že názor vychází z teorie, nikoliv praxe.
- Jestliže jsem sem psal, že jsem se nejvíce pobavil u hodnocení podvozků, asi jsem se spletl - je zde totiž ještě opravdová perla: Na trupu je negativní rytí, a má být pozitivní! Lépe řečeno, plech přes plech!!! Já nevím, jak vy, ale myslím že tuhle fajnovost snad zatím dělá jen Eduard u svého úžasného Hellcata...
- Už to zkrátím, a zmíním se jen o prohřešcích typu - chybí pitotka, antény, pozičky... Mno, vyrobeny z resinu budou tak křehké, že než se s nimi vybrušovat z nálitku, drtivá většina modelářů přistupuje k samovýrobě pomocí vytaženého rámečku, ale to by zas autor musel mít v daném oboru nějakou zkušenosti. A pozičky? Ty alespoň já rovnou odřezávám, a vyrábím pomocí epoxidu nebo čitého plastu...
UL – samostatná kategorie
Takto by se dalo pokračovat ale nechci být stejně únavný, jako můj "předřečník" Zmíním se ale ještě o jedné věci, specifiku sportovních, a obzvláště UL letadel. Možná si řada z nás myslí, že se bouchají na pásu, a vypadají jako Mustang D z roku 1944, a z roku 1945 - tedy shodně.
Kategorie UL, a především doma stavěné amatérské stavby, vytváří jedinečné originály. Každý majitel si přístrojovku osadí po svém, použije motor, který se mu zdá nejoptimálnější, tedy si kolem něj i vylaminuje "svou" haubnu. Ale tím to nekončí. Majitelé různě laborují, a tudíž například Tygřík ze stavebnice má již třetí odlišný kryt motoru, několikerou vrtuli (ty mívají také různé tvary)apod.
Stavitelé prohazují či různě sundávají bačkory... Letadlo dopoledne létá se třemi, odpoledne jen s příďovou bačkorou, další den s úplně jinými, které mu půjčil kolega na zkoušku. Život takového eroplánku je vlastně jeden velký vývoj, a pokrýt toto u modelu by znamenalo vybrat jednu kamufláž, z používání z velmi krátkého, např. týdenního konkrétního období. Takovéto UL modely, kterých na trhu je zatím jako šafránu, jsou považovány za jakýsi "podzáklad" (jestliže jsme resiny nazvali základy pro stavbu), a ten kdo se do něčeho, jako je Zenair CH 601 pouští, počítá s tím, že si udělá Tigra např. z letošního května, kdy se mu opět mírně změnila haubna, a zmizel přídavný chladič.
Chyby samo "máme"
Nedovolím si tvrdit, že znám model bez chyb, ještě větší drzost by byla tvrdit že takový model jsem schopen vyrobit já. Když se sebekriticky kouknu, tak musím uznat, že mne mrzí: SOP - dole je ji třeba malým klínkem zmenšit skosení, hlava tygra - ano ta je opravdu malá – mrzí mne to, a začínám rozesílat majitelům opravené, správně veliké. Trup opravdu má asi 1,5 mm ještě pokračovat dovnitř kokpitu, Popravdě mohl jsem udělat samostatné přídě, a vyrobit alespoň 2 pro různé kusy, či pro různá období... Také jsem mohl udělat vrtuli dvoulistou. Tohoto jsem si vědom, a nehodlám model zařazovat do jiné kategorie, než do průměrného resinového modýlku, na úrovni dřívějších Legat, Dujinů, LaK, a podobných.
Do kategorie modelu určeného na týdenní stavbu eroplánku, který zpestří naše malé aeroklubové poličky, zaplní jedno bíle místo dějin, čs sportovního letectví (u nás létá 82 Zenairů!), a nebude svému velkému vzoru činit po stránce tvarové ostudu.
Závěr
Na úplný závěr několik slov. Pokud chci recenzovat modely dané kategorie, potřebuji mít s nimi alespoň malé zkušenosti, musím vědět jak vypadají modely konkurenční, musím něco vědět o možnost, které jsou dány technologiemi. Srovnávat "prťavý" resin metrem F-16 1/32 Tamiya, je minimálně neadekvátní. Ale to myslím každému kdo si doma "hraje" s buskou a modelářskou pilkou s modely vyráběné touto technologií jasné.
