4.6.2011 Petr 'DeSnek' Pastera - 10 504 přečtení

Vzhledem k velké komunitě modelářů stavějících letouny IAF, firma AML připravila čtyři konverzní sady umožnující postavit Mirage IIICJ s některou z průzkumných přídí, které byly používané v letectvu Izraele.

Izraelské čmuchací čumáky
pro Mirage IIICJ v měřítku 1/48

Petr 'DeSnek' Pastera

Konverzní sada: AMLA 48 017 Shahak with Tarmil camera nose
Konverzní sada: AMLA 48 018 Shahak with Tsniut camera nose
Konverzní sada: AMLA 48 019 Shahak with Tashbetz camera nose
Konverzní sada: AMLA 48 020 Shahak with Moshel camera nose
Měřítko: 1/48
Výrobce: AML
Materiál: Resin, lepty, dekály

Historie

IAF, tedy Izraelské letectvo (Chel Ha'Avir) v šedesátých letech minulého století nakoupilo výkonné francouzské stíhačky Mirage IIICJ. Pro nutnost leteckého průzkumu dokoupilo ještě dvě Mirage IIIRJ primárně určené pro letecký průzkum. Jejich imatrikulační číslo bylo 98 a 99 a do Izraele přilétly 10.3.1964. Tyto stroje nesly průzkumné přídě navržené a vyrobené v Americe a namontované již při výrobě ve Francii. Později byla vyvinuta první izraelská průzkumná příď "Tashbeds" (hebrejský název pro Puzzle), který nesl kameru HYCON HR-231. Dále byly letouny upraveny pro delší dolet nahrazením kanónu další 300 litrovou nádrží.

Historie Izraelských průzkumných letounů ovšem začíná o pár měsíců dříve. Z důvodu opoždění dodávky objednaných letounů 98/99, byl 11.11.1963 zalétnut letoun číslo 53, který měl do původního radomu zabudovanou kameru RMK 15/23. Letoun absolvoval pouze dvě průzkumné mise, protože při pokusu o přistání ve druhé misi došlo k vysazení motoru Atar 9B. Pilot se úspěšně katapultoval a letoun bez pilota přistál s minimálním poškozením na baky. Veškerý fotografický materiál byt tak vyjmut z prakticky nepoškozené přídě a zpracován. Tato havárie a její šťastný konec vedly také k odstranéní náhodných výpadků motoru Atar 9B Mirage, které již způsobily ztrátu čtyř jiných letadel. Opravený letoun 53 se nakonec po pěti letech vrátil zpět do operační služby, ale již ne jako průzkumný letoun.

Dalšími známými, záznamy a fotkami doloženými průzkumnými letouny IAF, jsou letouny 58 a 59, které mají na svém kontě shodně 13 sestřelů. Dalším byl letoun 41, který sloužil jako "průzkumák" jenom krátce a byl při průzkumné misi poškozen. Létal patrně v barvě hliníku, jako všechny první IAF Mirage. Posledním známým průzkumným letounem je letoun číslo 85. Ví se o něm, že prováděl průzkumné lety od roku 1964. Je taky prvním IAF letounem vybaveným "Univerzálním" průzkumnou přídí a jde o první Mirage IIICJ provádějící průzkum z výšky 55.000 stop (víc jak 18.000 m).

Izraelské letectvo používalo na letounech Mirage nejméně 6 průzkumných přídí.

• "Tarmil" (v překladu "batoh") pro vertikální fotografování byla vyvinuta v USA. Za její základ sloužil originální aerodynamický překryt (radom) radaru Cyrano, do kterého bylo na spodní straně instalované jediné 26x26 cm velké okénko. Pod překrytem byla umístněna kamera Carl Zeiss RMK 15/23. Protože "Tarmil" vycházel z původního radomu Mirage, byl zbarven na černo stejně jako původní radom radaru Cyrano.
• "Shfoferet" (v překladu "trubka") pro panoramatické fotografování je druhá průzkumná příď vyvinutá v USA. Byla také zbarvena na černo stejně jako "Tarmil".
• "Tashbetz" (v překladu "křížovka") pro šikmé fotografování je 215 cm dlouhá příď odvozená od přídě pro Mirage IIIB. Optická soustava obsahuje sadu rotačních zrcátek, kterými se přenáší obraz ze tří (jedno vertikální a dvě boční) okének do fotografické kamery HR-231 americké výroby. Celkem byly vyrobeny dva kusy, z čehož jeden "Tashbetz" byl ztracen při havárii letounu 499. Barva tohoto "recco" čumáku byla v éře hliníkového nátěru Mirage f IAF černá. Po zavedení standardní tříbarevné pouštní IAF kamo, byla barva přídě "Tashbetz" písková FS33531.
• "Moshel" (v překladu "vládce") byla určena pro fotografování z nízké výšky. Je odvozena od geometrie radomu letounu Mirage V. Příď má tři okénka určená pro fotografování – jedno vertikální a dvě boční a je vybavena francouzskou kamerou Omera, ale bylo možno použít i americkou kameru Fairchild KS-52 nebo německou Carl Zeiss RMK-A. Tento radom je znám i z letounu "Nesher", tedy izraelské verze francouzského letounu Mirage V. Barva přídě "Moshel" byla písková FS33531.
• "Tsni'ut" (v překladu "skromnost") byla určena pro šikmý fotografický průzkum dlouhého dosahu. Příď byla vytvořena speciálně pro zabudování kamery Hycon HR-308T používané na amerických špionážních letounech U-2. Rozměr a dodatečné systémy kamery si vyžádaly extrémní prodloužení. Na přídi jsou viditelná čtyři velká 37 cm dlouhá okna. Dvě jsou zaměřena před letoun dolů a dvě do boku. Barva přídě "Tsni'ut" byla opět písková FS33531.
• "Universal" průzkumná příď byla výsledkem idei důstojníka IAF Abrahama Keflawi, využít koncept průzkumných přídí z F-4C na Mirage IIICJ s jejich omezenými proporcemi. Byly vyrobeny celkem dvě universální přídě v letech 1968-1969. Tyto průzkumné přídě měly možnost instalace celkem šesti různých kamer pro dopředné, panoramatické a třípolohové snímkovaní.

Doložené konfigurace průzkumných přídí a letadel

• #41 – "Tarmil", "Shfoferet", nepotvrzeno fotograficky
• #53 – "Tarmil"
• #58 – "Tarmil", "Shfoferet", "Tsni'ut"
• #59 – "Moshel"
• #85 – "Tarmil", "Shfoferet", "Universal"
• #98 – "Tarmil", "Shfoferet", "Tashbetz", "Tsni'ut"
• #99 – "Tarmil", "Shfoferet", "Tashbetz", "Universal"

Doložená registrační čísla průzkumných letounů

• #41 – 741
• #53 – 53, (753, 153)
• #58 – 58, 758, 158, 458 (motor Atar 9C)
• #59 – 59, 259, 159 (motor Atar 9C), 459 (motor Atar 9C)
• #85 – 85, 785
• #98 – 98, 798, 498
• #99 – 99, 799, 499

Odkazy a literatura

REVI 68/2007
Mirage III photographic recconnaissance aircraft of the Israeli Air Force by Sariel Stiller
Recconnaissance Mirages by Sariel Stiller

Recenze konverzních sad od firmy AML:

Na trhu je již delší dobu čtvrtková stavebnice Mirage IIIC od firmy Eduard a poněkud kratší dobu stavebnice (pravděpodobně kopie Eduardu) od Hobby Boss. Bylo jen otázkou času, kdo se chopí příležitosti udělat konverzní sady na průzkumné Mirage IIICJ ve službách IAF. Modelář nemusí být přímo fanda do IAF letectva, ale možnost postavit si nejúspěšnější proudové stíhačky v neobvyklé letové konfiguraci je velmi lákavá. Firma AML tento krok udělala a na ModelBrnu 2010 jsem doslat k recenzi následující sady:

• AMLA 48 017 Shahak with Tarmil camera nose
  
  

  

  

  

  

  
  
• AMLA 48 019 Shahak with Tashbetz camera nose
  
  

  

  

  

  

  
  
• AMLA 48 020 Shahak with Moshel camera nose
  
  

  

  

  

  

  
  

Na počátku letošního roku (2011) firma AML vydala dlouho očekávanou poslední sadu:

• AMLA 48 018 Shahak with Tsniut camera nose
  
  

  

  

  

  

  

  
  

Všechny konverzní sady obsahují resinové díly průzkumných přídí případně štítek leptů a fólií pro naznačení pozorovacích okének. Resinové přídě jsou koncipované jako duté a sady mnohdy obsahují odlitky pro sestavení kamer používaných v přídích, takže i zde má chronický rozřezávač možnost se vyřádit. Ovšem patrně se pustí na pole neorané, tedy nedokumentované, a patrně si zadělá na velké problémy od úsťových brzdařů. Každopádně, ta možnost tu je. Škoda, že nejsou fotky detailů. Ale vlastně na co jsou u IAF letectva fotky?

Nevýhoda poslední na trh uvedené sady je nepřítomnost konverzní sady na motor (motor Atar 9C), který byl již namontován na všech letounech Mirage IIICJ, které provozovaly průzkumnou příď Tsni´ut. Bylo by velkou ostudou postavit Mirage IIICJ bez konvertované zádě s motorem Atar 9C. K napravení této faktické chyby je nutno se podívat k firmě ArmyCast, která již delší dobu tyto sady prodává. Jinak je sada průzkumnou příď Tsni´ut realisticky stvořena i s vnitřní konstrukcí otáčivého zrcadla. Použití sady na průzkumnou příď Tsni´ut při stavbě můžete sledovat na ModelForu.

Dekály

Všechny konverzní sady obsahují stejný aršík dekálů pro většinu průzkumných letounů používaných v rámci IAF. Aršík umožňuje sestavit i správný počet sestřelů pro patřičné období služby. Je vhodným doplňkem originálních dekálů ze stavebnice Mirage IIICJ od firmy Eduard. Dekály jsou tenké a i soutisk barev je přesný. Na první pohled jsem nenašel žádných viditelných vad.

Petr 'DeSnek' Pastera, KPM Kaznějov

Redakce ModelWebu děkuje firmě AML za poskytnutí vzorků k recenzi.
Fotky sady na průzkumnou příď Tsniut byly upraveny v programu Zoner Photo Studio.
Toto je rozšíření původního článku o sadách AML vydaného na ModelWebu.

Rubrika AML, Letadla - 1:48, Letadla - Doplňky | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.