Text a foto Martin Decarli
Rubrika Decarli model, Zprávy | 9 komentářů
Komentáře
9 odpovědí k článku “Zenair CH 601, resinové stavebnice, a něco o modelařině vůbec.”
Napsat odpověď.
Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.
září 19th, 2011 at 12:23
..nedá mi to, nedá mi to, musím to napsat.
Pavla znám jako výborného kamaráda a modeláře, nemá ve zvyku "strhat" nějaký model jen proto,že je třeba stavebně náročnější. Podle mého názoru je Pavlova recenze objektivní a korektní.
A mimochodem, že lze udělat i špičkový resin model, dokazuje třeba firma CMR..
Nezlobte se, ale 450,- Kč bych za tu vaši "stavebnici" nedal, ani kdybych měl plat ředitele ČEZu.
září 19th, 2011 at 13:27
Škoda že výrobce nevěnoval svůj volný čas a kapacity raději přípravě a výrobě kvalitní stavebnice, pak by veškerá má slova byla zbytečná...
září 19th, 2011 at 14:34
Pavlova recenze je také podle mě objektivní a popisuje realitu očima recenzenta tak jak ji máme možnost vidět nakonec i my. Snaha o nápravu zastíráním zjevných nedostatků tím, že se to prostě u resinů dá skousnout je přinejměnším k pousmání. škoda, že tu není prostor ukázat resiny kterým jejich kvalitu mohou i někteří výrobci jen závidět. Martine proč prostě neuznat, že líp to neumíš a tak pokud chceš polotovar milý zákazníku můžeš koupit, pokud ne nech ležet.
září 19th, 2011 at 15:08
No já přijít s podobnou obhajobou své diplomky (práce), tak budu venku ani nemrknu. U této reakce na Pavlovu recenzi nějak postrádám obsahovou stránku. Poučení o druzích stavebnic, je sice zajímavé, stejně jako teorie UL, ale nějak sem se nedozvěděl, kde byl Pavel neobjektivní.
září 19th, 2011 at 15:12
Není to Luboši tím, že Pavel neobjektivní nebyl?
září 21st, 2011 at 14:49
No musím říci, že byla Pavle Šenků ještě dost umírněnej, tohle bych se nebál označit jadrnějším výrazivem, protože zde vlastně ani o kvalitě nelze mluvit. Osobně jsem viděl na vlastní oči stavebnice z PUR od CMR, takže mi přijde prohlášení o tom, že když je to odlévané, tak to musí být jednoznačně jednoduché, poněkud k smíchu. Je sice hezké, že se výrobce věnuje velice okrajovým typům, které u nás létají, nicméně kvalita výrobku zcela tuto snahu podráží. Vzhledem k ublížené reakci mi to celé přijde poněkud smutné...
září 22nd, 2011 at 00:21
Takhle to dopada kdyz se prumerny modelar pusti do vyroby modelu. Nesikovne ruce se obhajuji tim ze k vyrobe modelu byl pouzit resin, v tom pripade Aires, CMR, Resin art... a jini maji asi jiny resin nez autor modelu, takovy co z obludne vyrobene predlohy dokaze vyrobit spickovou kvalitu. Doporucuji panu Decarlimu takovy resin sehnat mozna se pak na ten model bude dat i divat...
září 22nd, 2011 at 18:36
Chtěl bych důrazně podotknout, že Pavlovy schopnosti o stavbě resinových, short-runových a podobných modelů je velmi vysoká.
V těchto kategoriích je velmi zkušený a pro názorné ukázky chodím pouze k němu.
Taky mi přijde velmi nesprávné, aby výrobce psal recenzi na svůj model, jelikož přirozeně nebude hledat chyby, ale bude se ho snažit prodat.
Pavlova recenze byla objektivní.
září 24th, 2011 at 14:24
Při vší úctě, TOHLE nemá na recenzním webu co dělat.